Prognóza strana 2 z 3

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos klesne o čtyři desetiny procenta, zatímco v příštím roce vykáže růst o 0,7 procenta. V nové prognóze, která je pro nadcházející rok pesimističtější než odhad spolkové vlády, to uvedla expertní komise známá jako rada moudrých. Komise, která je poradním orgánem vlády, na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta, v roce příštím pak s jejím zmírněním na 2,6 procenta.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Na stejné úrovni je základní sazba od loňského června. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. ČNB rovněž zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce se mírně zvedne o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům.  Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představila Česká bankovní asociace (ČBA). Inflace se letos podle ní v průměru dostane k jedenácti procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Podle povolební prognózy vyhraje nedělní volby v Bulharsku reformní koalice uskupení Pokračujeme ve změně (PP) bývalého premiéra Kirila Petkova a liberálně-konzervativního Demokratického Bulharska. Prognóza agentury Gallup podle agentury Reuters koalici připisuje 25,3 procenta hlasů. Těsně na druhém místě by měla skončit konzervativně-populistická strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova a její spojenci s 24,7 procenta hlasů.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Německá vláda podle očekávání zlepšila hospodářský výhled na letošní rok a už nepočítá s poklesem ekonomiky, navzdory přetrvávajícím negativním dopadům války na Ukrajině. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se tak letos podle nové prognózy zvýší o 0,2 procenta, oznámila ve středu vláda. V říjnovém výhledu předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne. Lépe vypadá i výhled inflace.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí v letošním roce, pro ten příští jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává deficit na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok prognóza uvádí 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance deficit 5,9 procenta HDP.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

Před 30 lety se Československo připravovalo na rozdělení na dva samostatné státy. Jaké byly prognózy v ekonomice? Jaké byly výhody a nevýhody pro obě území? Studii pro Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů vypracoval její útvar makroekonomických analýz a prognóz.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku Česka.

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti minulému odhadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta, což je nejvíce od roku 1998, kdy přesáhla deset procent. V listopadu ministerstvo počítalo pro letošní rok ještě s cenovým růstem 6,1 procenta. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Ústřední vojenská nemocnice řeší se vší zodpovědností a naléhavostí senátní žádost, která se týká prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana s ohledem na jeho způsobilost zastávat úřad hlavy státu. V sobotu to uvedla písemně mluvčí nemocnice Jitka Zinke. Další podrobnosti nesdělila.