Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku Česka.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 8,3 miliardy na 225,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,1 miliardy na 198 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci února pak meziročně klesly o 32,6 miliardy na 270,5 miliardy korun.
„První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření státu je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Úřad dále uvedl, že za meziročním zlepšením výsledku rozpočtu je především specifikum rozpočtového provizoria doprovázené nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a částečně také daňové výnosy související s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.
Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Návrh letošního rozpočtu, který vláda Petra Fialy (ODS) upravila, v prvním čtení schválila dolní komora 18. února. Provizorium by mělo skončit podle ministerstva financí nejpozději na konci března.
Plán letošního rozpočtu počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard vyšší. Loňský schválený schodek činil 500 miliard korun, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Rozpočet počítá letos s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy korun.
Ekonomika loni vzrostla o 3,3 procenta
Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun, sama ekonomika nicméně rostla. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl loňský meziroční růst 3,3 procenta. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.
V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční růst HDP zrychlil na 3,6 procenta z 3,5 procenta ve třetím kvartále. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta. „Meziroční růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl tažen výhradně domácí poptávkou. Významně vzrostly zásoby a spotřební výdaje domácností. Rostly i investice, zejména do nemovitostí a dopravních prostředků,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Negativní vliv měla naopak zahraniční poptávka, když saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo téměř o 123 miliard korun nižší než před rokem.
Růst díky větší spotřebě domácností po prvním pandemickém roce
Hlavním faktorem loňského celoročního růstu byly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Spotřeba domácností přispěla k růstu HDP o 1,1 procentního bodu. Dalších 0,3 bodu přidaly výdaje vládních institucí a téměř čtyři procentní body připadaly na tvorbu kapitálu.
Negativně se naopak projevil pokles zahraniční poptávky, která snížila růst české ekonomiky o dva procentní body.
Výdaje na konečnou spotřebu loni stouply o 4,3 procenta v případě domácností a o 1,6 procenta u vládních institucí. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2021 byla o 0,9 procenta vyšší než v roce 2020.
Saldo zahraničního obchodu loni kleslo meziročně o 204,1 miliardy na 185,2 miliardy korun v běžných cenách. Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,1 procenta na 5,347 milionu lidí. Celkem bylo loni odpracováno o 2,9 procenta hodin více než v roce 2020.
ČNB pro tento rok očekává podobný výsledek jako loni
Meziroční růst české ekonomiky byl v loňském závěrečném čtvrtletí o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka. Ředitel sekce měnové v ČNB Petr Král uvedl, že za rozdílem je ve srovnání s odhady banky především tvorba hrubého kapitálu, u které se hlavně projevoval výrazný příspěvek změny stavu zásob.
Podle Krále byl příspěvěk způsoben nuceným naskladňováním nedokončené výroby kvůli poruchám v dodavatelských řetězcích.
Zmínil, že přestože ve srovnání s prognózou ČNB spotřeba domácností rostla pomaleji, její růst zůstal robustní. Podle něj odrážel pandemií prakticky neomezené fungování služeb a obchodu v závěru roku. Stejně působila zlepšující se situace na trhu práce.
Podle zimní prognózy ČNB bude česká ekonomika během letošního roku pokračovat ve svém zotavování z pandemie. „V souhrnu tak podle zimní prognózy centrální banky vzroste česká ekonomika letos, obdobně jako loni, přibližně o tři procenta. Koncem letošního roku by tak ekonomická aktivita měla dosáhnout předpandemické úrovně,“ uvedl Král.
Zároveň však upozornil, že kvůli konfliktu na Ukrajině rostou nejistoty ohledně dalšího světového i domácího ekonomického vývoje. Bezprostřední dopad na domácí růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude podle ČNB omezený.
