HDP Německa poroste příští rok pomaleji, než čeká vláda, tvrdí rada moudrých

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos klesne o čtyři desetiny procenta, zatímco v příštím roce vykáže růst o 0,7 procenta. V nové prognóze, která je pro nadcházející rok pesimističtější než odhad spolkové vlády, to uvedla expertní komise známá jako rada moudrých. Komise, která je poradním orgánem vlády, na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta, v roce příštím pak s jejím zmírněním na 2,6 procenta.

Hospodářský posudek rady moudrých se ve výhledu výkonu ekonomiky v letošním roce shoduje s vládní analýzou, pro nadcházející rok se ale výrazně liší. Zatímco vláda kancléře Olafa Scholze očekává růst HDP o 1,3 procenta, komise předpokládá růst o 0,6 procentního bodu nižší.

Pětičlenná komise v posudku uvádí, že Německo se musí vypořádat se složitou hospodářskou situací ve světě, mimo jiné se zhoršeným výkonem čínské ekonomiky a s omezeným růstem eurozóny.

„Aktuální vývoj není překvapující vzhledem k prudkému růstu cen energií v loňském roce a vzhledem k vysokému podílu energeticky náročných průmyslových odvětví na hrubém domácím produktu Německa,“ uvedla komise. Zároveň poznamenala, že i bez současných konjunkturních problémů jsou ve středně- i dlouhodobém výhledu jasně patrné překážky hospodářského růstu pro nadcházející desetiletí.

Stárnutí populace

Jednou z těchto překážek je demografický vývoj, kdy populace stárne a podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve věku od dvaceti do 64 let se neustále snižuje. Nedostatek pracovníků chce Německo řešit intenzivní automatizací a digitalizací a také získáváním kvalifikovaných sil v zahraničí. Podle německého výzkumného hospodářského institutu DIW Econ by Německo potřebovalo k udržení rozvoje každoročně na čtyři sta tisíc nových pracovníků.

Komise uvedla, že vedle stárnutí populace čelí Německo i zastarávání své hospodářské základny a potížím s udržením růstu produktivity.

Komise rovněž zmínila, že na německém hospodářství zanechala hluboké stopy pandemie covidu-19. „Německá ekonomika se nyní nachází takřka na stejné úrovni jako na začátku koronavirové pandemie před téměř čtyřmi lety,“ podotkli odborníci. Poznamenali však, že i přes tyto problémy prošlo Německo pandemií ve srovnání s jinými zeměmi dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici čekají skokové zdražení nafty

O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.
před 4 hhodinami

Velké podniky už v EU nesmí likvidovat neprodané oblečení a obuv

V Evropské unii v neděli vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu, píše server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. V EU se podle něj každoročně zlikvidují stovky tun oblečení, které se dlouho nedařilo prodat, mělo vadu nebo jej po zakoupení na internetu zákazníci vrátili.
před 5 hhodinami

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
18. 7. 2026

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.