Německá ekonomika se dostala do recese. Inflace sráží nákupy domácností

Německá ekonomika se v prvním letošním čtvrtletí propadla do recese. Podle zpřesněných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta, uvedl ve čtvrtek spolkový statistický úřad Destatis. Původně statistici uváděli, že růst v prvním čtvrtletí stagnoval. Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,3 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika klesla o 0,5 procenta. Údaje jsou sezonně, cenově a kalendářně očištěné. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí mezičtvrtletního ekonomického poklesu za sebou. Meziročně se HDP snížil o 0,2 procenta.

Podle německého ministra financí Christiana Lindnera nejnovější údaje o vývoji ekonomiky přinášejí „překvapivě negativní signály“. „Slabá ekonomická dynamika představuje úkol pro politiky,“ uvedl ministr.

Německou ekonomiku podle statistického úřadu nadále zatěžovala inflace (ještě v dubnu činila v meziročním srovnání 7,6 procenta, uvedl Eurostat). To se projevilo ve spotřebě domácností, která se v prvním čtvrtletí snížila o 1,2 procenta. Neochota domácností utrácet se projevila v různých oblastech. Lidé méně nakupovali potraviny a nápoje, oděvy a obuv, vybavení domácností, ale i méně nových vozů. Slabší prodej aut zřejmě způsobilo ukončení dotací na hybridní vozy a snížení dotací na elektromobily.

Naopak investice se po slabém výkonu ve druhé polovině loňského roku na začátku roku letošního zvýšily. Kladně přispěl k HDP také obchod, kde se vývoz zvýšil, ale dovoz klesl.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní mimo jiné závislá řada českých firem. Její růst loni zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,6 procenta. Na letošní rok německá vláda odhaduje, že ekonomika vzroste o 0,4 procenta.

Centrální banka ve středu předpověděla, že se německá ekonomika vrátí ve druhém čtvrtletí k růstu, jeho tempo však bude pouze mírné. Průmysl by měl podle zprávy dál oživovat. Banka nicméně počítá se stagnací spotřeby domácností a s poklesem ve stavebnictví.

Naopak důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se dál zlepšuje, index institutu GfK na červen se zvýšil na minus 24,2 ze zpřesněné květnové hodnoty minus 25,8 bodu. Je to osmé zvýšení indexu v řadě, i když trochu mírnější, než čekali analytici. Norimberský institut o tom také informoval ve čtvrtek. Index je nyní na nejvyšší hodnotě od loňského dubna.

„Německému hospodářství nepomohlo ani otevření čínské ekonomiky, lepší průmyslová výroba, investice nebo fungující dodavatelské řetězce. Největším problémem byla spotřeba domácností,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek. V případě pokračující stagnace bude podle něj složité si představit, že se letos Česká republika ocitne v silnější ekonomické expanzi.

„V letošním roce by mělo HDP Česka podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesnout o 0,5 procenta, ale po datech z Německa lze očekávat i pokles větší, a to až o 0,8 procenta,“ odhadl Hájek.

Růst americké ekonomiky zpomaluje

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,3 procenta. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo obchodu. Upřesnilo tak svůj rychlý odhad z konce dubna, podle kterého růst činil 1,1 procenta. I přes toto zlepšení však růst největší ekonomiky světa výrazně zpomalil, a to z 2,6 procenta v předchozích třech měsících.

Ekonomickou aktivitu ve Spojených státech nyní brzdí zvyšování úrokových sazeb, kterým se americká centrální banka (Fed) snaží omezit inflaci. Podle analytiků se nyní předpokládá, že Spojené státy se v důsledku pokračujícího útlumu ekonomické aktivity dostanou v letošním roce do hospodářské recese.

Za zpomalením hospodářského růstu v prvním čtvrtletí stálo zejména omezování zásob, kterým podniky reagovaly na nepříznivé hospodářské vyhlídky. Spotřebitelské výdaje, které v USA zajišťují více než dvě třetiny hospodářské aktivity, naopak vykázaly solidní růst, uvedla agentura AP.

Poukázala v této souvislosti na přetrvávající příznivou situaci na americkém trhu práce. Americká ekonomika v dubnu vytvořila asi 253 tisíc pracovních míst, což je mnohem více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se nepatrně snížila a dostala se na 3,4 procenta, čímž se vrátila na minimum za více než padesát let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 55 mminutami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 4 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 13 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.