Ratingová agentura Moody's zhoršila výhled Česka. Kvůli plynu z Ruska

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura.

Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.

V případě úplného a dlouhodobého přerušení dodávek ruského plynu v blízké budoucnosti by v České republice hrozilo jeho plošné přidělování. To by uvrhlo ekonomiku země do hluboké recese, uvádí Moody's.

Varování pro vládu

Agentura také připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.

Pokud by agentura v budoucnu zhoršila i samotný rating Česka, znamenalo by to, že si Česko bude půjčovat za vyšší úrok. 

Stanjura vidí vinu u Babiše, Schillerová u koalice

„Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše (ANO). Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na Twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal.

Naopak bývalá ministryně financí v Babišově vládě Alena Schilerová (ANO) soudí, že zhoršený výhled pro ČR od Moody's odráží to, že současná vládní koalice nezvládá krizi.

Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.

Agentura očekává i slabší výkon ekonomiky

Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.

Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou uroveň vrátilo už loni.

Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.

Výhled Česku letos zhoršili i další hodnotitelé

Již v květnu zhoršila výhled Česku i další významná mezinárodní ratingová agentura, Fitch Ratings. Výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. 

Fitch sice potvrdila dosavadní hodnocení ČR stupněm AA-, avšak výhled zhoršila. Rating bude snížen, pokud odstřižení od ruského plynu a jeho následky vyvolají recesi, rychlou inflaci a projeví se nepříznivými dopady na ukazatele fiskální kondice. Rating bude zhoršen také v případě, že se vládě Petra Fialy (ODS) nepodaří ozdravit veřejné finance.

Ke svému květnovému rozhodnutí Fitch dospěla na základě snížení očekávaného hospodářského růstu ČR, silných inflačních tlaků a vzestupu rizik souvisejících se závislostí na ruských energiích. Utlumení dopadů inflace a náklady na pomoc Ukrajině podle agentury významně zatíží fiskální výdajová opatření.

Trojici nejvýznamnějších ratingových agentur tvoří Moody's, Fitch a Standard & Poor's.

Hospodaření České republiky v dubnu kriticky zhodnotila i poradenská firma Dun & Bradstreet, když jí snížila rating v kategorii mírného rizika z DB3c na DB3d a zhoršila výhled. Důvodem byla válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku, které vytvářejí mnohonásobná rizika. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...