Ratingová agentura Moody's zhoršila výhled Česka. Kvůli plynu z Ruska

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura.

Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.

V případě úplného a dlouhodobého přerušení dodávek ruského plynu v blízké budoucnosti by v České republice hrozilo jeho plošné přidělování. To by uvrhlo ekonomiku země do hluboké recese, uvádí Moody's.

Varování pro vládu

Agentura také připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.

Pokud by agentura v budoucnu zhoršila i samotný rating Česka, znamenalo by to, že si Česko bude půjčovat za vyšší úrok. 

Stanjura vidí vinu u Babiše, Schillerová u koalice

„Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše (ANO). Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na Twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal.

Naopak bývalá ministryně financí v Babišově vládě Alena Schilerová (ANO) soudí, že zhoršený výhled pro ČR od Moody's odráží to, že současná vládní koalice nezvládá krizi.

Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.

Agentura očekává i slabší výkon ekonomiky

Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.

Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou uroveň vrátilo už loni.

Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.

Výhled Česku letos zhoršili i další hodnotitelé

Již v květnu zhoršila výhled Česku i další významná mezinárodní ratingová agentura, Fitch Ratings. Výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. 

Fitch sice potvrdila dosavadní hodnocení ČR stupněm AA-, avšak výhled zhoršila. Rating bude snížen, pokud odstřižení od ruského plynu a jeho následky vyvolají recesi, rychlou inflaci a projeví se nepříznivými dopady na ukazatele fiskální kondice. Rating bude zhoršen také v případě, že se vládě Petra Fialy (ODS) nepodaří ozdravit veřejné finance.

Ke svému květnovému rozhodnutí Fitch dospěla na základě snížení očekávaného hospodářského růstu ČR, silných inflačních tlaků a vzestupu rizik souvisejících se závislostí na ruských energiích. Utlumení dopadů inflace a náklady na pomoc Ukrajině podle agentury významně zatíží fiskální výdajová opatření.

Trojici nejvýznamnějších ratingových agentur tvoří Moody's, Fitch a Standard & Poor's.

Hospodaření České republiky v dubnu kriticky zhodnotila i poradenská firma Dun & Bradstreet, když jí snížila rating v kategorii mírného rizika z DB3c na DB3d a zhoršila výhled. Důvodem byla válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku, které vytvářejí mnohonásobná rizika. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 1 mminutou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...