Vláda schválila novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Deficit je tak o 50 miliard korun vyšší, než sněmovna schválila v březnu, navrhl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Navýší se například letošní rozpočet ministerstva vnitra kvůli nákupu automobilů pro policisty a techniky pro hasiče či ministerstva dopravy na výkup pozemků pro Pražský okruh. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu, dá se tak předpokládat, že projde.
Vláda schválila úpravu letošního rozpočtu, schodek zvyšuje na 330 miliard korun
40 minut
Brífink po jednání vlády 27. července
„Při přípravě rozpočtu jsme nemohli vědět, že o několik týdnů později začne 300 kilometrů od našich hranic válka, která má přímý i nepřímý dopad na ČR i na státní rozpočet. S těmito dopady původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Přesto je podle něj schodek novelizovaného rozpočtu o 50 miliard nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). „Občanům jsme dokázali uvolnit 115 miliard korun navíc a schodek je o 50 miliard nižší,“ dodal. Vláda podle něj přitom nerezignuje na rozpočtovou odpovědnost, platí závazek řešit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy korun vyšší.
6 minut
Události: Vláda schválila zvýšení letošního schodku
Za vyššími výdaji je válka, řekl Stanjura
„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 procent přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentoval novelu ministr financí Stanjura.
Dodatečné výdaje rozpočtu podle Stanjury reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva.
Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard Kč bude z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy korun.
Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy korun. Návrh zahrnuje i příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let v celkovém objemu osm miliard korun.
Auta pro vnitro
„Za svůj resort si myslím, že už jsem dohody jako takové dosáhl,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vnitro podle něj za přidané peníze nakoupí v první řadě automobily pro policisty, které jsou již objednané na základě rámcové smlouvy – tedy vozy Škoda Kodiaq a Scala.
„U těch scal je to nutné, protože tento typ aut se přestane vyrábět, a policisté jsou s nimi velmi spokojeni. Takže pokud je chceme dostat do výbavy, tak to skutečně musí být realizováno tento rok,“ dodal ministr.
Zhruba 400 milionů korun dostane hasičský sbor, většina z nich bude použita na nákup techniky. Resortu se podle Rakušana také povedlo ušetřit zhruba 700 či 800 milionů korun, které vnitro použije na provoz, který je vlivem růstu energií a pohonných hmot náročnější, a na investice.
Výkup pozemků a sleva na jízdném
V novém návrhu státního rozpočtu, který počítá se zvýšením schodku z 280 na 326,9 miliardy korun, jsou také peníze na výkup pozemků pro Pražský okruh.
Náklady na výkup pozemků na stavbu části Pražského okruhu u Běchovic ministerstvo dopravy dříve odhadovalo na zhruba tři miliardy korun. Úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1 získal v polovině června územní rozhodnutí. Stavba by měla začít v roce 2024. Praha 20 ale tento týden oznámila, že na vydané územní rozhodnutí podá žalobu kvůli předpokládaným negativním dopadům na dopravní situaci v této městské části a zhoršení životního prostředí v Horních Počernicích.
V návrhu nového státního rozpočtu jsou podle Kupky i nezbytné peníze na doplnění pro kompenzace slev z jízdného. Nově od 1. července mají nárok na slevu 50 procent ve veřejné dopravě, vyjma městské hromadné dopravy, lidé s invalidní penzí třetího stupně.
Stejnou úlevu mohou čerpat studenti a žáci do 26 let a senioři nad 65 let ve vnitrostátních dálkových a regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech i v městské hromadné dopravě zajíždějící za hranice města. Dříve měli nárok na slevu 75 procent, vláda Petra Fialy (ODS) ji od dubna snížila.
Navýšení výdajů jednotlivých ministerstev
Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá na penze, dávky, podpory nezaměstnaným, dotace i nemocenské o 28,7 miliard korun víc, než se letos plánovalo, vyplývá z návrhu novely rozpočtu.
Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.
Resortu zdravotnictví se podle novely rozpočtu letos zvýší výdaje o 4,56 miliard korun. Suma je na úhradu dřívějších vakcín i léků proti covidu a dotace.
Rozpočet ministerstva školství na letošní rok se navýší asi o 2,3 miliardy korun. Peníze navíc půjdou na vzdělávání válečných uprchlíků a růst platů nepedagogických pracovníků od září. Dodatečné peníze získá také Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun).
Výdaje ministerstva průmyslu a obchodu se zvednou o 6,6 miliardy na 63,3 miliardy korun. Důvodem je navýšení dotací na obnovitelné zdroje na 25,6 miliardy korun.
Ministerstvo životního prostředí vydá letos přes 23 miliard korun, tedy o 300 milionů korun navíc, a to kvůli investicím na ochranu klimatu a ovzduší.
Ministerstvu zahraničí připisuje návrh novely rozpočtu na letošní rok další výdaje 120 milionů korun. Měly by jít na poskytnutí peněžních darů do zahraničí mezinárodním organizacím a institucím na stabilizaci situace na Ukrajině, kde mají pomoci s odminováním, opravou kritické infrastruktury a přípravou nouzových obydlí na zimu pro 6,2 milionu vnitřně vysídlených lidí a stabilizaci navrátivších se Ukrajinců.
Návrh novely letošního státního rozpočtu navyšuje rozpočet ministerstva kultury o 1,2 miliardy na 16,42 miliardy korun. Státnímu fondu kinematografie by měl návrh zajistit dalších téměř 600 milionů korun na filmové pobídky.
Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.
Zamrazilová: Pomoc je dostatečná, vláda by neměla ustupovat požadavkům zaměstnanců
Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová označila nový nárůst schodku o 50 miliard korun jako „přijatelný“. Připomněla, že vláda expremiéra Babiše počítala se schodkem 380 miliard korun. „Je to pořád ještě zlepšení, a to v extrémně problémové situaci. Takže já to vidím spíš jako úspěch a jako snahu opravdu pomáhat,“ uvedla v Interview ČT24.
Pomoc by Zamrazilová směřovala těm nejchudším domácnostem, úsporný tarif je podle ní „bohužel plošné opatření“. „To ale bude řešeno prostředkem na bydlení. Tam už se snad administrativní náročnost postupně snižuje,“ doplnila. Nadále rostoucí cena plynu podle ní napovídá, že se stabilizicí cen energií nelze do konce roku, respektive války na Ukrajině, počítat.
Podle opozičního ANO je Česko v podpoře obyvatel druhé nejhorší v EU. „Já si myslím, že pomoc skutečně je dostatečná,“ reagovala Zamrazilová na tvrzení. „Spíš bych se zamýšlela nad tím, jak zjednodušit administrativní bariéry,“ dodala.
Viceguvernérka ČNB se domnívá, že by vláda neměla ustupovat požadavkům zaměstnanců. „Inflace by se propisovala pořád dále tím, že by koupěschopnost byla udržována růstem mezd. Pak by se růzd mezd propisoval do konečných cen a zase by vznikaly tlaky na další a další zvyšování mezd,“ popsala Zamrazilová. „Čeho já se úplně nejvíc bojím v současné situaci, je mzdově inflační spirála,“ dodala.
27 minut
Interview ČT24: Eva Zamrazilová
Kabinet by podle ní také neměl přijímat plošná opatření na pomoc firmám. „Před tím bych doopravdy varovala,“ uvedla. „Trh práce zatím vypadá napjatý tak, jak bychom rozhodně nečekali v takto obtížné situaci,“ uvedla. Soustředila by se tak spíše na malé a střední podniky, které jsou v české ekonomice hlavními zaměstnavateli. „Zase bych se snažila spíše jít cestou snížení byrokratické zátěže,“ dodala.
Bývalý premiér i eurokomisař Vladimír Špidla si myslí, že stát proti zdražování nekoná dostatečně. „Je naprosto nezbytné zavést nový daňový rámec,“ řekl v Událostech, komentářích a zmínil například zvýšení daně pro právnické osoby, která by zachytila mimořádné zisky.
Poslanec ODS Jiří Havránek uvedl, že inflace se dotýká všech, když obhajoval plošnost příspěvku pěti tisíc korun na dítě a chystaný energetický tarif.
Kabinet si podřízl příjmy, například zrušením superhrubé mzdy, dodal Špidla. Připomněl i extrémní a nezasloužené příjmy některých firem. Zmínil zejména rentiérské příjmy bank, které by se měly zdanit. Vláda také podle něj promeškala šanci převzít ČEZ, protože mu poskytla půjčku. Místo toho ho mohla částečně vykoupit, řekl.
22 minut
UK: Vyšší schodek rozpočtu, než se čekalo
