Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.
Energetická krize pomalu končí, ale Česko čekají další výzvy, míní experti
„V letošním roce se můžeme dívat na to, že některé společnosti nabízejí ceny pod cenovým stropem stanoveným vládou,“ řekl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Podle něj tedy přichází uklidnění na trhu s energiemi a odkázal se na průzkum společnosti Ipsos.
„O deset procent poklesl počet domácností, které se obávající vysokých cen energie, takže to ukazuje trendy, které souvisí s tím, že Evropa má dostatek plynu,“ doplnil. Podle něj k tomu přispěly obnovitelné zdroje a dodávky plynu z jiných zemí, než je Rusko.
Energetická krize podle něj začala již v roce 2021, kdy Rusko vyhlásilo „cenovou válku“, na kterou vláda již reagovala některými opatřeními, jako byl příspěvek na bydlení nebo úsporný tarif – ty podle Sedláka pomohly domácnostem řešit jejich výdaje za energie.
Plyn v současnosti je, ale pro další zimu není jistý, tvrdí Ludvík
„Máme to nejhorší za sebou, ale netroufám si předpovídat zářivou budoucnost,“ svěřil se Vratislav Ludvík, poradce v oboru plynárenství.
Neroste trh s energiemi, tak jak by si některé firmy přály. Existuje požadavek na šetření, který vyplynul z ceny, jež byla dramatická. Za druhé to byla otázka výjimečně teplé zimy, prohlásil Ludvík.
Vznikají otázky ohledně další zimy. V zásobnících zbylo dost plynu, ale důležité jsou dodávky, které přicházejí po celý rok. Kdyby došlo k výkyvům v průběhu roku a například by nebylo možné plyn doplňovat během léta, problém by mohl nastat příští zimu.
Energetická chudoba a stárnutí populace
Celou situaci je podle něj potřeba brát v kontextu dalšího vývoje a upozornil na stárnutí společnosti a změnu struktury obyvatelstva, kdy bude větší poměr nepracujících důchodců. Podle Sedláka bude docházet ke snižování počtu lidí v energetické chudobě, ale dlouhodobě je potřeba hledat řešení, která lépe rozprostřou náklady domácností a společností.
Je potřeba se zaměřit na dlouhodobé snížení spotřeby, lepší zateplení, vyměnit okna, zateplit stěnu, míní Sedlák. Zmínil vládní pomoc, která by měla lidi podpořit ve financování těchto úprav.
Nová energetická koncepce
Vláda plánuje schválit nové teze státní energetické koncepce, ale opozice tvrdí, že stačí aktualizovat tu stávající z roku 2015. Ludvík i Sedlák se však přiklonili k vytvoření zcela nového směřování, i když každý z nich se zaměřuje na jiné odvětví energetiky.
„Plyn musí přejít z pozice přechodného paliva na palivo doplňkové, které bude mít dlouhodobý výhled. Podle taxonomie – pokud plyn nahrazuje uhlí, je považován za zelenou energii,“ řekl Ludvík. Zásadní je pro něj pojetí koncepce, která by měla vycházet nikoliv z toho, kolik Česko vyrábí, ale kolik potřebuje.
Ve svých odhadech se opírá o prognózy vývoje české populace, jak je zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ). Z nich lze odhadnout návyky spotřeby, schopnosti lidí zaplatit a trajektorii technologických výměn.
„Na co si vláda bude muset odpovědět, jestli je vyloženě špatně, pokud poroste dovozní závislost v oblasti elektřiny. Evropa – je to vidět na okolních státech – bude přecházet na větší podíl obnovitelných zdrojů a můžeme být flexibilnější v dovozu,“ poznamenal Sedlák.
Zpráva ČEPS upozorňuje, že pokud bude v České republice pokračovat odstavování uhelných elektráren, hrozí v zemi nedostatek elektrické energie. Sedlák k tomu poukázal na úsporná opatření, jako je výměna oken nebo zateplení stěn, která chce vláda podporovat. Vzhledem k technologickému vývoji bude podle něj elektřina nahrazovat zemní plyn v průmyslové výrobě a ropu v dopravě.
Sedlák připomněl plánovanou produkci v okolních státech, kde vznikají i gigawattové solární parky. Nicméně by podle něj Česko mělo udělat maximum pro to, aby zvládlo výstavbu obnovitelných zdrojů. Řešení nemusí přinést ani plánovaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany.
Problém s ukládáním jaderného odpadu
„Já mám zásadní výhradu vůči jadernému palivu a jeho ukládání, protože jeden temelínský blok vyprodukuje tři sta tun (jaderného odpadu – pozn. red.) ročně,“ poznamenal Ludvík a upozornil na existenci jediného úložiště jaderného paliva ve Finsku.
Palivo lze podle něj vnímat jako zdroj emisí, které budou planetu znečišťovat sto tisíc let. Pro srovnání uvedl začátek používání ohně člověkem před padesáti tisíci lety. „Tohle (palivo) je smrtelně nebezpečné dvakrát tak dlouhou dobu,“ zdůraznil Ludvík.