Jaderný odpad

Vysoce radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva v Česku dosud každoročně vznikne zhruba osmdesát až sto tun, přičemž se plánují dva nové reaktory v Dukovanech. Stavět je má jihokorejská KHNP. A Česko čeká výběr místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. První takové skladiště na světě plánují už příští rok otevřít Finové. S ukládáním toho méně radioaktivního odpadu už mají státy víc zkušeností.

Finové letos jako první na světě dokončí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ten musí v podzemí vydržet stovky tisíc let. Na podzim začne zkušební provoz, kterému budou přihlížet i experti z dalších pěti států včetně Česka. Podobné, ale ještě rozsáhlejší úložiště radioaktivního odpadu by totiž mělo vzniknout i v tuzemsku.

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.

Senátu navzdory znovu prošla Poslaneckou sněmovnou novela, která mění pravidla pro výběr úložišť jaderného odpadu. Klíčové rozhodnutí bude na vládě. Obce, o jejichž okolí se uvažuje jako o možné lokalitě pro takové úložiště, s tím nejsou spokojeny. Nebudou mít právo veta, ani nebude nutné, aby lokalitu schválily obě parlamentní komory, což chtěl do zákona doplnit Senát. Bude rovněž hlavně na vládě, zda zaplatí obcím ještě něco nad rámec částky stanovené v atomovém zákoně.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Stavbu úložiště radioaktivního odpadu je potřeba lidem vysvětlit, ale také kompenzovat, zatím se tak ale nestalo, řekl prezident Petr Pavel po dvoudenní návštěvě jižních Čech. Lokalita Janoch u jihočeského Temelína je jedním ze čtyř zvažovaných míst pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Jihočeský kraj podle Pavla zároveň potřebuje větší decentralizaci státní správy. V cestách do regionů bude pokračovat, jako další chce navštívit jižní Moravu.

Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) lidem v Pošumaví v pátek představili chystaný geologický průzkum pro výstavbu hlubinného úložiště. Mezi čtyřmi lokalitami, kde stát zvažuje, že by mohlo úložiště vzniknout, je Březový potok na Klatovsku. Místní však proti tomu protestují už asi dvacet let.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Poslanci na čtvrtečním jednání diskutovali o situaci ve školství. Podle šéfa resortu Roberta Plagy (za ANO) je upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla představena, konečnou verzí. Na dotazy zákonodárců tentokrát na pravidelný čtvrtečních interpelacích neodpovídá předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ten ráno odletěl na návštěvu Izraele. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na dotaz k přeplněným testovacím místům upozornil, že testování zaměstnanců mají zajistit firmy samy. Opatření bude podle něj nutné nejméně do konce května, i když se bude vývoj epidemie zlepšovat.