Finové letos jako první na světě dokončí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ten musí v podzemí vydržet stovky tisíc let. Na podzim začne zkušební provoz, kterému budou přihlížet i experti z dalších pěti států včetně Česka. Podobné, ale ještě rozsáhlejší úložiště radioaktivního odpadu by totiž mělo vzniknout i v tuzemsku.
Vyhořelé jaderné palivo se musí nejprve přivézt, vyzvednout a následně vysušit. Potom poputuje do úložiště, které se nachází v hloubce 430 metrů pod zemí. V přípravných prostorách budou pracovat jen stroje a řídit je budou jen dva lidé.
V takzvané horké komoře se použité palivo bude překládat do finálních kontejnerů. Aby se zabránilo případnému šíření radiace, jsou stěny i strop široké víc než jeden a půl metru. Během ostrého provozu bude navíc komora vyplněná speciálními plyny, které zabrání kontaminaci i korozi. Pak už se kontejnery neprodyšně uzavřou.
„Následují dva typy kontrol, zda je kontejner v pořádku a zda může být přepraven dolů,“ přibližuje bezpečnostní stránky transportu ředitel společnosti Posiva Mika Pohjonen.
Pro bezpečné uložení odpadu je klíčový typ horniny
Cílem kontejnerů je víc než tři sta metrů dlouhý tunel, kam se vejde třicet až čtyřicet kontejnerů s použitým palivem.
Stěny tunelu jsou popsány výraznými čísly a čárami, které zvýrazňují praskliny a zlomy. Ty geologové mapují a digitalizují. Detailní znalost okolní horniny je totiž klíčová pro bezpečné uložení jaderného odpadu.
Například v místě blízko zlomové zóny kontejnery umisťovat nebudou. „Dál v tunelu je spousta dobré a suché horniny, kam se kontejnery dají uložit,“ přibližuje geolog Tuomas Pere.
Podobně by mohlo vypadat i hlubinné úložiště v Česku. I proto je spolupráce s finskými kolegy pro české experty tak cenná. Podle Marka Vencla ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) jsou si horniny v obou zemích velmi podobné, či dokonce stejné, rozdílem je jen jejich původ vzniku.
„Pro nás je to úžasná příležitost, protože veškeré znalosti, které tam načerpáme, můžeme přenést do našeho českého programu a můžou se přenést do projektového řešení hlubinného úložiště, které v současné době připravujeme,“ podělila se o výhody přítomnosti českých pracovníků ve finském podniku Markéta Dohnálková ze SÚRAO.
V Česku by se na jedné ze čtyř vytipovaných lokalit mělo začít hloubit kolem roku 2050. Oproti finskému úložišti by ale to české mělo být zhruba dvakrát větší.
