Senátu navzdory znovu prošla Poslaneckou sněmovnou novela, která mění pravidla pro výběr úložišť jaderného odpadu. Klíčové rozhodnutí bude na vládě. Obce, o jejichž okolí se uvažuje jako o možné lokalitě pro takové úložiště, s tím nejsou spokojeny. Nebudou mít právo veta, ani nebude nutné, aby lokalitu schválily obě parlamentní komory, což chtěl do zákona doplnit Senát. Bude rovněž hlavně na vládě, zda zaplatí obcím ještě něco nad rámec částky stanovené v atomovém zákoně.
Obce se obávají, co přinesou průzkumy lokalit pro úložiště jaderného odpadu
Vláda si minulý týden vyžádala od dvou uchazečů z původního tendru na rozšíření Dukovan závazné nabídky, které by byly až na čtyři nové jaderné bloky. I když vládní politici upozornili, že to ještě neznamená, že by skutečně vznikly všechny čtyři, v úvahu připadá také jeden nebo dva, obce, které se již v minulosti snažily zabránit tomu, aby v jejich katastrech vzniklo hlubinné úložiště odpadu, mají přesto obavy, že se tím množství jaderného odpadu zásadně zvýší.
Senát novelu vrátil do Poslanecké sněmovny a chtěl, aby se do ní vrátil požadavek na schválení lokality oběma parlamentními komorami. To původně navrhovala vláda, v průběhu schvalování ve sněmovně však tato podmínka vypadla a nyní poslanci potvrdili své stanovisko, že výběr bude výhradně na vládě. Toho se však odpůrci úložišť obávají.
„Budou-li čtyři nové bloky a k nim deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ, a ještě se prodlouží provoz stávajících jaderných elektráren, výrazně naroste množství vysoce radioaktivních odpadů. S opětovným využitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá,“ uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu a starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD).
Obce považují za problém i to, že nebudou mít po účinnosti novely právo veta, které by jim umožnilo zcela znemožnit stavbu úložiště v jejich katastru.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však v debatě ve sněmovně řekl, že nepovažuje princip veta pro obce v českých podmínkách za vhodný, i když připustil, že třeba ve Finsku obce stavbu úložiště zablokovat mohou. Poukázal však na rozdíly. „Nemáme na svém území 309 obcí, nemáme řídce osídlené regiony a nemáme jako celek nesmírnou víru ve stát a jeho instituce,“ řekl Síkela.
Studio ČT24 (6. 2.): Ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic o možných lokalitách pro úložiště (zdroj: ČT24)
Pro úložiště by se mělo prověřovat několik lokalit. U Horažďovic to má být oblast Březový potok, na Vysočině jde o lokality Horka a Hrádek a v úvahu by mohl připadat také Janoch u Temelína. Povolení ke geologickým vrtům má brzy vydat ministerstvo životního prostředí. Finální místo má být vybráno v roce 2028.
„Všechny (lokality) mají excelentní geologii a všechny nám pravděpodobně vyhovují v základních požadavcích,“ řekl o nich ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic. Průzkumné vrty, které mají určit, které místo je pro hlubinné úložiště vůbec nejlepší, podle něj nebudou mít na okolí prakticky žádný vliv. Zdůraznil, že jsou práce přísně limitovány.
„Pro provádění vrtů jsou nastaveny velmi přísné podmínky. Musíme splnit požadavky asi deseti zákonů, musíme respektovat zemědělské lhůty nebo do toho mohou promluvit věci jako doba páření obojživelníků,“ shrnul Vondrovic.
Vytipované lokality pro hlubinné úložiště