Poslanci na čtvrtečním jednání diskutovali o situaci ve školství. Podle šéfa resortu Roberta Plagy (za ANO) je upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla představena, konečnou verzí. Na dotazy zákonodárců tentokrát na pravidelný čtvrtečních interpelacích neodpovídá předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ten ráno odletěl na návštěvu Izraele. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na dotaz k přeplněným testovacím místům upozornil, že testování zaměstnanců mají zajistit firmy samy. Opatření bude podle něj nutné nejméně do konce května, i když se bude vývoj epidemie zlepšovat.
Testování na koronavirus ve firmách asi potrvá nejméně do května, řekl ve sněmovně Blatný
Upravená podoba maturit pro letošní rok podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) v maximální možné míře přispěje k tomu, aby tyto zkoušky byly plnohodnotné pro budoucí uplatnění maturantů. Řekl to poslancům. Úpravy maturit, které si vyžádala omezení kvůli epidemii koronaviru, byly podle Plagy předjednány a mají podporu školských asociací i České konference rektorů. Dodal, že představená podoba zkoušek je konečnou verzí.
V posledních dnech se o podobu maturit hlasitě přeli členové vlády. Premiér Andrej Babiš přišel s myšlenkou, že by středoškoláci letos završili studium pouze úřední maturitou, tedy výpočtem průměru známek. Plaga s takovým řešením nesouhlasil. Již dříve představil koncepci letošních maturit, podle které by se měla konat většina zkoušek s výjimkou slohových prací, měly by však být prodloužené termíny. „Úřední udělení maturit by si vyžádalo změnu zákona. Pokud bude možný návrat do škol, tak toto není na stole,“ řekl ministr.
Kvůli Babišovu vyjádření zněla kritika z řad opozice. Podle místopředsedy poslanců TOP 09 Dominika Feriho premiér „svými mikromanažerskými zásahy vytvořil frustraci a nejistotu v životech desetitisíců studentů“. Pirátský poslanec Lukáš Bartoň zase řekl, že Babiš možností úředních maturit bez konzultace s ministrem hodil bombu do mediálního prostoru, aby vytěsnil aktuální téma boje s koronavirem. Podle Václava Klause (Trikolóra) byl Babišův nápad marketingový.
Premiéra se zastal pouze poslance ANO Karel Rais, podle něhož je třeba brát v úvahu všechny možnosti včetně případného opakování ročníku. Debatu poslanci neukončili, pokračovat v ní budou za dva týdny 25. března.
Ve středu Babiš s Plagou o maturitách jednali, nakonec Plaga přišel s tím, že maturity budou, ale slíbil další úlevy. Především budou dobrovolné ústní zkoušky z českého i cizích jazyků a studenti zdravotnických škol, kteří opakovaně pomáhají se zvládnutím epidemie covidu-19, nebudou psát didaktické testy.
Školy zůstávají zavřené
Jasný není zatím ani harmonogram otevírání škol. Vláda původně slibovala, že se od počátku března začnou žáci vracet do tříd, kde někteří nebyli již od října a ostatní od Vánoc. Letos zatím chodili do škol pouze prvňáci, druháci a školkové děti, k nimž ještě bylo připojeno několik výjimek. Od 1. března se ale nakonec uzavřelo téměř vše, vláda to zdůvodnila rychlým šířením nakažlivější varianty koronaviru. Prozatím je uzavření všech škol a školek vyhlášeno do 21. března.
Studentská iniciativa Dostaňte nás ven! ve čtvrtek vystavila před budovou ministerstva zdravotnictví obrázky žáků a studentů, kteří se kvůli epidemii covidu-19 učí na dálku. Happeningem Pořád tu ještě jsme! připomněla rok od prvního uzavření škol v Česku. Organizátoři akce zároveň na rezortu předali dopis, ve kterém žádají o umožnění učebních aktivit venku.
Studentský happening Pořád tu ještě jsme!
Kromě interpelací a debaty o školách by se poslanci mohli dostat i ke druhým čtením některých zákonů. Jde například o předpis proti šíření invazivních druhů rostlin a živočichů a zákon o myslivosti. Zda se k nim sněmovna ve čtvrtek dostane, není však jisté.
Testování ve firmách bude pokračovat
Blatný ve sněmovně řekl, že testování na koronavirus ve firmách bude pokračovat nejméně do konce května. „Určitě je potřeba počítat s měsíci toho testování. Minimálně duben, květen. Testování bude muset pokračovat, i když se situace bude lepšit, jako sofistikovaná prevence, jako ,early warning‘ system, kdyby se něco začalo dít špatně,“ uvedl.
Poslanec ODS Petr Beitl poukázal také na to, že prakticky nejsou volné termíny na antigenní testování. Blatný zdůraznil, že veřejná testovací místa nejsou určena pro povinné testování zaměstnanců. Pokud je na ně zaměstnavatel posílá, přenáší odpovědnost na zaměstnance. Zaměstnavatelé mají testování zajistit v rámci firmy, řekl ministr. Míní, že se tento problém brzy vyřeší sám, neboť veřejná místa budou zahlcena.
Beitl tvrdí, že firmy nemají dostatečnou podporu pro nákup testů, když stát přispívá šedesáti korunami na jeden. Stojí přitom podle něho od 120 do 270 korun. Blatný uvedl, že stát na zdražení testů zvýšením dotace reagovat nebude, jejich cena by tím podle něho jen dál vzrostla. Ministr naopak předpokládá, že se ceny testů vrátí na původní hodnoty.
Blatný také hájil povinnost nošení roušek všude v zastavěném území obce, tedy i v případech, kdy je člověk na ulici zcela sám. Nařízení zpochybnil občanský demokrat Vojtěch Munzar. Podle ministra bylo nutné opatření zpřísnit s ohledem na nakažlivější britskou variantu koronaviru, výjimky by podle něho snižovaly efektivitu.
Podle Blatného bylo do středečního večera podáno zhruba 948 tisíc dávek vakcíny, přibližně 280 tisíc osob dostalo obě dvě dávky. „Do konce týdne předpokládáme, že počet osob, které dostanou alespoň první dávku, překročí milion,“ uvedl ministr s tím, že do konce června by mělo být očkováno šest milionů lidí, tedy 70 procent dospělých v Česku.
Úložiště jaderného odpadu i kanál Odra–Dunaj–Labe
Čtvrteční jednání zahájila diskuse o úložištích jaderného odpadu v obcích. Na písemnou interpelaci Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) odpovídal ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). V Česku se v souvislosti s úložištěm nejdříve uvažovalo o devíti místech. Snížení počtu na čtyři loni schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a pak i vláda.
Ve zúženém seznamu kromě dvou území Vysočiny zůstaly lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065.
Stále ale neexistuje zákon, který by upravoval zapojení obcí a jejich občanů do výběru lokality. „Poprvé se nám podařilo přesvědčit Legislativní radu vlády a máme od ní pozitivní stanovisko k tomu záměru. Myslím, že je to průlom, že je to zásadní změna, protože ten zákon má charakter částečně i psychologický. Rozumím těm obcím, které potřebují mít něco, o co se opřít, a míru pravděpodobnosti, ne-li jistoty, že se na ně v rámci této diskuse nezapomnělo a že to jest ukotveno ve speciálním zákonu,“ řekl Havlíček. Kaňkovský následně vyzval k důsledné komunikaci s obcemi i bez příslušeného zákona.
Sněmovna se zabývala také interpelací Jakuba Jandy (ODS) týkající se zvažovaného projektu koridoru Odra–Dunaj–Labe. Poslanec upozornil na dopady na obyvatele Moravskoslezského kraje, kterých se přeshraniční část projektu týká nejvíce. Podle něj je navíc projekt nesmyslný. „Ostatně i uznávaní odborníci říkají, že celá koncepce projektu je už zastaralá. V mezidobí došlo k zásadnímu útlumu koksárenství i těžbě uhlí a celý region se transformoval, odklonil se od zpracovatelského průmyslu základních surovin, který mohl generovat poptávku po lodní dopravě,“ řekl.
Ministr Havlíček upozornil, že studii proveditelnosti nechaly vypracovat vlády v roce 2010 a 2011. „O tom nerozhodovala ani tato vláda, a dokonce ani ta předcházející,“ uvedl. Dodal také, že k projektu se mohou dotčené obce vyjadřovat. „Není možné se na to dívat jenom z úhlu pohledu, že se tam něco vybuduje a bude to čistě jenom dopravní záležitost. Je to otázka rekreace, je to otázka turismu, je to otázka energetiky, je to samozřejmě otázka ekonomická,“ reagoval.
