Protestující obyvatelé po ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi (za ANO) požadují hlavně jím údajně slíbený speciální zákon o zapojení obcí do schvalovacího procesu, uvedl starosta Chanovic Petr Klásek, který je jedním z hlavních organizátorů 17 let trvajících protestů.
Termín byl podle něj zvolen kvůli tomu, že do konce června má o zúžení lokalit z devíti na čtyři a o dalším postupu jednat vláda. Redukci lokalit doporučil 4. června poradní panel expertů, který byl zřízen z podnětu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
„Chtěli jsme o sobě dát vědět. Společně jsme vyjadřovali nespokojenost s tím, že by u nás mělo být úložiště, vysvětlovali jsme lidem, co nastalo. Dále jsme blokovali hlavní silnici druhé třídy Strakonice–Plzeň a téměř tisícovce řidičů jsme rozdali informativní letáky, aby věděli, o co nám jde,“ uvedl Klásek.
Podle něj si všichni dodávali sílu do dalších protestů. „Velkou oporou je, že v pondělí přijalo krajské zastupitelstvo usnesení, v němž podpořilo naše požadavky. Tedy, aby byla stanovena pravidla zákonem a potom, ať se určuje, kde a jak úložiště,“ řekl Klásek. Obce chtějí nadále přesvědčovat politiky, že nelze rozhodovat zcela bez obcí.
Na výzvy k jednání neberou politici ohled, tvrdí organizátor protestů
Blokování silnice bylo podle Kláska první razantnější akcí. „Protože na slušné dopisy a výzvy k pracovním jednání neberou politici ohled. Řeknou vždy, že se nad tím zamyslí, ale žádný posun nenastane,“ prohlásil.
Ministr Havlíček podle něj loni obcím sliboval, že se nejprve vypracuje zákon o zapojení obcí a zajištění jejich práv a pak až se vyberou lokality, což se nestalo. „Najednou se to zúžilo z devíti na čtyři a žádný zákon není,“ uvedl Klásek . Po osobní návštěvě ministr slíbil, že navštíví všechny lokality, k čemuž nedošlo.
Vytvoření panelu expertů berou obce jako švindl, protože ze sedmi členů, kteří měli právo rozhodovat a hlasovat, jmenoval podle Kláska šest ředitel SÚRAO s ministrem. Obce měly právo dosadit jen pozorovatele bez práva hlasovat a oponovat, řekl. Za poslední tři roky šlo z lokality čelním politikům 14 dopisů. „Včetně našeho velice propracovaného návrhu, jak by měl znít zákon, který jsme zpracovali s dalšími lokalitami a najatou právní kanceláří,“ dodal.
Obcím vadí také nenávratné technické řešení úložiště. Původně se podle Kláska mluvilo o 300 hektarech, dnes už o 500 hektarech. „Je otázkou, jestli odpad vůbec takto ukládat a jestli to nemá být společnou věcí států EU,“ uvedl. Úložiště, v němž má být odpad desetitisíce let, chce SÚRAO zprovoznit v roce 2065. Jeho konečné umístění má stanovit stát do roku 2025.
Další protestní akcí v Pošumaví bude 11. července pochod z Pačejova do Maňovic, kam přijedou i cyklisté a motorkáři.