Několik stovek lidí s vlajkami a transparenty v sobotu na návsi ve Velkém Boru na Klatovsku protestovalo proti tomu, že oblast Březový potok zůstala jednou ze čtyř lokalit pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Účastníci, hlavně obyvatelé šesti dotčených obcí a města Horažďovice, už oznámili, že budou v protestech pokračovat.
Protesty proti jadernému úložišti. Lidé v Pošumaví blokovali silnici, požadují dialog
Protestující obyvatelé po ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi (za ANO) požadují hlavně jím údajně slíbený speciální zákon o zapojení obcí do schvalovacího procesu, uvedl starosta Chanovic Petr Klásek, který je jedním z hlavních organizátorů 17 let trvajících protestů.
Termín byl podle něj zvolen kvůli tomu, že do konce června má o zúžení lokalit z devíti na čtyři a o dalším postupu jednat vláda. Redukci lokalit doporučil 4. června poradní panel expertů, který byl zřízen z podnětu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
„Chtěli jsme o sobě dát vědět. Společně jsme vyjadřovali nespokojenost s tím, že by u nás mělo být úložiště, vysvětlovali jsme lidem, co nastalo. Dále jsme blokovali hlavní silnici druhé třídy Strakonice–Plzeň a téměř tisícovce řidičů jsme rozdali informativní letáky, aby věděli, o co nám jde,“ uvedl Klásek.
Podle něj si všichni dodávali sílu do dalších protestů. „Velkou oporou je, že v pondělí přijalo krajské zastupitelstvo usnesení, v němž podpořilo naše požadavky. Tedy, aby byla stanovena pravidla zákonem a potom, ať se určuje, kde a jak úložiště,“ řekl Klásek. Obce chtějí nadále přesvědčovat politiky, že nelze rozhodovat zcela bez obcí.
Na výzvy k jednání neberou politici ohled, tvrdí organizátor protestů
Blokování silnice bylo podle Kláska první razantnější akcí. „Protože na slušné dopisy a výzvy k pracovním jednání neberou politici ohled. Řeknou vždy, že se nad tím zamyslí, ale žádný posun nenastane,“ prohlásil.
Ministr Havlíček podle něj loni obcím sliboval, že se nejprve vypracuje zákon o zapojení obcí a zajištění jejich práv a pak až se vyberou lokality, což se nestalo. „Najednou se to zúžilo z devíti na čtyři a žádný zákon není,“ uvedl Klásek . Po osobní návštěvě ministr slíbil, že navštíví všechny lokality, k čemuž nedošlo.
Vytvoření panelu expertů berou obce jako švindl, protože ze sedmi členů, kteří měli právo rozhodovat a hlasovat, jmenoval podle Kláska šest ředitel SÚRAO s ministrem. Obce měly právo dosadit jen pozorovatele bez práva hlasovat a oponovat, řekl. Za poslední tři roky šlo z lokality čelním politikům 14 dopisů. „Včetně našeho velice propracovaného návrhu, jak by měl znít zákon, který jsme zpracovali s dalšími lokalitami a najatou právní kanceláří,“ dodal.
Obcím vadí také nenávratné technické řešení úložiště. Původně se podle Kláska mluvilo o 300 hektarech, dnes už o 500 hektarech. „Je otázkou, jestli odpad vůbec takto ukládat a jestli to nemá být společnou věcí států EU,“ uvedl. Úložiště, v němž má být odpad desetitisíce let, chce SÚRAO zprovoznit v roce 2065. Jeho konečné umístění má stanovit stát do roku 2025.
Další protestní akcí v Pošumaví bude 11. července pochod z Pačejova do Maňovic, kam přijedou i cyklisté a motorkáři.
