Babiš jednal v Izraeli o možnosti zapojit se do vývoje vakcín nové generace

3 minuty
Události: Návštěva premiéra Babiše v Izraeli
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) probral při čtvrteční návštěvě Izraele s premiérem Benjaminem Netanjahuem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se na místě připojil, izraelské zkušenosti s očkováním. Ocenil, že Izrael je na cestě stát se první zemí, kde lidé budou moci začít žít tak, jak byli dříve zvyklí. Poděkoval i za pět tisíc dávek vakcíny Moderny, které Česko od Izraele dostalo darem.

Premiéři též hovořili o možnosti zapojení Česka a Maďarska do společného výzkumu a vývoje vakcín. Rakouský kancléř Sebastian Kurz a dánská premiérka Mette Frederiksenová se minulý týden s Netanjahuem domluvili na založení fondu na financování těchto aktivit. Babiš a Orbán se tak připojili k neformální alianci takzvaných Prvních chytrých hybatelů. Ta se snaží spojit síly jednotlivých států v boji proti pandemii.

Babiš ocenil, že si Izrael zajistil s předstihem dostatek vakcín proti covidu-19. Je zemí s nejvyšší mírou proočkování obyvatelstva na světě. Alespoň jednu dávku obdrželo již 55 procent obyvatel této devítimilionové země a 43 procent jich dostalo obě injekce potřebné k plné imunizaci.

Maďarsko by se podle Orbána také rádo zapojilo do mezinárodního úsilí k vytvoření kapacit na výrobu vakcín a dalších léčebných přípravků nejen proti koronaviru, ale i proti případným jiným nemocím. Projekt může podle Netanjahua trvat okolo dvou let, po kterých by ale státy měly být schopny zásobovat vakcínami nejen své občany, ale i další země.

Premiéři také diskutovali o takzvaných zelených pasech, tedy potvrzeních o očkování proti covidu-19, které mají svým držitelům zpřístupnit různá veřejná místa.

Jednání o izraelském léku

„Dnes je Izrael lídr v očkování a také v dalších technologiích ohledně léčení covidu-19. Budeme mít jednání s profesorem Nadirem Arberem, který vyvinul zázračný lék proti covidu-19, který se inhaluje. V delegaci je se mnou doktorka (Martina) Vašáková, která s dalšími týmy našich vědců vyvinula podobný lék, je ve finální fázi schválování u SÚKL, je i v tabletkách a bude se také inhalovat. Takže určitě toto setkání pomůže k výměně znalostí,“ přiblížil ještě před odletem Babiš.

Jaroslav Zoula z vědecké redakce ČT24 upřesnil, že se jedná o účinnou látku bazedoxifen vyvinutou americkou společností Pfizer, která se využívá k léčbě osteoporózy. Čeští výzkumníci zkouší její protinádorové účinky. Loni zjistili, že by mohla fungovat na covid podobným způsobem jako izraelská látka zmíněná premiérem. „Základní rozdíl spočívá v tom, že ,česká' látka je pouze v laboratorním testování, zatímco ta izraelská se už experimentálně podává pacientům s velmi nadějnými výsledky,“ upozornil.

13 minut
Brífink po jednání premiérů Babiše, Orbána a Netanjahua
Zdroj: ČT24

V delegaci byl vedle přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové také epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal.

Stejně jako v případě předchozích cest do Maďarska a Srbska s premiérem neletěl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

8 minut
Události, komentáře: Bývalý velvyslanec ČR v Izraeli Tomáš Pojar
Zdroj: ČT24

Pojar věří, že se podaří navázat dlouhodobou spolupráci

Bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar řekl, že izraelská vakcinační strategie evidentně funguje, a proto je možné se z ní učit. Ne však ve všem, protože podle něj je izraelské digitalizované zdravotnictví 20 až 25 let před naším, proto mohlo například spolupracovat s firmou Pfizer. České poměry jsou podle něho naopak přebyrokratizované a zkostnatělé. 

Můžeme se však k nim připojit, můžeme nabídnout testování v Česku, řekl Pojar. „Rádi s námi budou spolupracovat, protože nás mají rádi.“ Věří zároveň, že tak jako v minulosti u některých jiných projektů se podaří navázat dlouhodobou spolupráci. A to kupříkladu při testování, při vývoji nějakého léku. 

Úřadovna velvyslanectví

Český premiér společně s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim také otevřeli jeruzalémskou úřadovnu českého velvyslanectví v Tel Avivu. Byla zřízena k 1. březnu, v plném provozu by podle dřívějšího vyjádření ministerstva zahraničí měla být od přelomu dubna a května.

Úřadovna bude sestávat z diplomata a administrativního pracovníka, její provoz zajistí česká diplomacie ze svého rozpočtu. Náklady na zřízení úřadovny podle Černínského paláce nepřekročily deset milionů korun.

Babiš v krátkém proslovu připomněl, že prezident Miloš Zeman před více než dvěma lety otevřel v Jeruzalémě Český dům. „(Zeman) řekl, že další kroky budou následovat. Plníme naše sliby. Česká republika bude mít plnohodnotnou diplomatickou misi v Jeruzalémě. (…) Představuje to další milník v naší spolupráci a dokazuje to, že si uvědomujeme důležitost tohoto velkého města,“ prohlásil.

Jakub Szántó, který za ČT Babiše na cestě doprovází, podotkl: „Je to historicky a symbolicky nesmírně významný krok. Poprvé od vzniku Izraele bude česká vlajka vlát v západní části Jeruzaléma, kterou česká diplomacie v prosinci 2017 uznala jako hlavní město židovského státu.“

Babiš: ICC by neměl soudit údajné zločiny na palestinských územích

Babiš považuje za nešťastné únorové rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, že může vyšetřovat případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Česko sice respektuje nezávislost soudu, neuznává však Palestinu jako stát. Rozhodnutí tříčlenného senátu soudců ICC dříve kritizoval i český prezident Miloš Zeman.

Česko je podle Babiše strategickým partnerem Izraele, proto považuje rozhodnutí ICC za nešťastné. Vytváří nové napětí v regionu, přičemž soud by se podle premiéra měl soustředit na různé jiné mezinárodní zločiny. „Jsme si vědomi, že Izrael je jedinou skutečnou demokracií v regionu,“ uvedl Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...