SÚKL

Seznam zemí, které uznávají české elektronické recepty, se letos opět rozšířil, funguje nově třeba ve Španělsku. Projekt je však zatím v pilotní verzi a v některých lékárnách stále může být s vydáním přípravku problém. Papírový předpis by měl ale platit ve všech zemích Evropské unie.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varují před užíváním léku ozempic získaného jinak na předpis lékaře a vyzvednutého v lékárně, například koupeného přes internet. Může jít o padělek, jehož aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života. Ministerstvo o tom, že se tyto padělky objevily v EU, informovalo v tiskové zprávě. V Rakousku několik lidí po aplikaci takové látky skončilo v nemocnici. Mluvčí resortu Ondřej Jakob doplnil, že v Česku zatím nebyl žádný takový padělek zachycený a podle dostupných informací ani nikdo nebyl kvůli němu hospitalizovaný.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Z Česka bylo podle výsledků kontrol Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nelegálně vyvezeno více než 198 tisíc balení léků za 92 milionů korun. SÚKL potrestal jedenadvacet subjektů, šestnácti případy se ještě zabývá a další jsou před zahájením. Podal i trestní oznámení na patnáct subjektů, u kterých má podezření na spáchání trestného činu. Na potírání reexportů a další agendě spolupracuje SÚKL se Slovenskem, uvedli ředitelka SÚKL Irena Storová a ředitel Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv (ŠÚKL) Peter Potúček.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

V Česku nebude dva týdny dostupný injekční lék na diabetes druhého typu Ozempic v síle jednoho miligramu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka ho lze nahradit jinými léky se stejným účinkem, omezí se jeho předepisování na obezitu. Podle Davida Koláře, ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), jejímž členem je i výrobce léku, firma Novo Nordisk, je výpadek způsoben výrazným zvýšením poptávky. Na přelomu dubna a května by měla dorazit také mimořádná dodávka dětských antibiotických sirupů.

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pozastavil očkování některými šaržemi vakcín Prevenar 13 a Infanrix Hexa. Rozhodnutí se vztahuje i na distribuci a výdej obou léčiv. Úřad o tom informoval v úterý 22. listopadu. Jako důvod uvedl prověření možné závady v jakosti. V e-mailu, který dětským lékařům přišel od České pediatrické společnosti, nebyly žádné možné vedlejší účinky uvedeny.

Léky a zdravotní pomůcky jsou jediným zbožím, na kterém lidé v porovnání s loňskem zatím nešetří. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová doplňuje, že v Česku jsou doplatkové stropy odvislé od věku pacienta, a pokud je člověk při nákupu medikamentů překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí. Současně upozorňuje, že v každé lékové skupině má být jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Konkrétní výběr je na konzultaci s lékařem.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uzavřel soudní smír s firmou Tronevia, která připravila původní systém elektronických receptů, zjistila ČTK z justiční databáze InfoSoud. Mluvčí SÚKL Klára Brunclíková upřesnila, že obsahem smíru bylo finanční vyrovnání téměř 14,5 milionu korun. Současný systém eReceptů funguje na novém řešení, které lékový ústav začal budovat po těchto sporech.

Miliony obyvatel Česka již dostaly první dávku očkování proti novému koronaviru, mnozí mají za sebou i kompletní vakcinaci. Stovky tisíc dalších lidí pak do vakcinačních center a k lékařům přicházejí každý týden. Níže najdete odpovědi na nejčastější otázky související s probíhajícím očkováním a samotnými vakcínami.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) schválil klinickou studii, která má zkoumat bezpečnost a účinnost léku ivermektin u hospitalizovaných s covidem-19. ČT to potvrdila mluvčí ústavu. O souhlas žádala Nemocnice svaté Anny v Brně, která v březnu tento antiparazitní preparát nakoupila. Není však jisté, kdy studie začne, pacientů s koronavirem totiž ubývá. Použití ivermektinu podle uvážení lékaře a se souhlasem pacienta povolilo v březnu ministerstvo zdravotnictví, opačná doporučení vydaly Evropská léková agentura či Světová zdravotnická organizace.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řeší, za jakých podmínek by šlo umožnit očkování proti koronaviru lidem, kteří mají zájem i o dosud neschválené vakcíny, jako je i ruský Sputnik V. O podklady k vakcínám požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Po víkendu se opět zvýšilo tempo očkování proti covidu-19 na více než 30 tisíc dávek denně. Přesto byl oproti počátku předchozího týdne počet dávek podaných v pondělí o něco nižší – a to přesto, že se v Česku stále očkuje i vakcínou AstraZeneca, jejíž aplikaci některé státy pozastavily kvůli obavě z možných vedlejších účinků. Praktičtí lékaři, kteří jí v Česku očkují, se však setkávají s pacienty, kteří látku AstraZeneca odmítají. Větší potíž však představuje ohlášené snížení dodávky této vakcíny.

Premiér Andrej Babiš (ANO) probral při čtvrteční návštěvě Izraele s premiérem Benjaminem Netanjahuem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se na místě připojil, izraelské zkušenosti s očkováním. Ocenil, že Izrael je na cestě stát se první zemí, kde lidé budou moci začít žít tak, jak byli dříve zvyklí. Poděkoval i za pět tisíc dávek vakcíny Moderny, které Česko od Izraele dostalo darem.

Pacienti v rané fázi onemocnění covidem-19 by mohli začít dostávat léky s látkou ivermektin, které nejsou pro léčbu covidu registrované. Brněnská svatoannenská nemocnice, která má ve skladech dost přípravků pro 20 tisíc lidí, je poskytne i praktickým lékařům. Někteří však váhají, ocenili by, kdyby se ivermektin na covidových pacientech více otestoval. Alespoň právní jistotu by měl lékařům dát metodický pokyn, který ministerstvo zdravotnictví vydá před polovinou března.

Situace v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je kvůli epidemii koronaviru kritická. Nemocnice v regionu jsou téměř na hraně lůžkové kapacity, pacienty proto transportují do okolních krajů. Přibývá pacientů v těžkém stavu a pacientů v mladším věku. Obdobně jsou na tom v Karlovarském kraji. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) vyzval občany, aby své cesty omezili na nezbytnou míru.

Z 310 tisíc podaných vakcín zaznamenali lékaři 322 podezření na nežádoucí účinky, oznámil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Za poslední týden vzrostl počet hlášených podezření o 124. Především lidé trpěli horečkami, únavou nebo bolestí v místě vpichu, v pěti desítkách případů šlo o nevolnost či zvracení.