Stát přiznal rodině tři miliony kvůli úmrtí dítěte po očkování

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

„Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,“ uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Všechny dosavadní žádosti o odškodnění zamítlo, část z nich v současné době řeší soudy. V tomto případě byla náhrada přiznaná rovnou. „Výše peněžité náhrady byla určena po pečlivé úvaze s ohledem na aktuální judikaturu a s důrazem na zásady slušnosti ve smyslu paragrafu 2959 občanského zákoníku,“ napsal Řežábek.

Občanský zákoník stanoví, že náhrada za usmrcení nebo závažné ublížení na zdraví má být manželům, rodičům nebo jiným blízkým osobám za jejich duševní útrapy stanovena tak, aby vyvážila plně jejich utrpení. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ píše se v zákoníku.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem: dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

U holčičky se podle advokátky rodiny Barbory Steinlauf rychle rozvinula velice vzácná postvakcinační encefalopatie, která vedla k závažnému otoku mozku. Přes snahu lékařů ve dvou nemocnicích nebylo možné ji zachránit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy zmínil „prověření možné závady v jakosti“. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v tuzemsku ročně kolem sta tisíc dětí, vakcínou proti pneumokokům 70 tisíc.

Pitva podle advokátky jednoznačně příčinu smrti nestanovila, což je v podobných případech obvyklé, protože jednoznačně prokázat kauzalitu bývá komplikované. Spojení očkování a úmrtí se tak podle ní neobjevilo ani v materiálech SÚKL, ani v odborné literatuře dětských lékařů. „K pediatrům se tak zpráva o riziku očkování v podobě postvakcinační encefalopatie a následného úmrtí nedostala a případem se dále nikdo nezabýval,“ uvedla v prohlášení pro média Steinlauf.

„Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ministerstvo dosud všechny žádosti zamítlo

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud resort zamítl, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede třináct soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba sedm set až dvanáct set podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila novou úpravu účetnictví

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna projednala také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne dolní komoru čekají tradiční ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
11:16Aktualizovánopřed 17 mminutami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 3 hhodinami

O víkendu se ochladí, místy může sněžit

V závěru týdne se v Česku ochladí. V Čechách se budou denní teploty v neděli držet do deseti stupňů, v polohách nad 700 metrů může padat sníh, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil.
před 4 hhodinami

Inspekce zadržela rumunské kamiony, udělila rekordní kauci a pokuty

Inspekce silniční dopravy (INSID) udělila rekordní kauci a pokuty v hodnotě 1,2 milionu korun rumunské dopravní společnosti, které zabavila tři kamiony. Dva překračovaly povolené rozměry šířky i délky, jeden z nich byl delší o 11,5 metru. Na nadrozměrný náklad neměl dopravce povolení. Třetí kamion byl přetížený o dvanáct tun. Ve všech vozech byly tachografy neodpovídající evropské legislativě.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...