Stát přiznal rodině tři miliony kvůli úmrtí dítěte po očkování

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

„Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,“ uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Všechny dosavadní žádosti o odškodnění zamítlo, část z nich v současné době řeší soudy. V tomto případě byla náhrada přiznaná rovnou. „Výše peněžité náhrady byla určena po pečlivé úvaze s ohledem na aktuální judikaturu a s důrazem na zásady slušnosti ve smyslu paragrafu 2959 občanského zákoníku,“ napsal Řežábek.

Občanský zákoník stanoví, že náhrada za usmrcení nebo závažné ublížení na zdraví má být manželům, rodičům nebo jiným blízkým osobám za jejich duševní útrapy stanovena tak, aby vyvážila plně jejich utrpení. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ píše se v zákoníku.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem: dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

U holčičky se podle advokátky rodiny Barbory Steinlauf rychle rozvinula velice vzácná postvakcinační encefalopatie, která vedla k závažnému otoku mozku. Přes snahu lékařů ve dvou nemocnicích nebylo možné ji zachránit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy zmínil „prověření možné závady v jakosti“. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v tuzemsku ročně kolem sta tisíc dětí, vakcínou proti pneumokokům 70 tisíc.

Pitva podle advokátky jednoznačně příčinu smrti nestanovila, což je v podobných případech obvyklé, protože jednoznačně prokázat kauzalitu bývá komplikované. Spojení očkování a úmrtí se tak podle ní neobjevilo ani v materiálech SÚKL, ani v odborné literatuře dětských lékařů. „K pediatrům se tak zpráva o riziku očkování v podobě postvakcinační encefalopatie a následného úmrtí nedostala a případem se dále nikdo nezabýval,“ uvedla v prohlášení pro média Steinlauf.

„Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ministerstvo dosud všechny žádosti zamítlo

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud resort zamítl, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede třináct soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba sedm set až dvanáct set podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Začínajícím lékařům by v regionech s nedostupnou péčí mohly přispět pojišťovny

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.
před 6 hhodinami

Řidiče v Praze čekají další omezení

Praha investuje příští rok do dopravy zhruba 10,5 miliardy korun. Jde o nejvýraznější položku v rozpočtu hlavního města. Nejvíc peněz spolkne trasa metra D, vzniknou ale i nové tramvajové tratě či mosty. Pro řidiče to bude znamenat další omezení.
před 7 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

SOCDEM povede dosavadní místopředseda Nedvěd

Předsedou sociálních demokratů zvolil mimořádný on-line sjezd SOCDEM dosavadního místopředsedu Jiřího Nedvěda. Porazil Petra Pavlíka, který chtěl spolu s expremiérem Vladimírem Špidlou dovést stranu do řádného sjezdu v příštím roce. Bývalá předsedkyně strany Jana Maláčová popřála Nedvědovi, aby naplnil její sny. Směřování strany řešili na sjezdu i komunisté, předsedkyní dál zůstává Kateřina Konečná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turek bude brzy moct požádat o schůzku s prezidentem, řekl Šťastný

Poslanec Motoristů Filip Turek je v domácím léčení, v pondělí má kontrolu v nemocnici a Motoristé věří, že velmi brzy bude moct požádat o schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Televizi Nova to sdělil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Strana podle něj nadále předpokládá, že Turek bude ministrem životního prostředí.
před 13 hhodinami

Fiala doufá, že se příští vláda nechá přesvědčit o významu muniční iniciativy

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je dle něj unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, kterou by byla chyba zničit. Bude prý škoda, pokud nová vláda zruší důchodovou reformu a další kroky končící vlády, jako třeba nákup amerických letounů F-35.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v regionální dopravě s novými jízdními řády

S novými jízdními řády čeká cestující od neděle 14. prosince v krajích řada novinek. Dopravci zpravidla přidávají spoje, upravují návaznost spojení či nasazují modernější vozidla. Některé regiony zdražují či zavádějí nové typy jízdného.
před 20 hhodinami
Načítání...