Stát přiznal rodině tři miliony kvůli úmrtí dítěte po očkování

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

„Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,“ uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Všechny dosavadní žádosti o odškodnění zamítlo, část z nich v současné době řeší soudy. V tomto případě byla náhrada přiznaná rovnou. „Výše peněžité náhrady byla určena po pečlivé úvaze s ohledem na aktuální judikaturu a s důrazem na zásady slušnosti ve smyslu paragrafu 2959 občanského zákoníku,“ napsal Řežábek.

Občanský zákoník stanoví, že náhrada za usmrcení nebo závažné ublížení na zdraví má být manželům, rodičům nebo jiným blízkým osobám za jejich duševní útrapy stanovena tak, aby vyvážila plně jejich utrpení. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ píše se v zákoníku.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem: dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

U holčičky se podle advokátky rodiny Barbory Steinlauf rychle rozvinula velice vzácná postvakcinační encefalopatie, která vedla k závažnému otoku mozku. Přes snahu lékařů ve dvou nemocnicích nebylo možné ji zachránit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy zmínil „prověření možné závady v jakosti“. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v tuzemsku ročně kolem sta tisíc dětí, vakcínou proti pneumokokům 70 tisíc.

Pitva podle advokátky jednoznačně příčinu smrti nestanovila, což je v podobných případech obvyklé, protože jednoznačně prokázat kauzalitu bývá komplikované. Spojení očkování a úmrtí se tak podle ní neobjevilo ani v materiálech SÚKL, ani v odborné literatuře dětských lékařů. „K pediatrům se tak zpráva o riziku očkování v podobě postvakcinační encefalopatie a následného úmrtí nedostala a případem se dále nikdo nezabýval,“ uvedla v prohlášení pro média Steinlauf.

„Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ministerstvo dosud všechny žádosti zamítlo

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud resort zamítl, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede třináct soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba sedm set až dvanáct set podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 42 mminutami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 4 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...