Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.
Češi se ve Švédsku učí, jak doma plánovat úložiště jaderného odpadu
Události: Cesta do švédského podzemního dolu (zdroj: ČT24)
Je to nenápadný vjezd do největšího podzemního dolu na železnou rudu na světě. Stovky kilometrů chodeb vedou do hloubky přes jeden a půl kilometru. V hloubce geologové nečekaně narazili na vrstvy měkkého jílu.
Přesně to je místo, které zajímá české vědce. V těsné blízkosti jsou tady totiž vrstvy železné rudy a jílu. A takto už jsou tady uloženy miliony let, dodává Piskala.
Švédský důl na železnou rudu
V úložišti bude blízko u sebe kontejner z uhlíkaté oceli a bentonit, tedy jíl, který okolí kontejneru utěsní.
„Tady máme krásný příklad právě interakce toho kovu s bentonitovou bariérou, to znamená příklad dvou materiálů našich inženýrských bariér,“ říká Lucie Hausmannová ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Bude to bezpečné, tvrdí zástupkyně české Správy úložišť
Dosud přitom vědci nemohli vyloučit rizikový scénář. Ten počítal s tím, že v místě dotyku začne materiál bobtnat. V extrémním případě by se zvětšil až sedmkrát. To už by ale příliš zvýšilo tlak na samotný kontejner.
„Budou tam vznikat jiné korozní produkty jako třeba magnetit nebo ciderit, které nemají až takový objem, takže to nebude narušovat úložný obalový systém – náš kontejner, a bude to bezpečné,“ řekla Michaela Matulová ze SÚRAO.
„Vidíme, že v přírodě to takto fungovalo. Fungovalo to tak miliardy let, to znamená, že pro nás, kdy my prokazujeme bezpečnost na milion let, tak vidíme, že tento systém funguje, tak jak ho i navrhujeme pro naše hlubinné úložiště,“ dodala Hausmannová.
Je zde nejstarší jíl na světě?
Piskala se dostal až do hloubky 1200 metrů pod povrchem. Uvedl, že jíl, který se tam nachází, může být starý až jednu miliardu let. Pokud by se to potvrdilo, byl by to nejstarší jíl na světě, dodává.
„Vznikl před velmi dlouhou dobou z hydrotermální vody. Z horké tekutiny, která proudila v horninovém masivu,“ řekl k tomu geolog Ulf B. Andersson z LKAB, tedy ze švédské státní společnosti, která se zabývá těžbou a úpravou železné rudy a s tím souvisejícími aktivitami.
Pro těžaře jsou tyto měkké vrstvy jílu komplikace. Tunely se tady musí víc vyztužit. Pro vědce jsou ale jedinečnou příležitostí, jak si ověřit, že materiály budou bezpečné i za miliony let, doplnil redaktor ČT Vladimír Piskala.