Obce z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska chtějí, aby stát bral při rozhodování o případném umístění úložiště jaderného odpadu v potaz ochranné pásmo v povodí Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy. Obce se chtějí zasadit o to, aby se pásmo dostalo do územních podkladů, kde teď chybí. Na veřejném zasedání v Dolní Cerekvi to ve čtvrtek řekl starosta městyse Zdeněk Dvořák (nestr.). Hrádek patří mezi čtyři lokality v Česku zvažované pro úložiště.
Lokalita Hrádek zvažovaná pro úložiště jaderného odpadu chce, aby stát vzal v potaz ochranné pásmo v povodí
Na více než dvouhodinové setkání se starosty ve čtvrtek přišly desítky lidí. Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na setkání nebyli. Na webu správa uvedla, že povrchové odběry z řeky Jihlavy v profilu čerpací stanice Rantířov mají v běžném režimu pouze doplňkový význam. I přesto se podle správy Rantířov objevil v hodnocení a popisu lokalit.
Obce z lokality Hrádek dlouhodobě požadují vyřazení z míst zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště s odvoláním na možné ohrožení zdrojů pitné vody. Poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky.
Podle správy úložišť lokalita Hrádek sice disponuje několika vodními zdroji podzemních vod, podle ní to ale jsou zdroje lokálního významu.
Obce chtějí zanést ochranné pásmo do podkladů
Dohodu o společném postupu starostové z Hrádku podepsali v dubnu 2019, společně také využívají služby právníka Luboše Klimenta. Ten teď našel dokument z roku 1983, kde je ochranné pásmo Jihlavy zanesené. Podle Dvořáka se obce budou zasazovat o to, aby toto ochranné pásmo nebylo jen naskenované na papíře, ale aby bylo převedené do digitální podoby a doplněné do všech územně analytických podkladů. „Aby to, co platí, bylo zaneseno všude, kam si pro to dotčené orgány sahají,“ řekl.
Dvořák také uvedl, že ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) pošlou obce červenou kartu za to, že resortem zřízená správa úložišť podle nich zdroj vody z řeky zanedbala.
Snížení počtu území zvažovaných pro úložiště z devíti na čtyři loni schválila vláda. V seznamu zůstaly z Vysočiny Hrádek a Horka a lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž mají být v hloubce půl kilometru uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v Česku začít stavět v roce 2050. Podle předpokladu správy úložišť se termín výběru jedné finální a jedné záložní lokality proti původnímu předpokladu posune o pět let na rok 2030.
Vytipované lokality pro jaderná úložiště
