Při lezení na ferraty někteří lidé přeceňují síly. I přes to, že jim nechybí doporučené vybavení, nezvládnou náročnost úseku nebo nedodržují pravidla. Z ferrat ve Víru už správci museli pomáhat dolů pěti lidem. Na skály lezou často rodiny s dětmi, a vystavují je tak nebezpečí.
Vírské ferraty otevřely před deseti lety, lákají lezce nejen z Vysočiny. Zájem o ně každoročně roste. Nejdřív jezdili do Víru lidé, kteří to uměli – sportovci a lezci. Dnes je lezení považováno za volnočasovou aktivitu pro celé rodiny. Na skály lezou lidé bez předchozí zkušenosti a nedodržují bezpečnost. „Nebezpečné je nedodržování rozestupů mezi jednotlivými lezci, chybné použití vybavení,“ popsal správce Slávek Matuška.
Zaznamenal i porušení naprosto všech pravidel lezení současně. „Free, sólo lezec, bez jakékoli výbavy, žádný ferratový set, sedák, přilba, naprosto bez jištění,“ ukázal fotografii v telefonu.
Základním vybavením na výstup je sedací úvaz v kombinaci s hrudním úvazem (případně celotělový úvaz), horolezecká helma, ferratový jistící set včetně tlumiče pádu a karabin, odsedávací smyčka s horolezeckou karabinou. Doporučené jsou rukavice a dobrá obuv.
Správci vírských ferrat proto zpřísnili provozní řád. Povolují například lézt větším skupinám jen po předchozím nahlášení.
Bezpečnostní opatření platí i v Děčíně. „Máme nainstalovaný semafor, který říká lezcům, za jakých podmínek je cesta otevřená a zavřená,“ popsal manažer Active point Děčín Martin Novotný.
Důležité je, aby lidé sledovali obtížnost zajištěné cesty a nepřeceňovali své síly. Označení obtížnosti se liší podle zvyklostí v konkrétní horské oblasti. Určuje se podle nejtěžšího místa, celkové délky ferraty a dalších okolností, které usnadňují, nebo naopak zhoršují lezení.
Značení v Česku, Rakousku a na Slovensku
A – turistické cesty a velmi lehké zajištěné cesty ocelovými lany a řetězy
B – mírně strmý skalní terén. Uměle zajištěný ocelovými lany, kolíky a žebříky. Slouží přímo k postupu vpřed
C – strmý skalní terén. Uměle jištěný ocelovými lany, kramlemi, kolíky a žebříky. Části mohou být hůře dostupné pro nižší postavy. Často se vyskytují svislé stěny s nataženým ocelovým lanem k jištění
D – velmi strmý skalní terén, místy s kolmými partiemi, občas převislými. Umělé jištění je většinou jen pomocí ocelových lan, příležitostně umělými stupy, jako jsou kramle a kolíky. Místy jsou úseky značně exponované. Předpokládá se, že lezec je trénovaný a ve výborné kondici
E – místy extrémně exponované cesty vedené v kolmém skalním terénu, s minimem přirozených stupů. Umělé zajištění je většinou jen pomocí ocelových lan a s jen velmi málo umělými stupy. Nejtěžší místa vyžadují použití horolezecké techniky nebo velkou sílu v pažích. Tyto zajištěné cesty už mají vysloveně sportovní charakter
F – většinou se jedná o nepříliš dlouhý úsek, kterému se lze vyhnout cestou, která odpovídá zbytku obtížnosti ferraty. Jde o cestu v převisu, kde je natažené jen jistící ocelové lano. Instruktoři ferratu doporučují pouze fyzicky zdatným, zkušeným jedincům.
Značení v Itálii
F (facile) – lehké
MD (media difficolta) – středně obtížné
D (difficile) – obtížné
MD (molto difficile) – velmi obtížné
Starší značení v Itálii používané v některých průvodcích
modrá – snadná, odpovídá rakouskému A
červená – středně náročná odpovídá rakouskému B, C
černá – výhradně pro zkušené, odpovídá rakouskému D, E
Někteří riskují i v zahraničí. Před pěti lety při sestupu z rakouské hory Drachenwand u jezera Mondsee zahynul v šestiletý chlapec, který byl na túře s rodinou. Při cestě z vrcholu uklouznul a spadl do hloubky sedmdesát metrů.
Ferraty v Rakousku se staly osudnými i dvěma mladým Češkám. Kvůli nezkušeným průvodcům Daliborovi Urbanovi a Janu Linhartovi se zřítily. Případ řešil českobudějovický soud a mužům uložil podmíněný trest na tři roky s pětiletým odkladem, respektive dvacetiměsíční trest s odkladem na tři roky.
