Markéta Pauzarová

Silničáři na Vysočině a v Plzeňském kraji používají od letošní zimní sezony nové informační systémy. Snadněji se díky nim dozví, kde hrozí náledí, a je proto potřeba poslat sypače. V Plzeňském kraji aplikace zpracovává údaje z meteostanic a předpovědi počasí. Model AI pak zobrazí pravděpodobnost nutnosti zimní údržby na konkrétním úseku silnice. Také kraj Vysočina využívá podobný systém. Jeho program sbírá data o počasí přímo ze sypačů, takže silničáři můžou lépe plánovat výjezdy a rychleji reagovat na změnu počasí. Pomáhají také data z meteostanic, které mají zabudovaná čidla ve vozovkách. Ta měří teplotu a vlhkost povrchu a dispečeři tak už nemusí vysílat sypače jen na kontrolní jízdu. Informace v tomto kraji navíc pomáhají také záchranářům, ale i běžným řidičům. Ti se dozvědí, kde se zrovna sypače pohybují.

Hlasité rány, nábojnice od broků na zahradách nebo i poškozené auto. Tak popisují sezonu lovu kachen obyvatelé Býkovce na Jihlavsku. Myslivci říkají, že u rybníka v blízkosti obytných domů dodržují bezpečnostní předpisy. Místní už ale na pomoc museli volat i policisty.

Policisté evidují víc nehod traktorů a další zemědělské techniky. V průměru už dochází k jedné denně, dva případy letos skončily tragicky. Od letošního ledna řešili policisté 159 dopravních nehod s traktory, podle zemědělců může za větší nehodovost i agresivita na silnicích. Řidiči zemědělce často nebezpečně předjíždějí. Přitom si prý neuvědomují, jak obtížné je s velkým strojem manévrovat.

Silničáři letos opraví sto šedesát mostů. Odborníci je kontrolují několikrát ročně, někdy se stav zhorší nečekaně rychle. Jejich kondici odborníci hodnotí na škále od jedničky, což znamená bez poruch, do sedmičky, která značí havarijní stav. Takové jsou v Česku tři. „To řešíme tím, že buď z něj úplně vyloučíme provoz, anebo ho podepřeme a okamžitě naplánujeme havarijní opravu,“ popsal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. ŘSD se stará o více než pět tisíc mostů, ty nové mají životnost sto let.

V Křižánkách na Vysočině trvale žije čtyři sta obyvatel a stejný počet v sezoně přijíždí na chaty a chalupy. V některých zdejších zdrojích pitné vody se však nyní objevily fekální bakterie. Odběry osmdesáti vzorků z tamních studní a vrtů je prokázaly u více než poloviny. U sedmi vzorků se objevila i bakterie e.coli. Hygienci doporučuji chemickou dezinfekci a pravidelnou kontrolu domácích zdrojů vody. S ní má obec na Žďársku problém dlouhodobě. Vodovod zde ale stále chybí. Starosta nyní shání miliony na rekonstrukci prosakující kanalizace, v níž vidí hlavní problém.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Stát plánuje proškolit až 350 tisíc lidí v oblasti umělé inteligence. Projekt „AI skilling“ je součástí národní strategie, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost země právě v této technologické oblasti. Školení stát nabídne studentům, učitelům, pracovníkům v kancelářích či ve veřejné správě, ale i těm, kteří zaměstnání teprve hledají. Část školení povedou experti ze společnosti Microsoft. Program by se měl naplno rozběhnout během léta.

Řidiči sanitek se zapnutými majáky mají přednost a mohou porušovat předpisy, nesmí ale nikoho ohrozit. I oni se přitom často stávají účastníky dopravních nehod – záchranné služby jich evidují od začátku roku desítky, nejvíc v Praze. Plynulost jízdy v posledních letech komplikuje narůstající hustota dopravy i chyby řidičů. Přibývá ale také případů, kdy je na vině chodec.

Nedaří se snížit počty nehod na železničních přejezdech. Přitom Správa železnic investuje do zabezpečení miliardy korun. Nejčastější příčinou srážek je nepozornost. Když už člověk vjede do kolejiště a uvázne mezi závorami, radí odborníci zkusit závory prorazit. A pokud to nejde, ihned opustit auto a zavolat na tísňovou linku. Letos už záchranáři zasahovali u víc než šedesáti událostí.

Stát rozšiřuje síť vysokorychlostních vah na dálnicích. Deset nových spustí ve zkušebním provozu začátkem července. Do konce roku jich plánuje 31. Postavení jedné váhy vyjde zhruba na šedesát milionů korun. Ve chvíli, kdy váhu přejede řidič s příliš velkým nákladem, čidla pošlou informaci Ředitelství silnic a dálnic. Pracovníci ověří, zda byla opravdu porušena pravidla, a pokud ano, předají vše obci s rozšířenou působností, která má na starost výběr pokut. Za každou tunu nad limit hrozí provozovatelům přetížených kamionů pokuta devět tisíc korun. Kromě samotných vah začnou za necelý měsíc přetížené náklaďáky kontrolovat také silniční inspektoři – nově bez dohledu policie.

Při lezení na ferraty někteří lidé přeceňují síly. I přes to, že jim nechybí doporučené vybavení, nezvládnou náročnost úseku nebo nedodržují pravidla. Z ferrat ve Víru už správci museli pomáhat dolů pěti lidem. Na skály lezou často rodiny s dětmi, a vystavují je tak nebezpečí.