Energetická krize donutila jedenáct procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo začít opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě loni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohla k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.
Aktuální výsledky průzkumu jsou podle agentury příznivější, než byla očekávání zjištěná loni v souvislosti s růstem cen energií. Výrazné omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnost půjčky letos deklarovalo jedenáct procent domácností.
Loni v létě takové kroky čekalo až 38 procent lidí. Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo návštěva kulturních akcí či restaurací. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, z loňských osmi procent na 44 procent.
„V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.
Obavy z rostoucích nákladů na domácnost ovšem přetrvávají, i když jsou podle agentury mírně nižší než loni. V příštích třech měsících očekává růst výdajů 59 procent Čechů, což je nejméně od listopadu 2021. Největší obavy podle průzkumu mají nízkopříjmové domácnosti. Do budoucna se pak výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 procent domácností, u nízkopříjmových domácností je to 35 procent.
Většina lidí předcházela negativním důsledkům úspornými opatřeními na energie. Podle průzkumu je udělalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Nejčastěji šlo o výměnu spotřebičů či žárovek za úspornější, což provedlo 26 procent domácností. Ke stavebním úpravám přistoupilo asi jedenadvacet procent respondentů.
Sprcha místo vany
Domácnosti také šetřily spotřebu energií, například 43 procent častěji využívalo sprchu místo vany, 42 procent instalovalo LED osvětlení, 38 procent nezakrývalo radiátory, 35 procent optimalizovalo nastavení lednice nebo 29 procent snížilo teplotu během noci či pobytu mimo domov.
„Asi jedna z nejlevnějších investic pro zákazníka, aby ušetřil energie, je výměna žárovek. (…) Dnes, když si koupím žárovku, která má odběr patnáct wattů, v tu chvíli ušetřím více než sedmdesát procent elektrické energie,“ uvedl vedoucí prodejny Datart Arkády Pankrác. Vše úsporné se na prodejně podle něj prodává o třetinu více než kdy dříve.
Zájem o informace, jak efektivně ušetřit na energiích, také roste. „Řada zákazníků se už zorientovala v základních úsporných opatřeních, stoupá ale počet těch, kteří očekávají detailnější rady od dodavatelů. Jde jak o domácnosti, které se nyní chystají na realizaci konkrétních úspor, tak o domácnosti, které už je provádějí a chtějí se ujistit, že se vydaly správnou cestou,“ poznamenal generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. „Pokud si energetickou krizi vezmeme jako poučení do budoucna, že se o energie budeme mnohem lépe starat, bylo by to super,“ zmínil.
„Jako společnost jsme ten prvotní náraz zvládli. Ale zároveň jsou úkoly stále před námi – když se podíváte, kolik lidí žije v nezateplených domech, kolik jich plýtvá energiemi, tak je pořád ještě prostor pro to, abychom se chovali vůči energiím zodpovědněji,“ doplnil Kadlec ve večerním vysílání ČT24.
Společnost proto letos spustila sérii kurzů pro zájemce o energeticky úsporná opatření. Kurzy bude organizovat po celý letošní rok, do prvního z nich se podle ČEZ přihlásilo šestnáct tisíc zájemců. Další kurzy se budou věnovat například instalaci fotovoltaik, energetické náročnosti nemovitostí nebo žádostí o podporu od státu.
Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu, kdy bylo dotazováno 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.
