Michal Straka

Při půjčování peněz se v letošním roce chovalo vysoce rizikově sedm procent lidí. Ve srovnání s loňskem jde o výrazný pokles. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z dvaačtyřiceti na 48 procent. Lidé si nejčastěji půjčují od bank, s velkým odstupem následují příbuzní a známí či splátkové společnosti. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos.

Jen asi každý druhý obyvatel Česka se dokáže orientovat ve financích. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos. Vlivem ekonomické krize ale domácnosti začaly nad svým rozpočtem víc přemýšlet, snížily výdaje a úspory začaly víc chránit. Problémem ale zůstávají úvěry, kdy si lidé třeba nedokážou dobře spočítat, kolik přeplatí. A půjčují si i na zbytné věci.

Energetická krize donutila jedenáct procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo začít opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě loni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohla k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Finanční gramotnost Čechů výrazně poklesla. Vyplývá to z indexu České bankovní asociace, podle které je za tím z velké míry současná koronavirová situace. V porovnání s dobou před pandemií je totiž pro více než čtvrtinu populace náročnější orientovat se ve finančních záležitostech. Každý třetí považuje řadu informací za zbytečnou. Díky pandemii Češi také omezili spotřebu a většina si tvoří finanční rezervu.