Energetická krize donutila k omezení základních výdajů jedenáct procent domácností, ukázal průzkum

7 minut
Události: Energetická krize donutila k omezení základních výdajů jedenáct procent lidí
Zdroj: ČT24

Energetická krize donutila jedenáct procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo začít opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě loni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohla k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Aktuální výsledky průzkumu jsou podle agentury příznivější, než byla očekávání zjištěná loni v souvislosti s růstem cen energií. Výrazné omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnost půjčky letos deklarovalo jedenáct procent domácností.

Loni v létě takové kroky čekalo až 38 procent lidí. Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo návštěva kulturních akcí či restaurací. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, z loňských osmi procent na 44 procent.

„V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Obavy z rostoucích nákladů na domácnost ovšem přetrvávají, i když jsou podle agentury mírně nižší než loni. V příštích třech měsících očekává růst výdajů 59 procent Čechů, což je nejméně od listopadu 2021. Největší obavy podle průzkumu mají nízkopříjmové domácnosti. Do budoucna se pak výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 procent domácností, u nízkopříjmových domácností je to 35 procent.

Většina lidí předcházela negativním důsledkům úspornými opatřeními na energie. Podle průzkumu je udělalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Nejčastěji šlo o výměnu spotřebičů či žárovek za úspornější, což provedlo 26 procent domácností. Ke stavebním úpravám přistoupilo asi jedenadvacet procent respondentů.

Způsoby šetření energiemi
Zdroj: Ipsos/ČT24

Sprcha místo vany

Domácnosti také šetřily spotřebu energií, například 43 procent častěji využívalo sprchu místo vany, 42 procent instalovalo LED osvětlení, 38 procent nezakrývalo radiátory, 35 procent optimalizovalo nastavení lednice nebo 29 procent snížilo teplotu během noci či pobytu mimo domov.

„Asi jedna z nejlevnějších investic pro zákazníka, aby ušetřil energie, je výměna žárovek. (…) Dnes, když si koupím žárovku, která má odběr patnáct wattů, v tu chvíli ušetřím více než sedmdesát procent elektrické energie,“ uvedl vedoucí prodejny Datart Arkády Pankrác. Vše úsporné se na prodejně podle něj prodává o třetinu více než kdy dříve.

Zájem o informace, jak efektivně ušetřit na energiích, také roste. „Řada zákazníků se už zorientovala v základních úsporných opatřeních, stoupá ale počet těch, kteří očekávají detailnější rady od dodavatelů. Jde jak o domácnosti, které se nyní chystají na realizaci konkrétních úspor, tak o domácnosti, které už je provádějí a chtějí se ujistit, že se vydaly správnou cestou,“ poznamenal generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. „Pokud si energetickou krizi vezmeme jako poučení do budoucna, že se o energie budeme mnohem lépe starat, bylo by to super,“ zmínil.

„Jako společnost jsme ten prvotní náraz zvládli. Ale zároveň jsou úkoly stále před námi – když se podíváte, kolik lidí žije v nezateplených domech, kolik jich plýtvá energiemi, tak je pořád ještě prostor pro to, abychom se chovali vůči energiím zodpovědněji,“ doplnil Kadlec ve večerním vysílání ČT24.

41 minut
90' ČT24: Jak zvládají české domácnosti zvýšené náklady na energie
Zdroj: ČT24

Společnost proto letos spustila sérii kurzů pro zájemce o energeticky úsporná opatření. Kurzy bude organizovat po celý letošní rok, do prvního z nich se podle ČEZ přihlásilo šestnáct tisíc zájemců. Další kurzy se budou věnovat například instalaci fotovoltaik, energetické náročnosti nemovitostí nebo žádostí o podporu od státu.

Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu, kdy bylo dotazováno 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...