Při půjčování peněz se v letošním roce chovalo vysoce rizikově sedm procent lidí. Ve srovnání s loňskem jde o výrazný pokles. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z dvaačtyřiceti na 48 procent. Lidé si nejčastěji půjčují od bank, s velkým odstupem následují příbuzní a známí či splátkové společnosti. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos.
Průzkum: Počet Čechů, kteří si půjčují peníze rizikově, výrazně klesl
„Já to hodnotím velmi pozitivně. Ten výsledek je skutečně mimořádně dobrý a nejlepší za čtyři roky, kdy provádíme šetření,“ řekl k závěrům průzkumu hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík. „Do povědomí veřejnosti se daří dostávat, jaké typy chování jsou rizikové nebo vysoce rizikové. Lidé si to uvědomují a snaží se tomu vyhnout,“ dodal.
Vysoce rizikově se letos při půjčování peněz chovalo sedm procent Čechů, což představuje oproti loňskému roku, kdy to bylo jedenáct procent, výrazný pokles. Nejrizikovější skupinou jsou lidé ve věku 36 až 44 let s nižším vzděláním. „Tam je podíl vysoce rizikově se chovajících třináct procent, tedy skoro dvakrát více, než je průměrné číslo,“ upozornil Hanzlík.
„Nejukázněnější“ skupinou se naopak stali senioři s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. „Jenom dvě procenta z nich se chovají vysoce rizikově,“ upřesnil Hanzlík.
Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na auto nebo motorku, rekonstrukci bytu či bílou elektroniku, ukázal průzkum.
„Téměř tři čtvrtiny by si nepůjčili na dovolenou nebo zážitky. To je samozřejmě dobrá zpráva, protože lidé se nechtějí zadlužit kvůli zbytným věcem. Navíc jejich počet v průběhu let roste. Bohužel opačný trend můžeme sledovat u půjčky na splacení jiné půjčky, tam podíl lidí, kteří by si nikdy nepůjčili, od roku 2021 klesl o šest procentních bodů na současných 39 procent. Zároveň ale meziročně poměrně výrazně klesl podíl těch, kteří uvádějí, že by si vzali půjčku na splacení jiné půjčky, a to ze čtrnácti procent na deset procent, což je velmi povzbudivý vývoj,“ sdělil expert.
Půjčky zvažuje osm procent Čechů
Nad půjčkou v příštím roce přemýšlí necelá desetina lidí. Peníze chtějí nejčastěji použít na rekonstrukci bytu, koupi auta nebo motocyklu či vybavení domácnosti. Naopak osmdesát procent respondentů si neplánuje půjčit a zbylých dvanáct procent lidí se nechce zadlužit kvůli obavám, že nebudou schopni splácet. Nulová rizikovost podle Hanzlíka znamená nepůjčovat si vůbec.
Češi mají největší zkušenosti s využíváním kontokorentu (34 procent), který nejčastěji používají jako rezervu. „Jedná se o úvěr, který je úzce navázán na váš bankovní účet a je to vlastně možnost přečerpání toho, co na účtu máte. To znamená, že se s bankou dohodnete tak, že pokud vyčerpáte všechno, co na účtu máte, tak můžete použít její peníze do nějakého limitu, zpravidla je to deset až třicet tisíc korun. A to bez toho, že byste museli v každém jednotlivém případě chodit něco vyplňovat, sjednávat a podobně. Prostě máte možnost využívat to takto opakovaně, ale pak to také musíte splatit,“ vysvětlil Hanzlík.
Expert Filip Hanzlík k rizikovému zadlužování v Česku (zdroj: ČT24)
Jednatřicet procent lidí má zkušenost s nákupem na splátky. Kreditní kartou platí 27 procent lidí, v polovině případů ji využívají na běžné nákupy. Pětina respondentů pak uvedla, že si nikdy na nic nepůjčila. Konsolidaci, tedy sloučení více půjček u jednoho poskytovatele, někdy využilo 26 procent oslovených. A převedení půjčky k jinému poskytovateli, tedy refinancování, využila čtvrtina dlužníků. V obou případech jde o pokles oproti loňsku.
„V letošním roce sledujeme postupný návrat finančního optimismu spotřebitelů, který se projevuje mimo jiné v tom, že se méně lidí z hlediska úvěrových produktů chová vysoce rizikově. Oproti době před dvěma lety, kdy byla ohledně ekonomické situace ve společnosti velká skepse, vidíme letos nárůst těch, kteří výši své půjčky považují za bezpečnou, či naopak menší podíl lidí, kteří si vůbec musí spotřebitelský úvěr pořídit,“ sdělil k výsledkům průzkumu Michal Straka z agentury Ipsos.
Nejčastější poskytovatelé půjček jsou banky
Většina lidí si peníze půjčuje v bankách (59 procent), následují příbuzní a známí, na které se obrací 28 procent respondentů. Čtvrtina lidí si pak půjčuje od splátkových společností. Hlavními důvody, proč si úvěr berou od jiné finanční společnosti, než je banka, jsou především rychlost a jednoduchost vyřízení. Podle Hanzlíka důvodem rozhodně není cena půjčky.
Výši půjčky považují za bezpečnou častěji lidé s maturitou nebo vysokoškolským titulem. Jistota lidí ohledně bezpečné výše půjčky v posledních letech roste. Od roku 2022 stoupla o osm procentních bodů. Zároveň stoupá i počet těch, kteří se neobávají neschopnosti splácet. Letos je to 63 procent, v roce 2022 to bylo 56 procent respondentů. Přesto obě hodnoty stále nedosahují úrovní z roku 2021. Za bezpečnou výši měsíční splátky považuje 41 procent lidí částku odpovídající desetině jejich příjmu.
„Bezpečná výše půjčky jednoduše řečeno znamená, že pokud si nějakou vezmu, tak splátka, kterou posléze musím dělat, abych půjčku splatil, mi výrazně zásadně nenaruší můj dosavadní život a nepřevrátí mi ho vzhůru nohama,“ popsal Hanzlík.
„Jako vysoce rizikové chování vnímáme, když domácnosti nebo jedinci kumulují půjčky, které nemohou splácet nebo si berou další, kterými chtějí platit předcházející úroky,“ vyjmenoval Straka. Za rizikové označil rovněž situace, kdy si lidé berou půjčky od mimobankovních institucí, aniž by si zjistili, jestli mají licenci České národní banky.
Devadesát procent Čechů by si ale na splátku půjčky nepůjčilo. „To je dobrá zpráva, protože právě tohle je jedno z těch nejrizikovějších chování,“ okomentoval data Hanzlík.
V případě neschopnosti splácet by více než třetina respondentů situaci řešila vyjednáváním o odkladu splátek, necelá čtvrtina by si půjčila od známých a příbuzných.
