Organizace Člověk v tísni znovu varuje před takzvanými mikroúvěry od nebankovních společností. Takovou půjčku lidé většinou zvažují, když potřebují zaplatit větší jednorázový výdaj, nemají ale finanční rezervu. Jenže i u relativně malého obnosu u některých společností nakonec na poplatcích a úrocích uhradí desetitisíce korun. To může být v rozporu s dobrými mravy a takové úvěry lze zneplatnit i zpětně.
V takzvaném Indexu odpovědného úvěrování posuzovala organizace Člověk v tísni tuzemské bankovní i nebankovní společnosti. Hodnotila třeba to, jak transparentní jsou informace o úvěru, jak se firma chová k lidem, kteří se dostanou do potíží, nebo jak důkladně dopředu posuzuje, že lidé vůbec budou schopni splácet. Nejdůležitějším parametrem jsou pak náklady na půjčku, tedy poplatky, úroky či sankce.
Obecně podle závěrů Člověka v tísni platí, že u nebankovních společností je nutné počítat s vyššími náklady než u bank. Nejlevnější krátkodobé půjčky lze sehnat s úrokovou sazbou kolem 30 procent.
Kolik stojí 20 tisíc korun?
Nejlépe v porovnání dopadly společnosti Česká spořitelna, Home Credit a Cofidis, kde u měsíční půjčky ve výši 20 tisíc korun lidé připlatili jen několik stovek. Vzhledem k poplatkům a úrokům standard.
Na druhém konci tabulky se octly produkty od Půjčka7, CreditPortal a CreditGo. K půjčeným dvaceti tisícům u těchto poskytovatelů je třeba vrátit zhruba polovinu navíc. Přepočteno na roční sazbu by to byly stovky procent.
„Vůbec nejhůře vychází Půjčka7 od firmy Kontext Trade International, kde kombinace poplatku a úrokové sazby odpovídá efektivní úrokové sazbě asi 700 procent ročně. V praxi to znamená, že domácnost, která si u této společnosti půjčí 20 tisíc korun, za měsíc při jejich vrácení zaplatí o zhruba 12 tisíc více,“ uvedl ve zprávě analytik Člověka v tísni David Borges.
Takové podmínky ale mohou být v rozporu s dobrými mravy. „Soudy se postupně ustalují na výkladu, kdy půjčka, která má vyšší úrokové sazby než zhruba 60 procent, skutečně může být soudem zneplatněna právě proto, že za takovou cenu se půjčovat nemá,“ uvedl Borges.
Takové úvěry lze zneplatnit i zpětně, lidé jsou pak povinni vrátit pouze vypůjčenou částku. „Úvěrové smlouvy u nebankovních společností se nám daří ve velké většině zneplatnit na základě toho, že věřitel řádně neprověřil, jestli je klient schopný úvěr splatit. A druhým parametrem je, že odměna za poskytnutí úvěru bývá tak vysoká, že jde o nemravné jednání,“ dodala dluhová poradkyně Lubomíra Hédlová z Člověka v tísni.
Pro hotovost do zastavárny
V posledních pěti letech roste také počet lidí, které potřeba okamžitých peněz v hotovosti přivádí do zastaváren. „Od pandemie covidu se počet zákazníků zvýšil o několik desítek procent,“ upřesnil prezident Asociace etických zastaváren Jakub Trojan. Nejčastěji lidé donesou zlatý šperk. Později ho mohou vykoupit zpět, ovšem už o něco dráž.
„Každá půjčka má náklady, to znamená úrok. Měli bychom se ptát, jak je úrok vysoký. Standardně se počítá za rok, neměly by to být ani měsíční ani týdenní sazby. Je také dobré vědět, jaké je pozadí daného obchodníka, jestli je součástí většího řetězce,“ radí zákazníkům zastaváren David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. V neposlední řadě je dobré navštívit minimálně tři různé zastavárny a srovnat jejich podmínky.
