Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.
Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Předlohu schválila sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců. Pro byli až na několik výjimek zákonodárci pětice koaličních stran a opozičního SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi.
Poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Podle Olgy Richterové (Piráti) by ale bylo rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců nespravedlivé. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za „jakýsi koaliční kompromis“. „Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, zákon vypadá jinak,“ prohlásil. SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské pro zapojení dlužníků do legální ekonomiky, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů.
Možnosti oddlužení
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň třicet procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud.
Ve druhé variantě musejí uhradit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Sněmovna na Blažkův návrh rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší, dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o jeden a půl roku.
Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů sjednotila až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali.
Z úprav opozičního ANO neuspěla žádná. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Blažek uvedl, že návrh jde správným směrem. Změnu stanoviska na záporné zdůvodnil názorem ministerstva dopravy, podle kterého by nebyl technický proveditelný.
Sněmovna upravila na návrh ústavně-právního výboru zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z už obstaveného účtu.
Nové povinnosti pro dlužníky
Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě dvanácti let místo nynějších deseti. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal připustil, že zkrácení doby oddlužení bude znamenat, že věřitelé dostanou méně peněz a dlužníci méně zaplatí. Upozornil nicméně, že fakt, že se věřitelé nedomohou všech svých peněz, je principem osobního bankrotu, který byl přijat už v roce 2008. „Je to v podstatě uspokojení všech přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení – na rozdíl od exekuce, kde se uspokojuje pouze jeden věřitel, pak se následně uspokojuje další v následné exekuci,“ popsal.
Doplnil, že insolvenční správce spolu se soudcem mohou oddlužení prodloužit v případě, kdy dlužník nesplňuje počáteční podmínky. Zkrácení doby oddlužení s sebou také přináší nové povinnosti. „Bude stanovena jakási minimální výše příjmů po celou dobu trvání oddlužení, které bude muset dlužník dosáhnout. A pokud ji dosahovat v průběhu těch tří let nebude, tak buď bude oddlužení zrušeno, nebo bude prodlouženo o maximální možnou dobu 1,5 roku,“ shrnul.
Kritika novely
Kritikou vůči novele nešetří Česká asociace věřitelů. Sníží návratnost pohledávek, řekla ředitelka asociace Petra Kolářová. Zkrácení oddlužení se podle ní projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ myslí si Kolářová.
Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ upozornila.
Dalším záporem je podle Kolářové to, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.
Elektronické vedení zdravotní dokumentace
Členové dolní komory se věnovali také pravidlům elektronického vedení zdravotní dokumentace. Nynější zákonná úprava totiž předpokládá podle zdůvodnění především listinné vedení zdravotní dokumentace a nevytváří podmínky pro technicky proveditelné a provozně efektivní vedení v digitální formě. Předpis výslovně stanoví, že zdravotní dokumentace může být v listinné i elektronické podobě, oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. Novela také konkretizuje účely nahlížení do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta.
Zdravotní dokumentaci vymezí vládní novela jako soubor informací vedených, zpracovávaných a uchovávaných za účelem poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovi. A to bez ohledu na to, zda je poskytovatel získal od pacienta, od jiného poskytovatele, dalších osob, nebo svou vlastní činností. Charakteristická bude dokumentace tím, že půjde o shromažďování informací kvůli poskytování zdravotní péče. Spadat do ní bude například identifikace pacienta, jeho anamnéza, zdravotní stav, soupis poskytnutých zdravotních služeb a laboratorní výsledky. Její součástí naopak nebudou doklady pro účtování pojišťovnám či samoplátcům nebo spisy ke stížnostem a právním sporům.
Nový informační systém nazvaný Administrace by měl mimo jiné zkrátit čekací dobu na zařazení do studia a zrychlit systém vzdělávání. „Hlavní přínos systému Administrace spočívá v umožnění okamžité výměny informací o stavu specializačního a nástavbového vzdělávání mezi všemi zapojenými subjekty,“ stojí v důvodové zprávě schváleného pozměňovacího návrhu. Digitalizace evidence vzdělávání má podle autorů úpravy také zlepšit využití kapacit vzdělávacích institutů, školitelů a lektorů a zefektivnit proces vzdělávání a řízení ohledně udělování akreditací či uznávání nebo přiznávání kvalifikací.
Systém sledování četnosti darování krve sněmovna doplnila do novely kvůli případům, kdy někteří lidé mohou absolvovat i několik odběrů v různých místech v krátkém čase. „Tato situace je nepřijatelná jednak z hlediska ochrany jejich zdraví, ale také z hlediska kvality získaného materiálu,“ uvedli ve zdůvodnění předkladatelé pozměňovacího návrhu.
Dolní komora také upravila zákonné vymezení pacientských organizací. Pro jejich zapsání na příslušný seznam má postačit, aby pacienti měli na jejich řízení zásadní vliv, nikoli rozhodující vliv jako nyní.
Zákon také upravuje fungování Národního zdravotnického informačního systému a vymezí telemedicínské zdravotní služby. Na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií je bude možné poskytovat za zákonem stanovených podmínek a při splnění technických požadavků na kvalitu a zabezpečení komunikace.
Možnost seznamovat se s utajovanými informacemi
Poslanci na středečním jednání také navrhli upravit vládní novelu o utajovaných informacích kvůli námitkám opozičních poslanců. Sněmovna tak asi umožní, aby se s utajovanými informacemi z ciziny mohli při splnění zákonných podmínek seznámit nejen členové vlády, ale podle své působnosti a pověření všichni členové parlamentu.
Opozičním poslancům vadilo, že by mohli být novelou v přístupu k informacím znevýhodněni v porovnání se členy kabinetu, kteří mohou být zároveň členy jedné z parlamentních komor. Na kompromisní úpravě se dohodli zástupci opozice a koalice na jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Kvůli navržené úpravě sněmovna odložila závěrečné schvalování novely.
Jednání o sankcích za nezaevidování léků v lékárnách poslanci přerušili
Sněmovna ve středu přerušila schvalování vládní novely, podle níž by za nezavedení léků do evidence lékáren hrozil až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Odročení prosadila koalice, k předloze se poslanci vrátí v pátek 31. května.
Pozornost budí zejména pozměňovací návrhy Jana Kuchaře z vládního hnutí STAN. Jeden vymezuje postup dodávek léků do lékáren a druhý by umožnil výdej volně prodejných léků také prostřednictvím automatů. Kuchařův pozměňovací návrh o obnově takzvaného chráněného distribučního kanálu by uložil výrobcům léků povinnost jejich dodání distributorům, kteří se je zavázali ve veřejné službě poskytnout lékárnám v Česku. Distributoři by museli mít zásoby takových léků v množství, aby mohli lékárny zásobit do dvou dnů od obdržení objednávky. Úpravu podpořilo v petici zhruba 460 majitelů menších nezávislých lékáren, proti se stavělo ministerstvo zdravotnictví nebo Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Chráněný distribuční kanál v minulosti v lékovém zákoně byl. Od ledna jej nahradila úprava namířená na léky s omezenou dostupností. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyzval lékárny k tomu, aby využívaly současnou legislativu, která bude plně funkční od června, a obracely se v případě problémů na Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Rovněž opětovný návrh na možnost prodeje volně dostupných léků i z automatů narazil na nesouhlas ministerstva zdravotnictví. Válek možnost označil za rizikovou, když nezahrnuje pojistky vůči vydávání léků dětem nebo vůči vydávání většího množství léčiv. Podle Kuchaře ale lze rizika omezit například čtečkou občanského průkazu.
Zpřísnění sankce za nezavedení léků do evidence lékáren má podle zdůvodnění vládní novely ztížit zakázaný vývoz léků do zahraničí, za který mohou úřady uložit pokutu rovněž až 20 milionů korun. Nynější desetinásobný rozdíl horní výše pokut u obou přestupků takzvaní reexportéři léků využívají, vyplývá z důvodové zprávy. Dosavadní výše sankce nemá dostatečný preventivní ani výchovný efekt, neboť v některých případech představuje zlomek ceny „ztracených“ léčivých přípravků, stojí ve zdůvodnění.
Langšádlová nahradila Ženíška v zahraničním výboru
Poslanci na středečním jednání také odsouhlasili, že bývalá ministryně pro vědu Helena Langšádlová nahradí svého nástupce v ministerské funkci Marka Ženíška (oba TOP 09) ve sněmovním zahraničním výboru. Podle rozhodnutí poslanců bude Langšádlová působit také ve správním výboru a v komisi pro hybridní hrozby. Místo Ženíška se stala náhradnicí v parlamentní delegaci do Parlamentního shromáždění NATO.
Ve výboru pro veřejnou správu Langšádlová nahradila Michala Zunu (TOP 09), jenž bude místo Ženíška nově členem branného výboru a komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. Do komise pro hybridní hrozby nastoupila Langšádlová ze sněmovního rozhodnutí za Ondřeje Koláře (TOP 09), jenž na členství v ní rezignoval.
