Finanční gramotnost Čechů výrazně poklesla. Vyplývá to z indexu České bankovní asociace, podle které je za tím z velké míry současná koronavirová situace. V porovnání s dobou před pandemií je totiž pro více než čtvrtinu populace náročnější orientovat se ve finančních záležitostech. Každý třetí považuje řadu informací za zbytečnou. Díky pandemii Češi také omezili spotřebu a většina si tvoří finanční rezervu.
„Ocitli jsme se v situaci, která někdy velmi drsně prověřuje nejen naše znalosti a peněženky, ale také nás samotné. Což se odrazilo i v poklesu indexu. Většina má nyní jiné starosti a o financích přemýšlí většinou jen v souvislosti s hospodařením své domácnosti. Na další sebevzdělávání v této oblasti není nálada a ani čas,“ komentovala výsledky průzkumu gestorka finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Index finanční gramotnosti ČBA tak po letech růstu klesl na 55 bodů, a vrátil se tak na úroveň před čtyřmi lety. Stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. I letos pro respondenty bylo nejtěžší otázkou určit, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější.
Průzkum, který pro ČBA uskutečnila agentura Ipsos, ukázal, že v porovnání s dobou před pandemií se Češi hůře orientují ve finančních záležitostech (27 procent), více se zajímají pouze o věci a informace týkající se jejich osoby a situace (40 procent) a celou řadu informací o finančních produktech považují za zbytečné (36 procent). Pandemická situace se promítla do uvažovaní nad financemi většiny obyvatel (72 procent).
Lidé si častěji ukládají peníze bokem
Češi jsou nyní opatrnější a více uvažují nad každou utracenou korunou (65 procent). Podle průzkumu chtějí více spořit, plánovat a sledovat své výdaje nebo o penězích jen více přemýšlet, a to zejména mladší generace.
Většina respondentů si stále myslí, že si se svými znalostmi financí vystačí, ale v některých situacích se raději poradí. Narostl však počet těch, kteří si často neví rady, a své znalosti tak považuje za nedostatečné téměř třetina Čechů. Nejvíce si Češi podle průzkumu věří v otázkách hospodaření a rozpočtu a ve spoření. Naopak nejméně silní se cítí v investování.
Pokud Češi potřebují pomoc, informace hledají na internetu. Nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (65 procent) a kalkulačkám na stránkách bank (63 procent). „Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale také sjednávání konkrétních produktů. Na čtyřicet procent Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby on-line. Téměř polovina respondentů se však nyní o produkty a služby na finančním trhu zajímá méně a více než polovina důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují,“ uvedl specialista agentury Ipsos Michal Straka.
Při tvorbě rezervy si měsíčně odkládá do 2500 korun na šedesát procent těch, kteří si pravidelně odkládají bokem. Při pohledu na celou populaci by lidem finanční rezerva vydržela nejčastěji tři měsíce (27 procent), pětině pouze měsíc. Bez rezervy fungují nejčastěji mladí lidé do 26 let.
Odborníci radí, že by finanční rezerva měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Tím se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel. Koronavirová pandemie prověřila připravenost Čechů na nečekané události. Ukázalo se, že se Češi v rámci svého hospodaření chovali racionálně a odpovědně a během pandemie přistoupili na opatření, která pomohla jejich rodinnému rozpočtu. Zejména omezili běžnou spotřebu a odložili větší nákupy.
