Česká ekonomika letos poroste podle bank o 3,7 procenta, Evropská komise očekává 4,4 procenta

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu rostla loni česká ekonomika o 3,3 procenta, Česká bankovní asociace očekává, že letos bude růst 3,7procentní a Evropská komise dokonce 4,4procentní. Komise má totožné očekávání jako na podzim, naopak asociace oproti listopadové predikci ubrala. Před čtvrtrokem hovořila o tom, že by mohl český hrubý domácí produkt v roce 2022 stoupnout o 3,9 procenta.

Výrazněji než hrubý domácí produkt poroste podle asociace spotřeba domácností, a to o 3,9 procenta, což bude na druhé straně menší růst než loni, kdy se zvýšila o 4,8 procenta. Inflace v celoročním průměru stoupne na prognózovaných 7,2 procenta z loňských 3,8 procenta.

V roce 2023 očekává prognóza ČBA růst HDP o 3,6 procenta, další pokles růstu spotřeby domácností na 2,8 procenta, nižší bude i inflace, a to v průměru 2,5 procenta. „To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty,“ uvedla asociace.

I podle Evropské komise se na spotřebě patrně negativně projeví růst cen, zejména vyšší náklady domácností na platby za energie. Ty by se podle Komise mohly začít stabilizovat ve druhé polovině roku. Průměrnou inflaci v Česku však očekává Komise nižší než bankovní asociace, a to 5,8 procenta. I tak bude výrazně nad unijním průměrem 3,9 procenta.

Nedostatek pracovníků zůstává problémem

Zdražování začne zpomalovat již letos a ve druhé polovině roku by podle prognózy mohla Česká národní banka snižovat sazby. Ke konci příštího roku by se mohly z nynějších 4,5 procenta dostat ke třem procentům.

Růst firem bude podle očekávání asociace omezovat trh práce. Nezaměstnanost podle prognózy dále klesne z loňských 3,8 procenta na 3,3 procenta, přičemž průměrná nominální mzda by měla naopak stoupnout o šest procent.

„Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj,“ komentuje asociace.

Konsolidace veřejných financí

Schodek veřejných financí čeká ČBA letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP.

„Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější,“ podotýká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Česká bankovní asociace vydává svoji makroekonomickou prognózu jednou za čtvrt roku, vychází z příspěvků od analytiků jednotlivých bank. Aktuální prognóza se v očekávání na tento i příští rok poněkud liší od odhadů ministerstva financí i České národní banky.

Ministerstvo čeká letos jen 3,1procentní růst a ČNB tříprocentní oproti 3,7 procenta bankovní asociace. V příštím roce ČBA prognózuje zmírnění růstu na 3,6 procenta, centrální banka očekává zrychlení na 3,4 procenta. Prognózy ČNB i ministerstva financí naopak předpokládají, že bude letos vyšší inflace, a to shodně 8,5 procenta.

Evropská komise zveřejňuje každý čtvrtrok odhad procentuálního růstu pro celou Evropskou unii i všechny členské státy. Česko je jedním z mála, u nějž letos očekává zrychlení růstu z loňských 3,3 procenta. Zároveň bude tuzemský růst nad průměrem EU, což by mělo platit i v roce 2023, i když tehdy růst české ekonomiky podle prognózy Komise zpomalí na 3,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 8 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 16 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled