Česká ekonomika letos poroste podle bank o 3,7 procenta, Evropská komise očekává 4,4 procenta

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu rostla loni česká ekonomika o 3,3 procenta, Česká bankovní asociace očekává, že letos bude růst 3,7procentní a Evropská komise dokonce 4,4procentní. Komise má totožné očekávání jako na podzim, naopak asociace oproti listopadové predikci ubrala. Před čtvrtrokem hovořila o tom, že by mohl český hrubý domácí produkt v roce 2022 stoupnout o 3,9 procenta.

Výrazněji než hrubý domácí produkt poroste podle asociace spotřeba domácností, a to o 3,9 procenta, což bude na druhé straně menší růst než loni, kdy se zvýšila o 4,8 procenta. Inflace v celoročním průměru stoupne na prognózovaných 7,2 procenta z loňských 3,8 procenta.

V roce 2023 očekává prognóza ČBA růst HDP o 3,6 procenta, další pokles růstu spotřeby domácností na 2,8 procenta, nižší bude i inflace, a to v průměru 2,5 procenta. „To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty,“ uvedla asociace.

I podle Evropské komise se na spotřebě patrně negativně projeví růst cen, zejména vyšší náklady domácností na platby za energie. Ty by se podle Komise mohly začít stabilizovat ve druhé polovině roku. Průměrnou inflaci v Česku však očekává Komise nižší než bankovní asociace, a to 5,8 procenta. I tak bude výrazně nad unijním průměrem 3,9 procenta.

Nedostatek pracovníků zůstává problémem

Zdražování začne zpomalovat již letos a ve druhé polovině roku by podle prognózy mohla Česká národní banka snižovat sazby. Ke konci příštího roku by se mohly z nynějších 4,5 procenta dostat ke třem procentům.

Růst firem bude podle očekávání asociace omezovat trh práce. Nezaměstnanost podle prognózy dále klesne z loňských 3,8 procenta na 3,3 procenta, přičemž průměrná nominální mzda by měla naopak stoupnout o šest procent.

„Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj,“ komentuje asociace.

Konsolidace veřejných financí

Schodek veřejných financí čeká ČBA letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP.

„Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější,“ podotýká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Česká bankovní asociace vydává svoji makroekonomickou prognózu jednou za čtvrt roku, vychází z příspěvků od analytiků jednotlivých bank. Aktuální prognóza se v očekávání na tento i příští rok poněkud liší od odhadů ministerstva financí i České národní banky.

Ministerstvo čeká letos jen 3,1procentní růst a ČNB tříprocentní oproti 3,7 procenta bankovní asociace. V příštím roce ČBA prognózuje zmírnění růstu na 3,6 procenta, centrální banka očekává zrychlení na 3,4 procenta. Prognózy ČNB i ministerstva financí naopak předpokládají, že bude letos vyšší inflace, a to shodně 8,5 procenta.

Evropská komise zveřejňuje každý čtvrtrok odhad procentuálního růstu pro celou Evropskou unii i všechny členské státy. Česko je jedním z mála, u nějž letos očekává zrychlení růstu z loňských 3,3 procenta. Zároveň bude tuzemský růst nad průměrem EU, což by mělo platit i v roce 2023, i když tehdy růst české ekonomiky podle prognózy Komise zpomalí na 3,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 18 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...