Česká ekonomika letos poroste podle bank o 3,7 procenta, Evropská komise očekává 4,4 procenta

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu rostla loni česká ekonomika o 3,3 procenta, Česká bankovní asociace očekává, že letos bude růst 3,7procentní a Evropská komise dokonce 4,4procentní. Komise má totožné očekávání jako na podzim, naopak asociace oproti listopadové predikci ubrala. Před čtvrtrokem hovořila o tom, že by mohl český hrubý domácí produkt v roce 2022 stoupnout o 3,9 procenta.

Výrazněji než hrubý domácí produkt poroste podle asociace spotřeba domácností, a to o 3,9 procenta, což bude na druhé straně menší růst než loni, kdy se zvýšila o 4,8 procenta. Inflace v celoročním průměru stoupne na prognózovaných 7,2 procenta z loňských 3,8 procenta.

V roce 2023 očekává prognóza ČBA růst HDP o 3,6 procenta, další pokles růstu spotřeby domácností na 2,8 procenta, nižší bude i inflace, a to v průměru 2,5 procenta. „To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty,“ uvedla asociace.

I podle Evropské komise se na spotřebě patrně negativně projeví růst cen, zejména vyšší náklady domácností na platby za energie. Ty by se podle Komise mohly začít stabilizovat ve druhé polovině roku. Průměrnou inflaci v Česku však očekává Komise nižší než bankovní asociace, a to 5,8 procenta. I tak bude výrazně nad unijním průměrem 3,9 procenta.

Nedostatek pracovníků zůstává problémem

Zdražování začne zpomalovat již letos a ve druhé polovině roku by podle prognózy mohla Česká národní banka snižovat sazby. Ke konci příštího roku by se mohly z nynějších 4,5 procenta dostat ke třem procentům.

Růst firem bude podle očekávání asociace omezovat trh práce. Nezaměstnanost podle prognózy dále klesne z loňských 3,8 procenta na 3,3 procenta, přičemž průměrná nominální mzda by měla naopak stoupnout o šest procent.

„Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj,“ komentuje asociace.

Konsolidace veřejných financí

Schodek veřejných financí čeká ČBA letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP.

„Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější,“ podotýká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Česká bankovní asociace vydává svoji makroekonomickou prognózu jednou za čtvrt roku, vychází z příspěvků od analytiků jednotlivých bank. Aktuální prognóza se v očekávání na tento i příští rok poněkud liší od odhadů ministerstva financí i České národní banky.

Ministerstvo čeká letos jen 3,1procentní růst a ČNB tříprocentní oproti 3,7 procenta bankovní asociace. V příštím roce ČBA prognózuje zmírnění růstu na 3,6 procenta, centrální banka očekává zrychlení na 3,4 procenta. Prognózy ČNB i ministerstva financí naopak předpokládají, že bude letos vyšší inflace, a to shodně 8,5 procenta.

Evropská komise zveřejňuje každý čtvrtrok odhad procentuálního růstu pro celou Evropskou unii i všechny členské státy. Česko je jedním z mála, u nějž letos očekává zrychlení růstu z loňských 3,3 procenta. Zároveň bude tuzemský růst nad průměrem EU, což by mělo platit i v roce 2023, i když tehdy růst české ekonomiky podle prognózy Komise zpomalí na 3,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...