Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ministerstvo financí letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok naopak čeká pokles
Události: Česko v recesi (zdroj: ČT24)
MF pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.
Podle Stanjury bude hospodářská recese zřejmě mírná. „Pokud nepřijde externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad,“ řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.
Stanjura o makroekonomické prognóze MF (zdroj: ČT24)
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míní, že vláda zaspala a reaguje pozdě. Kabinet by podle ní měl podpořit ekonomiku. Připomněla covidová opatření předchozí vlády, v níž řídila resort financí. Podle exministryně tyto zásahy přispěly k růstu. „A ne tady způsobovat neustálý chaos, vydávat neustálá rozporuplná vyjádření, a hlavně vyvolávání strachu v lidech,“ kritizuje.
MF neočekává výraznější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta. Za nejzávažnější problém označil Stanjura inflaci, která táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP.
„Inflace je tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo,“ upozornil ministr.
Změna penzijního systému
Podle prognózy veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Strukturální schodek zůstane přes tři procenta HDP. Stanjura chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy o asi 70 miliard korun.
Podle analýzy ministerstva financí by se měla letos míra zadlužení Česka zvýšit na 43,9 procenta HDP z loňských 42 procent. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 procenta. MF je tak ve své prognóze pesimističtější než Česká národní banka, která letos očekává míru zadlužení 41,5 procenta HDP a v příštím roce 42 procent.
Opatření pro snížení strukturálního deficitu budou podle ministra vycházet z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob. Zmínil také potřebu reformy regionálního školství, která by zachovala kvalitu vzdělávacího systému, ale snížila náklady. Naopak za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.
Podle ekonoma a člena NERVu Davida Marka bude příští rok obtížný pro nízkopříjmové domácnosti. „Navíc kombinace vysoké inflace v kombinaci s recesí a pravděpodobně i mírným nárůstem nezaměstnanosti je něco, co jsme tady už dlouho neměli,“ uvedl s tím, že by se jak vláda, tak lidé měli připravit na těžší časy.
Pokud podle něj vláda dokáže vybrat taková opatření, která pomohou snížit strukturální rozpočtový schodek a zároveň nebudou citelně dopadat na ekonomiku, potom to sestavit lze.
„Pokud by se teď sahalo na daň z příjmu, bude to horší, než kdyby se sahalo na daň spotřební – u spotřební nebo DPH si každý z nás může vybrat, zda to zboží koupí nebo nekoupí – u daně z příjmu si nemůžeme vybrat, jestli chceme nebo nechceme pracovat,“ dodal.
Schillerová označila záměr za nereálný
Schillerová označila Stanjurův záměr snížit strukturální deficit o 70 miliard korun za jeden rok za nereálný. „Nevím tedy, jakými opatřeními toho chce pan ministr dosáhnout, ale každopádně to budou opatření, která občané a firmy jednoznačně pocítí,“ domnívá se. Stanjura má podle ní přijít s reálným plánem konsolidace, rozloženým třeba i do více let, kde ale bude, jak řekla, světlo na konci tunelu.
V případě penzijního systému se podle Stanjury Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Jedním z klíčových návrhů NERVu bylo zpomalení růstu důchodů. Ročně by ušetřilo miliardy. „To tabu není, je to součástí debat o změně parametrů důchodového systému,“ dodal Stanjura.
S tím však nesouhlasí někteří opoziční poslanci. „Neuvěřitelné, neuvěřitelné. A typické pro vlády ODS. V době krize sáhnout na ty nejzranitelnější, to znamená na ty, kteří už nejsou schopni se o sebe postarat,“ kritizuje Schillerová.
Ke zpomalení růstu důchodů mají výhrady ale také například Starostové. „Říkat, že lidem reálně začnu snižovat příjmy, jejich důchody, to si myslím, že pro nás není na pořadu dne. Ale možná mě někdo přesvědčí o jiném názoru,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Podobně situaci vidí i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09): „Nárůsty cen energií, ale i všeho ostatního jsou opravdu vysoké a je namístě, aby to kompenzoval nárůst důchodů.“
Vláda by mohla ušetřit už příští rok například také díky seškrtání slev na jízdném. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že chce posoudit, jak by víc než třímiliardová rozpočtová úspora dopadla na veřejnou dopravu. „Chceme v tomto směru vyjít vstříc názoru NERVu a přinést poctivou analýzu toho, co by takový krok znamenal,“ uvedl.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala by spíše sáhl do vojenského materiálu. „Zrušil bych zakázky na vojenský materiál, na nové stíhačky a podobně a ty peníze bych se snažil přesměrovat k lidem,“ uvedl.
NERV minulý týden vládě předložil soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Mezi návrhy patří právě zvýšení věku pro odchod do důchodu, dále zvýšení spotřebních daní, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020 nebo slučování malých obcí. Představitelé vlády nechtěli hodnotit jednotlivá opatření, hodlají o nich debatovat v koaličních stranách i v kabinetu.