Vláda po jednání s NERV odmítá zvýšení daní z příjmů. Jurečka chce snížení podpory v nezaměstnanosti

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Vládní NERV navrhl seznam celkem osmadvaceti bodů, kterými chce rozpočtový schodek snížit. Tím nejzásadnějším je zvýšení daně z příjmů fyzických osob. V případě navrácení taxy k úrovni z roku 2020 by stát díky tomu získal do rozpočtu zhruba 120 miliard. Předseda vlády ale zopakoval, že jeho kabinet přímé daně zvyšovat nechce. 

„Vycházíme z programového prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení občanů. Samozřejmě všichni vidí, že reagujeme rozumně na krizovou situaci, které čelíme, a že se snažíme nenechat občany a firmy v problémech,“ prohlásil. 

Marian Jurečka v pořadu Události, komentáře řekl, že míry podpory v nezaměstnanosti je podle něj na místě vzhledem k tomu, že má Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. „Na pracovním trhu je stále poptáváno skoro tři sta tisíc lidí, a já tvrdím, že kdo nemá zdravotní a jiné hendikepy, tak pracovat může a práci je schopen si najít. Máme i různé nástroje na podporu pracovní mobility, jako je finanční podpora na cestování do práce,“ uvedl ministr. 

Řekl, že navrhne snížit míru podpory v čase rychleji, než je tomu dnes.  „Aby období, kdy ten daný člověk třeba jeden či dva měsíce čerpá podporu proto, aby si našel novou práci, byl podpořen, ale nikoliv, aby byl podporován třeba pět nebo šest měsíců, jako je tomu teď,“ vysvětlil Jurečka. Návrh chce zrealizovat v průběhu prvního pololetí příštího roku. Dodal, že chce pracovat na tom, aby sociální podpora byla více adresná. 

Návrhy NERV, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Setkání NERV a zástupců vlády bylo třetí v řadě. Zatímco v prvních dvou radili ekonomové vládě, jak pomoci lidem s vysokou inflací a rostoucími cenami energií, na té středeční představili návrhy, jak seškrtat výdaje a zároveň zvýšit příjmy státního rozpočtu. Premiér uvedl, že kabinet chce mít jasno o úsporách do poloviny příštího roku. 

Kromě zvýšení daně z příjmů osob je mezi nimi třeba i zpomalení růstu důchodů, další zvyšování věku odchodu do penze, zrušení slev na jízdném ve veřejné dopravě i státní podpory stavebního spoření nebo znovuzavedení neplacené nemocenské v prvních dnech nemoci. 

Jurečka během jednání potvrdil, že nastal také posun v otázce kurzarbeitu. „Když už pomoc aktivujeme a bude finančně náročná, aby byla i finančně návratná. V nějaký konkrétní moment stát zaplatí pomoc ze sta procent a firmy přitom nemají žádnou spoluzodpovědnost, aby aspoň část pomoci byla návratná pro stát,“ řekl ministr. 

Nahrávám video
Návrhy NERV na omezení výdajů státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

NERV navrhl návrat superhrubé mzdy

„Dohromady jsou to stovky miliard korun, které by strukturální deficit pomohly srovnat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. S návrhy, jakým je hlavně návrat zdanění fyzických osob před rok 2021, kdy byla zrušená superhrubá mzda, se ale neztotožňují všichni členové vlády. 

„Bavit se v této chvíli o jakémkoli zatížení lidí dalšími daněmi, je podle mě opatřením, které nic nepřinese. Naším zájmem je naopak lidem peníze v peněženkách nechat. Ta doba je nejednoduchá,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). S daňovou úpravou nesouhlasil ani ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který hovořil o preferenci úsporných opatření.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Návrh na zpomalení růstu důchodů

Jedním z nejzásadnějších úsporných návrhů NERV, který by snížil výdaje státu o miliardy ročně, je zpomalení růstu důchodů. Zatímco dnes stát penze zvyšuje o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Nově by to měla být třetina. Stát tímto způsobem zvyšoval důchody do konce roku 2017.

Ministři ale před jednáním tento návrh rovněž odmítali. Argumentovali třeba tím, že pravidelný růst penzí pomáhá důchodcům zvládat energetickou krizi.

Ministr dopravy Kupka před jednáním vlády rovněž odmítl návrh na zrušení státních slev na jízdném pro děti, studenty či důchodce. Podle něj by to bylo v rozporu se záměrem podporovat veřejnou dopravu. Zároveň připomněl, že v dubnu už vláda snížila slevy z 75 na 50 procent. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Opozice návrhy NERV odmítá

Naopak méně kontroverzní návrhy NERV, jako je snížení počtu státních úředníků o šest procent, zvýšení spotřebních daní z tabáku či alkoholu nebo růst poplatků z těžby surovin, mají šanci ve vládě uspět. I tyto plány by snížily schodek ročně o miliardy. „Zdanění těžby a nerostných surovin je extrémně nízké,“ poznamenal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Velká většina návrhů NERv se nelíbí sněmovní opozici. „Prostě to není možné, jsme v těžké krizi a my nemůžeme lidem a firmám naložit ještě víc,“ odmítla návrhy předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Jsou to vesměs návrhy, které směřují k omezení příjmů pro seniory, pro občany a pro rodiny,“ nechal se před jednáním slyšet místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). 

Nahrávám video

Podle bývalého ministra financí a někdejšího člena ANO Ivana Pilného jsou ale naopak návrhy hlavně snahou zbavit se „nánosu populistických kroků“. Uvedl, že vláda by měla v roce, kdy ji nečekají volby, sebrat odvahu a přistoupit k nepopulárním krokům, například diskutované znovuzavedení takzvané superhrubé mzdy. „NERV navrhuje spoustu opatření, která by relativně nemusela příliš bolet, například poplatky ve zdravotnictví,“ řekl Pilný v Interview ČT24.

„Jsou tam věci, které se neměly nikdy stát. To je třeba sleva na jízdném. Pak tam jsou věci, na které nejsme zvyklí, což je třeba zavedení odloženého školného. To školství nespasí, ale ukáže, že má nějakou cenu, měli bychom o něm uvažovat a je to investice,“ myslí si. Mezi návrhy NERV je totiž i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátoři na ustavující schůzi zvolí nové vedení horní komory

Senát má ve čtvrtek první schůzi v povolebním složení. Senátoři si na ní zvolí vedení horní parlamentní komory a rozřadí se do výborů a komisí. V čele Senátu pravděpodobně zůstane Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 29 mminutami

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.