Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.
Vládní NERV navrhl seznam celkem osmadvaceti bodů, kterými chce rozpočtový schodek snížit. Tím nejzásadnějším je zvýšení daně z příjmů fyzických osob. V případě navrácení taxy k úrovni z roku 2020 by stát díky tomu získal do rozpočtu zhruba 120 miliard. Předseda vlády ale zopakoval, že jeho kabinet přímé daně zvyšovat nechce.
„Vycházíme z programového prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení občanů. Samozřejmě všichni vidí, že reagujeme rozumně na krizovou situaci, které čelíme, a že se snažíme nenechat občany a firmy v problémech,“ prohlásil.
Marian Jurečka v pořadu Události, komentáře řekl, že míry podpory v nezaměstnanosti je podle něj na místě vzhledem k tomu, že má Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. „Na pracovním trhu je stále poptáváno skoro tři sta tisíc lidí, a já tvrdím, že kdo nemá zdravotní a jiné hendikepy, tak pracovat může a práci je schopen si najít. Máme i různé nástroje na podporu pracovní mobility, jako je finanční podpora na cestování do práce,“ uvedl ministr.
Řekl, že navrhne snížit míru podpory v čase rychleji, než je tomu dnes. „Aby období, kdy ten daný člověk třeba jeden či dva měsíce čerpá podporu proto, aby si našel novou práci, byl podpořen, ale nikoliv, aby byl podporován třeba pět nebo šest měsíců, jako je tomu teď,“ vysvětlil Jurečka. Návrh chce zrealizovat v průběhu prvního pololetí příštího roku. Dodal, že chce pracovat na tom, aby sociální podpora byla více adresná.
Setkání NERV a zástupců vlády bylo třetí v řadě. Zatímco v prvních dvou radili ekonomové vládě, jak pomoci lidem s vysokou inflací a rostoucími cenami energií, na té středeční představili návrhy, jak seškrtat výdaje a zároveň zvýšit příjmy státního rozpočtu. Premiér uvedl, že kabinet chce mít jasno o úsporách do poloviny příštího roku.
Kromě zvýšení daně z příjmů osob je mezi nimi třeba i zpomalení růstu důchodů, další zvyšování věku odchodu do penze, zrušení slev na jízdném ve veřejné dopravě i státní podpory stavebního spoření nebo znovuzavedení neplacené nemocenské v prvních dnech nemoci.
Jurečka během jednání potvrdil, že nastal také posun v otázce kurzarbeitu. „Když už pomoc aktivujeme a bude finančně náročná, aby byla i finančně návratná. V nějaký konkrétní moment stát zaplatí pomoc ze sta procent a firmy přitom nemají žádnou spoluzodpovědnost, aby aspoň část pomoci byla návratná pro stát,“ řekl ministr.
NERV navrhl návrat superhrubé mzdy
„Dohromady jsou to stovky miliard korun, které by strukturální deficit pomohly srovnat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. S návrhy, jakým je hlavně návrat zdanění fyzických osob před rok 2021, kdy byla zrušená superhrubá mzda, se ale neztotožňují všichni členové vlády.
„Bavit se v této chvíli o jakémkoli zatížení lidí dalšími daněmi, je podle mě opatřením, které nic nepřinese. Naším zájmem je naopak lidem peníze v peněženkách nechat. Ta doba je nejednoduchá,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). S daňovou úpravou nesouhlasil ani ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který hovořil o preferenci úsporných opatření.
Návrh na zpomalení růstu důchodů
Jedním z nejzásadnějších úsporných návrhů NERV, který by snížil výdaje státu o miliardy ročně, je zpomalení růstu důchodů. Zatímco dnes stát penze zvyšuje o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Nově by to měla být třetina. Stát tímto způsobem zvyšoval důchody do konce roku 2017.
Ministři ale před jednáním tento návrh rovněž odmítali. Argumentovali třeba tím, že pravidelný růst penzí pomáhá důchodcům zvládat energetickou krizi.
Ministr dopravy Kupka před jednáním vlády rovněž odmítl návrh na zrušení státních slev na jízdném pro děti, studenty či důchodce. Podle něj by to bylo v rozporu se záměrem podporovat veřejnou dopravu. Zároveň připomněl, že v dubnu už vláda snížila slevy z 75 na 50 procent.
Opozice návrhy NERV odmítá
Naopak méně kontroverzní návrhy NERV, jako je snížení počtu státních úředníků o šest procent, zvýšení spotřebních daní z tabáku či alkoholu nebo růst poplatků z těžby surovin, mají šanci ve vládě uspět. I tyto plány by snížily schodek ročně o miliardy. „Zdanění těžby a nerostných surovin je extrémně nízké,“ poznamenal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Velká většina návrhů NERv se nelíbí sněmovní opozici. „Prostě to není možné, jsme v těžké krizi a my nemůžeme lidem a firmám naložit ještě víc,“ odmítla návrhy předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Jsou to vesměs návrhy, které směřují k omezení příjmů pro seniory, pro občany a pro rodiny,“ nechal se před jednáním slyšet místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Podle bývalého ministra financí a někdejšího člena ANO Ivana Pilného jsou ale naopak návrhy hlavně snahou zbavit se „nánosu populistických kroků“. Uvedl, že vláda by měla v roce, kdy ji nečekají volby, sebrat odvahu a přistoupit k nepopulárním krokům, například diskutované znovuzavedení takzvané superhrubé mzdy. „NERV navrhuje spoustu opatření, která by relativně nemusela příliš bolet, například poplatky ve zdravotnictví,“ řekl Pilný v Interview ČT24.
„Jsou tam věci, které se neměly nikdy stát. To je třeba sleva na jízdném. Pak tam jsou věci, na které nejsme zvyklí, což je třeba zavedení odloženého školného. To školství nespasí, ale ukáže, že má nějakou cenu, měli bychom o něm uvažovat a je to investice,“ myslí si. Mezi návrhy NERV je totiž i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.
