Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce se mírně zvedne o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představila Česká bankovní asociace (ČBA). Inflace se letos podle ní v průměru dostane k jedenácti procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024.
„Ekonomická situace se v letošním roce prozatím vyvíjí nad očekávání, což je spojeno s poklesem cen energií na světových trzích, zmírněním problémů v dodavatelských vztazích i znovuotevíráním čínské ekonomiky. Tuzemská ekonomika by tak měla letos mírně růst a předběžné údaje naznačují, že se již dostala z mírné recese,“ vypočítal ekonom asociace Jakub Seidler.
Inflaci analytici ČBA pro letošek přehodnotili směrem nahoru. V průměru má být u jedenáctiprocentní hranice, koncem roku kolem osmi procent. Prognóza předpokládá podíl nezaměstnaných lidí v letošním i příštím roce 3,7 procenta.
Trh práce podle asociace zůstává v dobré kondici, což vedlo k přehodnocení míry nezaměstnanosti směrem dolů, a též k rychlejšímu odhadu růstu mezd. Ten by měl letos dosáhnout devíti procent. Pokles reálných mezd bude pokračovat i letos, ale proti minulému roku bude podstatně mírnější, uvedla.
„Nezaměstnanost nadále problémem není. Saturovaný trh práce ale vyvíjí tlak na mzdy směrem nahoru, což se postupně může projevit v jádrové inflaci,“ řekl analytik Monety Petr Gapko.
Prognóza: Úrokové sazby ČNB začnou klesat
Úrokové sazby České národní banky začnou klesat, uvádí prognóza, která na konci letošního roku vidí základní sazbu na 6,5 procenta, koncem příštího roku mírně nad čtyřmi procenty. „Více proinflační vyznění trhu práce a přetrvávající hrozba vyššího růstu spotřebitelských cen vytváří tlak na potřebu přísnější měnové politiky ČNB a oddalují pokles její úrokové sazby,“ podotkl ekonom Citibank Jaromír Šindel.
Kurz české měny pro letošní i příští rok čeká kolem čtyřiadvaceti korun za euro, ačkoli jednotlivé odhady se v tomto ohledu rozcházejí. Konsensus analytiků asociace vidí její hodnotu koncem roku u hranice 24 korun za euro, na konci příštího roku pak na úrovni 24,2 koruny za euro.
Předběžný odhad HDP za první čtvrtletí naznačuje, že tuzemská ekonomika zkraje roku mírně ožila a navzdory původním předpokladům se tak už dostala z mírné recese. Mezičtvrtletní růst by měl postupně zesilovat. K meziročnímu růstu se tuzemská ekonomika má vrátit ve druhé polovině roku a v posledním čtvrtletí by měla růst o 1,5 procenta.
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza na čtyři procenta HDP stejně jako v předchozím výhledu. Pro příští rok pak tři procenta, pokles o jeden procentní bod má být dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi energií a cyklickým oživením ekonomiky.
Do velké míry bude také záviset na plánovaném konsolidačním balíčku, který nebyl v době zveřejnění prognózy k dispozici. Ačkoli se tak deficity budou v obou letech pohybovat ve stovkách miliard korun, zadlužení státu vůči HDP se zvyšuje relativně mírně, za čímž stojí i vysoká inflace zvyšující nominální růst HDP.
