Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.
Ministerstvo financí letos čeká skromný růst HDP. U inflace prognózu zhoršilo
3 minuty
Události: Ministerstvo financí zhoršilo výhled u inflace
Podle ministerstva letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o dvě desetiny procenta. Od druhého čtvrtletí ale úřad očekává mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zvyšovat. V příštím roce by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o tři procenta. Růst HDP o 0,1 procenta ve středu předpověděl ve své prognóze i Svaz průmyslu. Mezinárodní měnový fond v úterý odhadl, že český HDP v letošním roce klesne o půl procenta.
U inflace ministerstvo pro letošní rok zhoršilo výhled, v příštím roce by se ale růst cen měl přiblížit dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční inflaci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta. „Vidíme v těchto měsících dobrý trend. Klesají ceny energií, což je samozřejmě výborná zpráva, protože se promítaly i do cen služeb a výrobků. Tím se snižují tlaky na růst cen,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Když se podívám na čísla České národní banky, tak není tak optimistická jako ministerstvo financí. Takže znovu opakuji – kéž by. Ale obávám se, zdá se mi ten skok příliš velký, aby mohl být reálný,“ vyjádřila se šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Méně optimistický je i Mezinárodní měnový fond, který pro letošek předpokládá inflaci okolo dvanácti procent. Odlišně pak vidí i růst cen v Česku příští rok – zboží zdraží zhruba o šest procent. A horší výhled má třeba i OECD.
Stanjura zároveň ve středu řekl, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta HDP, přičemž loni to bylo o desetinu procenta více. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně.
Kompenzace za drahé energie budou nižší
Stanjura také upozornil, že objem mimořádných státních výdajů na kompenzace vysokých cen energií bude letos nižší, než vláda očekávala. Nižší bude i výběr daně z mimořádných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, celkový dopad na obou stranách rozpočtu by měl být ale vyrovnaný.
V příštím roce by se měl deficit veřejných financí snížit na 2,9 procenta HDP i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku. „Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ řekl Stanjura. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po středečním jednání vlády řekl, že ke zrušení by byly vhodné takové dotace, které udržují v chodu neživotaschopné projekty. Podle šéfa resortu průmyslu Jozefa Síkely (STAN) je v Česku předotováno a je třeba zrušit zejména takové dotace, jejichž zrušení si všimnou jen ti, kdo je dosud pobírali. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si do 21. dubna nechá zpracovat analýzu využívání dotací ve svém resortu, následně je připraven debatovat o jejich změně.
„Inflace má tu nepříjemnou vlastnost, že je schopná se zaseknout výše, třeba právě u té pětky, šestky, sedmičky. Politická reprezentace by si měla vzít za své, že boj proti inflaci nespočívá v tom, že se rozdávají peníze všemi směry,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Stanjura souhlasí s tím, že je potřeba omezovat dotace do podnikatelského sektoru. „A pokud ano, tak je používat k tomu, k čemu původně dotace vznikaly, aby například snižovaly regionální rozdíly,“ dodal.
Konsolidační balíček má snížit strukturální schodek rozpočtu o 70 miliard korun. Stanjura se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Ministr plánuje zmenšit objem vyplácených dotací.
„Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ upřesnil. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit. Dohodu o konečné podobě balíčku očekává Stanjura za čtyři týdny.
Ministr zároveň zopakoval, že informace o možné úpravě daně z přidané hodnoty (DPH), které se v médiích objevily, nelze považovat za politický návrh. Ministerstvo financí podle něj pouze propočítalo rozpočtové dopady všech úprav, které zazněly od koaličních stran nebo od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Také informace o možné úpravě daně z hazardu jsou podle něj pouze pracovním podkladem, o kterém se teprve povede politická debata.
Stanjura ve středu také potvrdil, že nechce znovu zavést superhrubou mzdu, pro jejíž zrušení v minulém volebním období hlasovaly tehdy vládní ANO a opoziční ODS a SPD. Podle Stanjury v zákonu nebyl žádný závazek, že zrušení je pouze dočasné. Takový závazek by podle něj ODS tehdy nepodpořila.
Rakušan po středečním zasedání kabinetu řekl, že vláda si potvrdila, že bude komentovat až definitivní návrh rozpočtových úspor. Kvůli chystaným daňovým změnám a úsporným opatřením se chce sejít s premiérem Petrem Fialou (ODS) prezident Petr Pavel.
Reálné mzdy poklesnou
Trh práce zůstává podle ministerstva financí mírně přehřátý. Za letošní rok očekává nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve výši tří procent, zatímco v lednu odhadovalo 3,2 procenta. V příštím roce by se nezaměstnanost měla snížit na 2,8 procenta.
V důsledku pokračujícího napětí na trhu práce poroste letos podle resortu objem vyplácených mezd a platů o 7,5 procenta. Růst ale nedosáhne hodnoty inflace, v reálném vyjádření tak mzdy poklesnou. Stanjura také upozornil, že růst potáhne soukromý sektor. Podle něj se tak sníží rozdíl mezi příjmy zaměstnanců státu a soukromého sektoru, který v minulých letech rostl.
