Ekonomika bude v příštím roce růst pomaleji, než se očekávalo. Počítá s tím čerstvá prognóza České bankovní asociace. Ta skoro o půl procentního bodu snížila svůj dřívější odhad z léta. Hrubý domácí produkt má tak růst jen o 2,3 procenta. V letošním roce hospodářství v průměru poroste jen asi jednoprocentním tempem. Jeden z hlavních důvodů je recese, se kterou se potýká evropský průmysl.
„Horší očekávání je zejména spojeno stále se slabším vývojem v zahraničí. Vidíme stále řadu výzev, zejména slabý výkon německé ekonomiky, který čelí jak cyklickým, tak strukturálním potížím. Jde samozřejmě o jeden z důvodů, proč i tuzemská ekonomika se zotavuje pomaleji,“ vysvětlil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Bankovní domy na druhou stranu ale počítají s růstem mezd. Víc peněz mezi lidmi by tak mohlo podpořit jejich chuť utrácet.
„Je to signál, že finanční situace se zlepšuje, což koneckonců vidíme i na chování domácností. V předchozích letech byla spotřeba domácností hlavní brzdou růstu tuzemské ekonomiky, letos a v příštím roce to naopak bude jeden z hlavních tahounů toho, že česká ekonomika vůbec roste,“ doplnil ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Právě útraty domácností by v příštím roce mohly růst o tři procenta. Kromě vyšších mezd i díky pomalejšímu tempu zdražování. To by se podle odhadů mohlo držet v takzvaném tolerančním pásmu centrální banky, tedy od jednoho do tří procent.
„Rizikem je vývoj cen ve službách, který je pořád nadprůměrný. Rizikem je i to, co začínáme pozorovat na trhu nemovitostí, nájmů a všeho, co souvisí s bydlením,“ upozornil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
A záviset bude také na vývoji cen potravin, které podle posledních statistik přestaly zlevňovat. Na druhou stranu ekonomové dál čekají, že k nižší inflaci pomohou i relativně levné pohonné hmoty.
Shoda významných institucí
Na letošním růstu českého hospodářství o jedno procento se shodují všechny významné finanční instituce. „V současné situaci česká ekonomika na víc nemá. Postavili jsme se na nohy po inflační krizi a zároveň jsou tu dva důležité faktory. Jedním je slabá zahraniční poptávka a druhým negativní vliv fiskální konsolidace, a to je potřeba připomínat. Cena za tuto konsolidaci není úplně malá a ekonomiku znatelně přibrzdila,“ uvedl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Upozornil v této souvislosti také na to, že měnová politika je trošku pozadu oproti tomu, jak by měla pomáhat ekonomice, respektive jí prý hází klacky pod nohy. „A za této konstelace je jedno procento (růstu) takový malý úspěch,“ poznamenal Marek.
Pro příští rok je v prognóze nejoptimističtější resort financí, který počítá s růstem HDP na úrovni 2,5 procenta. Jak už zaznělo, odhad tlačí dolů hlavně ekonomické vlivy ze zahraničí, především slabý výkon německé ekonomiky.
Právě zahraniční vlivy jsou klíčové i pro sílu české měny. Třeba nedávná volba amerického prezidenta oslabila českou korunu. Především vůči dolaru, ale mírně i vůči euru.
Na budoucím výhledu ceny eura se ale instituce neshodnou. Zatímco centrální bankéři české koruně příliš nevěří, resort financí i bankovní domy naopak předpovídají mírné posílení.
