Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.

Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026. Cla by měla platit od pátku 1. srpna 2025.

Obchodní dohoda mezi Unií a Spojenými státy, jejíž základní rámec v neděli oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, zavádí plošná cla patnáct procent na dovozy většiny zboží z EU do USA. Na některé komodity, kterými je například ocel nebo hliník, je i nadále uvaleno dovozní clo padesát procent. Jiné komodity, jako jsou vybrané chemikálie, léčiva nebo kritické suroviny, jsou od cla osvobozeny úplně.

Ministerstvo financí aktuálně připravuje srpnovou makroekonomickou predikci, kterou představí ve čtvrtek 21. srpna. „Ta bude patnáctiprocentní cla již reflektovat, nicméně vzhledem k tomu, že nám dosud nejsou známy všechny dílčí položky, které by byly od cla osvobozeny, může tento odhad do jejího vydání ještě doznat změn,“ uvedlo ministerstvo.

MF letos v dubnové prognóze očekávalo hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Prognóza vedle sektorových cel zohlednila také desetiprocentní všeobecná cla, která USA uplatňují proti většině zemí světa.

Nezapočítávala ale dvacetiprocentní všeobecné clo vůči EU, které Trump počátkem dubna vyhlásil, ale o pár dní později oznámil jeho odložení o devadesát dnů. Pokud by všeobecná dvacetiprocentní cla platila, vzrostl by podle dubnové předpovědi MF letos český hrubý domácí produkt o 1,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...