Evropská komise výrazně zhoršila ekonomický výhled

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, Komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. EK výrazně zhoršila i výhled pro ekonomiku celé Evropské unie na letošní rok, podle odhadu poroste o 1,1 procenta, zatímco na podzim ještě čekala růst 1,5 procenta.

Komise očekává, že růst české ekonomiky bude v roce 2026 tažen především domácí poptávkou. Obnovení růstu reálných mezd pomohlo k tomu, že spotřeba domácností se stala opět hlavním pohonem ekonomické aktivity, přestože se důvěra spotřebitelů snižuje. Vnější prostředí zůstává složité kvůli zpomalení tempa růstu u hlavních obchodních partnerů a pokračujícím obchodním sporům, což tlumí přínos exportu. Inflace se postupně snižuje díky utlumení cen energií, zatímco ceny služeb a potravin se zvyšují. Veřejné finance by měly zůstat stabilní i po odeznění mimořádných vládních opatření, dodala Komise.

Míra inflace v letošním roce v České republice zvolní na 2,2 procenta z loňského tempa 2,7 procenta, uvádí prognóza EK. V příštím roce tempo růstu spotřebitelských cen podle odhadu zpomalí na dvě procenta. I přes zrychlení hospodářského růstu se očekává, že míra nezaměstnanosti zůstane v nadcházejících dvou letech stabilní na úrovni 2,6 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu zhoršil výhled růstu české ekonomiky na 1,6 procenta, zatímco v listopadu počítal s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst HDP o 1,8 procenta.

České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené 20procentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.

Nahrávám video

Výhled růstu ekonomiky EU

EK zhoršila i výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok, zdůvodňuje to nejistotou způsobenou změnami v obchodní politice Spojených států a obavami z dopadu vyšších amerických cel. HDP se podle ní zvýší o 1,1 procenta, zatímco v podzimním výhledu Komise letošní růst odhadovala na 1,5 procenta.

V příštím roce tempo růstu EU podle nové prognózy zrychlí na 1,5 procenta, zejména díky pokračujícímu růstu spotřeby a zotavení investic. Loni ekonomika EU vykázala růst o jedno procento. Dál by se měla snižovat inflace. Na letošní rok ji EK odhaduje na 2,3 procenta, na příští rok pak na 1,9 procenta. Loni míra inflace v zemích EU činila 2,6 procenta.

Komise varovala, že další roztříštění světového obchodu by mohlo ještě více zpomalit růst HDP a znovu vyvolat inflační tlaky. Častější jsou ve světě i katastrofy související s klimatem, které zůstávají trvalým rizikem pro další růst. Naopak podpořit by ekonomiku EU mohlo snížení obchodního napětí mezi EU a USA nebo rozšiřování obchodu EU s dalšími zeměmi. Příznivé by pro růst mohly být i zvýšené výdaje na obranu, pokrok v reformách na podporu konkurenceschopnosti či úspory a investice.

Prognóza Komise předpokládá, že cla na dovoz zboží z EU, a prakticky všech ostatních partnerů, do USA zůstanou na deseti procentech. To znamená na úrovni platné k 9. dubnu, s výjimkou cel na ocel, hliník a automobily a celních výjimek na některé výrobky. Vývoz z EU letos podle odhadu vykáže růst o 0,7 procenta, příští rok o 2,1 procenta.

Soukromá spotřeba se v letošním roce podle EK zvýší o něco více, než se předpokládalo na podzim, mimo jiné díky nadále odolnému trhu práce. Loni bylo v EU vytvořeno rekordních 1,7 milionu pracovních míst a letos by navzdory slabšímu růstu měly vzniknout další dva miliony pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak příští rok podle odhadu klesne na rekordní minimum 5,7 procenta z letošních 5,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 22 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled