Evropská komise výrazně zhoršila ekonomický výhled

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, Komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. EK výrazně zhoršila i výhled pro ekonomiku celé Evropské unie na letošní rok, podle odhadu poroste o 1,1 procenta, zatímco na podzim ještě čekala růst 1,5 procenta.

Komise očekává, že růst české ekonomiky bude v roce 2026 tažen především domácí poptávkou. Obnovení růstu reálných mezd pomohlo k tomu, že spotřeba domácností se stala opět hlavním pohonem ekonomické aktivity, přestože se důvěra spotřebitelů snižuje. Vnější prostředí zůstává složité kvůli zpomalení tempa růstu u hlavních obchodních partnerů a pokračujícím obchodním sporům, což tlumí přínos exportu. Inflace se postupně snižuje díky utlumení cen energií, zatímco ceny služeb a potravin se zvyšují. Veřejné finance by měly zůstat stabilní i po odeznění mimořádných vládních opatření, dodala Komise.

Míra inflace v letošním roce v České republice zvolní na 2,2 procenta z loňského tempa 2,7 procenta, uvádí prognóza EK. V příštím roce tempo růstu spotřebitelských cen podle odhadu zpomalí na dvě procenta. I přes zrychlení hospodářského růstu se očekává, že míra nezaměstnanosti zůstane v nadcházejících dvou letech stabilní na úrovni 2,6 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu zhoršil výhled růstu české ekonomiky na 1,6 procenta, zatímco v listopadu počítal s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst HDP o 1,8 procenta.

České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené 20procentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.

7 minut
Studio ČT24: Ekonom David Navrátil k výhledu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Výhled růstu ekonomiky EU

EK zhoršila i výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok, zdůvodňuje to nejistotou způsobenou změnami v obchodní politice Spojených států a obavami z dopadu vyšších amerických cel. HDP se podle ní zvýší o 1,1 procenta, zatímco v podzimním výhledu Komise letošní růst odhadovala na 1,5 procenta.

V příštím roce tempo růstu EU podle nové prognózy zrychlí na 1,5 procenta, zejména díky pokračujícímu růstu spotřeby a zotavení investic. Loni ekonomika EU vykázala růst o jedno procento. Dál by se měla snižovat inflace. Na letošní rok ji EK odhaduje na 2,3 procenta, na příští rok pak na 1,9 procenta. Loni míra inflace v zemích EU činila 2,6 procenta.

Komise varovala, že další roztříštění světového obchodu by mohlo ještě více zpomalit růst HDP a znovu vyvolat inflační tlaky. Častější jsou ve světě i katastrofy související s klimatem, které zůstávají trvalým rizikem pro další růst. Naopak podpořit by ekonomiku EU mohlo snížení obchodního napětí mezi EU a USA nebo rozšiřování obchodu EU s dalšími zeměmi. Příznivé by pro růst mohly být i zvýšené výdaje na obranu, pokrok v reformách na podporu konkurenceschopnosti či úspory a investice.

Prognóza Komise předpokládá, že cla na dovoz zboží z EU, a prakticky všech ostatních partnerů, do USA zůstanou na deseti procentech. To znamená na úrovni platné k 9. dubnu, s výjimkou cel na ocel, hliník a automobily a celních výjimek na některé výrobky. Vývoz z EU letos podle odhadu vykáže růst o 0,7 procenta, příští rok o 2,1 procenta.

Soukromá spotřeba se v letošním roce podle EK zvýší o něco více, než se předpokládalo na podzim, mimo jiné díky nadále odolnému trhu práce. Loni bylo v EU vytvořeno rekordních 1,7 milionu pracovních míst a letos by navzdory slabšímu růstu měly vzniknout další dva miliony pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak příští rok podle odhadu klesne na rekordní minimum 5,7 procenta z letošních 5,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...