Důvěra investorů v německou ekonomiku je horší, než se čekalo

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Už v srpnu se index důvěry propadl o 22,6 bodu z červencové hodnoty 41,8 bodu. Naposledy se hodnota indexu snížila podobně výrazně v červenci 2022. „Naděje na rychlé zlepšení hospodářské situace viditelně slábne,“ potvrdil prezident institutu ZEW Achim Wambach. Zdůraznil, že ačkoliv pesimismus narůstá v celé eurozóně, v Německu je situace výrazně horší.

Zhoršilo se také hodnocení současné hospodářské situace. Tento dílčí index klesl z minus 77,3 bodu na minus 84,5 bodu. To je nejnižší hodnota od května 2020.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Tamní ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí.

Nejnovější data o vývoji ekonomiky potvrzují prognózy německého hospodářského institutu Ifo z počátku září. Podle nich se německému hospodářství daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. „Máme strukturální krizi. Investuje se příliš málo, zejména v průmyslu, a produktivita již léta stagnuje,“ uvedl hlavní prognostik institutu Tim Wollmershäuser. Podle něj se Německo také potýká s hospodářskou krizí, kdy lidé kvůli nejistotě spíše spoří než nakupují.

Negativní dopad na ekonomiku bude mít v letošním roce podle Ifo stavebnictví a průmysl. Zábleskem naděje může naopak být zpráva německých statistiků o nečekaném růstu průmyslových objednávek. Jejich objem se v červenci oproti červnu zvýšil o 2,9 procenta. Analytici přitom odhadovali, že o 1,5 procenta klesne. Statistici také upravili směrem nahoru červnový údaj, v tomto měsíci se objem objednávek nakonec zvýšil o 4,6 procenta namísto dříve uváděných 3,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...