Největší obchodní partner Česka ekonomicky churaví. Německu klesá export, potíže má i průmysl

Nahrávám video
Události: Pokles německé ekonomiky
Zdroj: ČT24

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tahounem německého hospodářství je tradičně průmysl a export. Podle předběžné zprávy německého statistického úřadu ale loni průmyslová produkce klesla o 1,5 procenta. V prosinci navíc šlo o výrazně větší propad, než jaký předpokládali ekonomové.

Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba se nyní nachází zhruba deset procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. „Například produkce v chemickém průmyslu byla vloni nejnižší od roku 1995,“ upozornil.

Nedaří se ani vývozu. V prosinci Německo zaznamenalo další pokles exportu i importu, a to v obou případech výraznější, než se čekalo. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta, dovoz do země se snížil dokonce o 9,7 procenta.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným podmínkám v německé ekonomice,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen.

Nahromaděné zakázky z doby koronavirové pandemie už německé firmy odbavily. Nových je méně – i kvůli inflaci, vyšší úrokové sazbě a dražším úvěrům. Ochota případných zákazníků investovat je totiž menší. Obrat k lepšímu přitom nelze očekávat, Evropská centrální banka totiž stále drží úrokovou sazbu na 4,5 procenta. 

„Evropská centrální banka musí být opatrná. V Německu je recese a v eurozóně máme také nulový růst. V zásadě by neměla zacházet příliš daleko s vysokými úrokovými sazbami,“ popsal burzovní expert Tim Oechsner ze Steubing AG.

Drahé energie

Energie v Německu jsou stále dražší než před válkou na Ukrajině. Energeticky náročná odvětví, jako ocelářství, chemičky nebo papírenství, si stěžují, že kvůli tomu nebudou konkurenceschopná. Průmyslová produkce v prosinci zaznamenala sedmý meziměsíční pokles v řadě.

Spolková vláda na další dotace už nemá peníze. Omezuje tak například podporu v zemědělství, proti čemuž protestují farmáři. Ekonomice nepomáhají ani německé domácnosti, které příliš neutrácejí. Šetří kvůli obavám z budoucnosti, cen energií a inflaci. „Ve státním rozpočtu se teď škrtá a politici musí vyjednávat o tom, jak se tato zátěž rozdělí. Je to politická otázka,“ zdůraznil v lednu ředitel ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Vláda si od škrtů slibuje obrat. „Tím se v Německu opět projeví střednědobý růst na vyšší úrovni. Potenciál k obratu tu zjevně je,“ řekl spolkový ministr financí Christian Lindner.

Pokračující pokles výroby podle ekonomky Franzisky Palmasové ze společnosti Capital Economics potvrzuje, že průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu. „Vysoké náklady na energii a slabá domácí i vnější poptávka povedou k tomu, že průmyslová výroba v Německu se bude v letošním roce dál snižovat,“ míní Palmasová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na půl procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. 

Vliv na Česko

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Podle ČTK je „nedobrý stav německé ekonomiky dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Podle dat zveřejněných v úterý Českým statistickým úřadem (ČSÚ) loňský rok zaznamenalo Česko nejslabší výkon v průmyslu a stavebnictví od roku 2020. Ten byl přitom ovlivněný omezeními kvůli pandemii covidu-19. Tuzemská průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o čtyři desetiny procenta. 

Po pádu komunismu byly pro Česko zásadní právě obchodní vazby s Německem, a to zejména s jeho automobilovým sektorem. Tomu se ale na rozdíl od zbytku německého průmyslu v roce 2023 dařilo. Výroba automobilů v Německu loni vzrostla o 11,5 procenta. 

Také český zahraniční obchod se zbožím vykázal loni přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy. Podle expertů k růstu vývozu významně přispěl právě export automobilů a uklidnění energetické krize.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bude v prvních měsících letošního roku na tuzemský zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace však očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...