Největší obchodní partner Česka ekonomicky churaví. Německu klesá export, potíže má i průmysl

2 minuty
Události: Pokles německé ekonomiky
Zdroj: ČT24

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tahounem německého hospodářství je tradičně průmysl a export. Podle předběžné zprávy německého statistického úřadu ale loni průmyslová produkce klesla o 1,5 procenta. V prosinci navíc šlo o výrazně větší propad, než jaký předpokládali ekonomové.

Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba se nyní nachází zhruba deset procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. „Například produkce v chemickém průmyslu byla vloni nejnižší od roku 1995,“ upozornil.

Nedaří se ani vývozu. V prosinci Německo zaznamenalo další pokles exportu i importu, a to v obou případech výraznější, než se čekalo. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta, dovoz do země se snížil dokonce o 9,7 procenta.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným podmínkám v německé ekonomice,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen.

Nahromaděné zakázky z doby koronavirové pandemie už německé firmy odbavily. Nových je méně – i kvůli inflaci, vyšší úrokové sazbě a dražším úvěrům. Ochota případných zákazníků investovat je totiž menší. Obrat k lepšímu přitom nelze očekávat, Evropská centrální banka totiž stále drží úrokovou sazbu na 4,5 procenta. 

„Evropská centrální banka musí být opatrná. V Německu je recese a v eurozóně máme také nulový růst. V zásadě by neměla zacházet příliš daleko s vysokými úrokovými sazbami,“ popsal burzovní expert Tim Oechsner ze Steubing AG.

Drahé energie

Energie v Německu jsou stále dražší než před válkou na Ukrajině. Energeticky náročná odvětví, jako ocelářství, chemičky nebo papírenství, si stěžují, že kvůli tomu nebudou konkurenceschopná. Průmyslová produkce v prosinci zaznamenala sedmý meziměsíční pokles v řadě.

Spolková vláda na další dotace už nemá peníze. Omezuje tak například podporu v zemědělství, proti čemuž protestují farmáři. Ekonomice nepomáhají ani německé domácnosti, které příliš neutrácejí. Šetří kvůli obavám z budoucnosti, cen energií a inflaci. „Ve státním rozpočtu se teď škrtá a politici musí vyjednávat o tom, jak se tato zátěž rozdělí. Je to politická otázka,“ zdůraznil v lednu ředitel ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Vláda si od škrtů slibuje obrat. „Tím se v Německu opět projeví střednědobý růst na vyšší úrovni. Potenciál k obratu tu zjevně je,“ řekl spolkový ministr financí Christian Lindner.

Pokračující pokles výroby podle ekonomky Franzisky Palmasové ze společnosti Capital Economics potvrzuje, že průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu. „Vysoké náklady na energii a slabá domácí i vnější poptávka povedou k tomu, že průmyslová výroba v Německu se bude v letošním roce dál snižovat,“ míní Palmasová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na půl procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. 

Vliv na Česko

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Podle ČTK je „nedobrý stav německé ekonomiky dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Podle dat zveřejněných v úterý Českým statistickým úřadem (ČSÚ) loňský rok zaznamenalo Česko nejslabší výkon v průmyslu a stavebnictví od roku 2020. Ten byl přitom ovlivněný omezeními kvůli pandemii covidu-19. Tuzemská průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o čtyři desetiny procenta. 

Po pádu komunismu byly pro Česko zásadní právě obchodní vazby s Německem, a to zejména s jeho automobilovým sektorem. Tomu se ale na rozdíl od zbytku německého průmyslu v roce 2023 dařilo. Výroba automobilů v Německu loni vzrostla o 11,5 procenta. 

Také český zahraniční obchod se zbožím vykázal loni přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy. Podle expertů k růstu vývozu významně přispěl právě export automobilů a uklidnění energetické krize.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bude v prvních měsících letošního roku na tuzemský zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace však očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 1 hhodinou

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025
Načítání...