Největší obchodní partner Česka ekonomicky churaví. Německu klesá export, potíže má i průmysl

Nahrávám video

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tahounem německého hospodářství je tradičně průmysl a export. Podle předběžné zprávy německého statistického úřadu ale loni průmyslová produkce klesla o 1,5 procenta. V prosinci navíc šlo o výrazně větší propad, než jaký předpokládali ekonomové.

Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba se nyní nachází zhruba deset procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. „Například produkce v chemickém průmyslu byla vloni nejnižší od roku 1995,“ upozornil.

Nedaří se ani vývozu. V prosinci Německo zaznamenalo další pokles exportu i importu, a to v obou případech výraznější, než se čekalo. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta, dovoz do země se snížil dokonce o 9,7 procenta.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným podmínkám v německé ekonomice,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen.

Nahromaděné zakázky z doby koronavirové pandemie už německé firmy odbavily. Nových je méně – i kvůli inflaci, vyšší úrokové sazbě a dražším úvěrům. Ochota případných zákazníků investovat je totiž menší. Obrat k lepšímu přitom nelze očekávat, Evropská centrální banka totiž stále drží úrokovou sazbu na 4,5 procenta. 

„Evropská centrální banka musí být opatrná. V Německu je recese a v eurozóně máme také nulový růst. V zásadě by neměla zacházet příliš daleko s vysokými úrokovými sazbami,“ popsal burzovní expert Tim Oechsner ze Steubing AG.

Drahé energie

Energie v Německu jsou stále dražší než před válkou na Ukrajině. Energeticky náročná odvětví, jako ocelářství, chemičky nebo papírenství, si stěžují, že kvůli tomu nebudou konkurenceschopná. Průmyslová produkce v prosinci zaznamenala sedmý meziměsíční pokles v řadě.

Spolková vláda na další dotace už nemá peníze. Omezuje tak například podporu v zemědělství, proti čemuž protestují farmáři. Ekonomice nepomáhají ani německé domácnosti, které příliš neutrácejí. Šetří kvůli obavám z budoucnosti, cen energií a inflaci. „Ve státním rozpočtu se teď škrtá a politici musí vyjednávat o tom, jak se tato zátěž rozdělí. Je to politická otázka,“ zdůraznil v lednu ředitel ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Vláda si od škrtů slibuje obrat. „Tím se v Německu opět projeví střednědobý růst na vyšší úrovni. Potenciál k obratu tu zjevně je,“ řekl spolkový ministr financí Christian Lindner.

Pokračující pokles výroby podle ekonomky Franzisky Palmasové ze společnosti Capital Economics potvrzuje, že průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu. „Vysoké náklady na energii a slabá domácí i vnější poptávka povedou k tomu, že průmyslová výroba v Německu se bude v letošním roce dál snižovat,“ míní Palmasová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na půl procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. 

Vliv na Česko

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Podle ČTK je „nedobrý stav německé ekonomiky dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Podle dat zveřejněných v úterý Českým statistickým úřadem (ČSÚ) loňský rok zaznamenalo Česko nejslabší výkon v průmyslu a stavebnictví od roku 2020. Ten byl přitom ovlivněný omezeními kvůli pandemii covidu-19. Tuzemská průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o čtyři desetiny procenta. 

Po pádu komunismu byly pro Česko zásadní právě obchodní vazby s Německem, a to zejména s jeho automobilovým sektorem. Tomu se ale na rozdíl od zbytku německého průmyslu v roce 2023 dařilo. Výroba automobilů v Německu loni vzrostla o 11,5 procenta. 

Také český zahraniční obchod se zbožím vykázal loni přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy. Podle expertů k růstu vývozu významně přispěl právě export automobilů a uklidnění energetické krize.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bude v prvních měsících letošního roku na tuzemský zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace však očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 10 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 10 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 23 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...