Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.
Německo s několikatýdenním zpožděním schválilo rozpočet, vláda ho musela přepracovat
Pro návrh rozpočtu, se kterým už před dvěma týdny souhlasil rozpočtový výbor Spolkového sněmu, zvedlo ruku 388 poslanců. Proti jich bylo 279. Hlasování se nikdo nezdržel. Rozpočet následně potvrdila Spolková rada, která zastupuje přím německé regiony, čímž se schvalovací proces završil.
Konzervativní strana CDU/CSU původně vymohla, že se o části rozpočtového zákona bude ještě hlasovat na konci března. Tento zákonný dodatek se týkal zemědělců i zemědělské nafty, kvůli které němečtí sedláci v posledních týdnech demonstrovali, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák. Dodal, že poslanci CDU/CSU chtěli hlasování odložit, aby ukázali zemědělcům, že na ně myslí.
Kvůli škrtům se v Německu v posledních týdnech konala řada demonstrací, mezi ty nejviditelnější patřily protesty zemědělců. Farmáři kvůli omezení dotací v lednu celý týden blokovali nájezdy na dálnice. Demonstrovali také autodopravci, kteří odmítají vyšší mýto a vyšší emisní poplatky.
Zemědělci počítají s dalšími protesty na konec roku, kdy se bude schvalovat rozpočet na rok 2025. „Spolková vláda už nyní ví, že bude mít s tímto rozpočtem jisté problémy. Nyní se tam ukazuje díra přibližně 20 miliard eur (497 miliard korun), kterou bude potřeba zaplnit,“ řekl Polák.
Diskuse o dluhové brzdě
Součástí rozpočtu jsou i další úsporná opatření, kvůli kterým si cestující připlatí za letenky, zvýší se poplatky za emise oxidu uhličitého. Podle v pátek zveřejněného průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televize ZDF přitom se škrty ve finanční nouzi souhlasí většina obyvatel, konkrétně 58 procent. Pro větší zadlužování za situace, kdy stát nemá dostatek peněz, se vyslovilo 20 procent respondentů. Dalších 13 procent lidí by finanční problémy řešilo zvýšením daní.
Končící rozpočtové provizorium znovu otevřelo diskusi o smyslu mechanismu dluhové brzdy. „Objevila se diskuse, jestli je to smysluplný nástroj v době, kdy je potřeba investovat,“ řekl Polák a poukázal na to, že takové rozhovory probíhají především ve vládní Sociálnědemokratické straně Německa. Daný mechanismus, zakotvený v německé ústavě, omezuje deficit veřejných financí na 0,35 procenta hrubého domácího produktu.
Německo se na konci loňského roku dostalo do složité rozpočtové krize, když ústavní soud v listopadu rozhodl, že dřívější převod 60 miliard eur (1,49 bilionu korun) do klimatického fondu byl nezákonný. Státní pokladně najednou chyběly desítky miliard eur.
Ministr financí Christian Lindner kvůli tomu musel upravit loňský rozpočet a zcela přepracovat návrh pro letošní rok. Kvůli úsporám Německo už na konci loňského roku předčasně skončilo s regulací cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, ve které chtělo původně pokračovat až do letošního března.
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Pavel Polák k hlasování o německém rozpočtu (zdroj: ČT24)