Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.
Odbory chtějí s premiérem a ministry jednat o reformě penzí, zachování zaručených mezd ve firmách, navýšení platů či možnosti výpovědi bez udání důvodu. Termín schůzky zatím nemají. Středula si představuje jednání ve formátu K5. „To znamená, aby rovnou to, co se dohodne, zároveň bylo podkladem pro to, aby vláda mohla rychle rozhodnout. To by bylo ideální. To se stalo například, když jsme minulý rok jednali o platech. Jednaní byla vedena ve formátu K5, aby se koaliční partneři mohli vyjádřit a následně přijmout rozhodnutí. Předpokládám, že to bude podobná situace,“ popsal.
„Pokud se najde síla v organizaci, jako jsou odbory, a řeknou: my přispějeme k uklidnění tak vážným krokem, že zrušíme plánovanou demonstraci, tak věřím tomu, že vláda to skutečně ocení a že je schopna na věci, na kterých jsme se dosud nedohodli, pohlédnout i z jiného pohledu,“ konstatoval předseda odborů.
Věří, že zrušení demonstrace je velmi silná zpráva i pro společnost, že to jde. Ale bude podle něj záležet na obou partnerech. „Rád bych byl, aby dohoda následovala,“ poznamenal Středula.
Zrušení demonstrace vyvolalo podle odborového předáka i velmi ostré a odsuzující reakce.
V pondělí oznámily zdravotnické odbory, že hrozí protesty. „Ukazují, že jim o tu věc jde, že někdo nedodržel nějaký typ dohody, a dávají najevo, že se jim to nelíbí,“ komentoval kroky Středula.
Na případné nové svolání demonstrace bude mít podle Středuly vliv řada věcí. Například přístup ke kritickým bodům, jaká bude atmosféra samotného jednání nebo snaha hledání kompromisů. Jako špatný příklad uvedl zrušení zaručených mezd pro privátní sektor, které nemělo podle předsedy odborů vůbec nastat.
Řešení důchodové reformy
Středula pro Seznam Zprávy také uvedl, že není třeba důchodová reforma, protože mu ke změně penzí chybí analýza. „Právě analýza z roku 2019 byla první v řadě, další měla být za pět let – 2024, ale ona není. Nám bylo slíbeno, že nám bude dána. Nebyla. Ve chvíli, kdy se začalo debatovat o důchodové reformě, nebyla tato čísla vůbec k dispozici,“ upozornil odborový předák.
Odbory například bude zajímat, jaká je hranice, kdy lidé už nežijí ve zdraví. Ta je nyní přibližně 62 let, doplnil Středula. „To je tři roky pod oficiální důchodovou hranici. Takže co se stane? Můžeme posouvat hranici důchodů, jak chceme, ale ve zdraví to tolik lidí už nezasáhne. To znamená, že přejdou do jiných systémů, budou například v systému nemocenského pojištění nebo v nezaměstnanosti, to chceme vědět,“ upozornil.
Druhá věc podle Středuly je, že lidé vůbec nevědí, jaký má být důchodový věk. Zmínil Slovensko, kde předpokládaný odchod do důchodu u ročníku 2022 bude podle výpočtů 70 let a šest měsíců. „Jak to, že tady vůbec v Česku neexistuje ani předběžná tabulka podle stávajícího průběhu růstu či vývoje?“ ptá se Středula. Odborům nikdo žádnou takovou tabulku nepředložil, tvrdí.
Šéf odborů chce zároveň vědět, jak budou změny vypadat v daňovém systému, který je podle něj klíčový pro všechno. „Debata vypadá tak, že pokud nebude dostatečný objem sociálního pojištění, tak nebude na důchody, ale tak to není. Sociální pojištění je součástí příjmů státního rozpočtu, to nejsou peníze s mašličkou,“ upozornil Středula. Nejdříve proto podle něj musí být daňová reforma a poté až ta důchodová. Umí si představit zvýšení například daně z nemovitostí.
