Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.
„Já si myslím, že jako soudce bych se k tomu vyjadřovat neměl. Obecně chci říct, že neexistuje povinnost ten laický prvek mít,“ řekl Vávra. Doplnil, že z bezmála padesáti justic v rámci Rady Evropy 26 přísedící má a jednadvacet států, které mají k Česku blízko, je nepoužívá.
„Debata se vede od 90. let. Koneckonců vláda Andreje Babiše (ANO) v minulém období předložila zákon, který také měl omezit rozsah přísedících. Čili je vidět, že na tom je politická shoda a (zákon) až těsně neprošel Senátem v rámci schvalování,“ připomněl Vávra.
Dodal, že nechce o přísedících mluvit negativně, protože jsou to většinou „skvělí lidé a je s nimi radost spolupracovat“. Na druhou stranu však upozornil, že prudce stoupá procento zejména sofistikované ekonomické kriminality a paradoxně lehce klesá kriminalita násilná. „To znamená, že vzrůstá tlak na vysokou odbornost při rozhodování. To není jen otázka trestního práva, ale i jiných druhů práva, ze kterých trestná činnost přichází, tady podle mého názoru skutečně ten laický prvek začíná být problémem,“ vysvětlil Vávra.
Zmínil například dlouhé kauzy, které jsou většinou právě ekonomické, kde podle něj většinu přísedících tvoří důchodci, protože jsou jediní, kdo má čas v týdnu u soudu být. „To znamená, že nezastupují naše občany v tom spektru, jak bychom očekávali,“ sdělil prezident Soudcovské unie.
„Bylo tady řečeno, že řada států nepočítá s účastí laického prvku, ale nám blízké právní kultury, především německá a francouzská právní oblast, mají zastoupení laiků na soudním rozhodování. A je pro to celá řada dobrých důvodů,“ reagoval expert Říha.
Soudci z lidu mají „selský rozum“
Upozornil, že jde o tradiční prvek, kdy jde v podstatě o určitou ochranu stran sporu před zvůlí státu.
„Hovoří se o ochraně před zapouzdřením justice, před profesní slepotou. Také o tom, že přísedící dodávají v podstatě laický pohled, ten „selský rozum“. Soudce profesionál, pokud hovoříme o smíšených senátech, tak musí svoje stanovisko obhájit primárně před těmi přísedícími, kteří jsou laici a kteří ho mohou přehlasovat. A teprve potom může vystoupit před veřejnost a bude se mu snáz odůvodňovat to, s čím dokázal přesvědčit i ty přísedící,“ domnívá se Říha.
Vávra dodal, že nikdy neprosazoval úplné zrušení přísedících. Zopakoval, že u násilné a sexuální činnosti jsou namístě, protože tam hlubší znalost práva není podle něj podstatná. Na rozdíl od už zmíněných složitých ekonomických kauz.
