Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice

Nahrávám video

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Přiznané koalice, jako je například SPOLU, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli – ta pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné jedenáct. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa s tím, že soud musí být při zásazích do politické soutěže zdrženlivý.

Problém „skrytých koalic“ je tak podle Baxy vyřešený. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.

Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. „V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to – zůstala obdobná jako nyní.

Volt nevyloučil podání k Nejvyššímu správnímu soudu

Volt Česko po odmítnutí své stížnosti nevyloučila, že se po volbách do sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu, který řeší stížnosti stran na výsledky voleb. Mluvčí uskupení Duy Hoang Do po vyhlášení rozhodnutí sdělil, že jeho strana udělala vše pro to, aby se skryté koalice do dolní komory nedostaly takto neférovým způsobem.

„Měly zjednodušenou situaci. Teď je řada na voličích, jestli chtějí, aby se takto neférově dostali do sněmovny opět fašisti, komunisti a sociální demokraté,“ řekl mluvčí.

Stížnosti strany Volt Česko

Strana Volt Česko u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jakékoliv rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.

„Rozhodnutí je velmi konzervativní, ale je dobře, že padlo v tomto termínu s poměrně dostatečným předstihem před volbami,“ uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dále zmínil, že to, že SPD i Stačilo! mohou kandidovat tak, jak byly do voleb zaregistrovány, je dobrá zpráva, co se týče stability a předvídatelnosti.

Nahrávám video

Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.

„Je třeba jednou provždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže,“ stálo v jedné ze stížností Volt Česko.

„ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout,“ uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. „Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém,“ doplnila.

„Výsledkem dnešního (středečního) odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí,“ uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.

Vyjádření SPD a Stačilo

„Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí,“ sdělil mluvčí hnutí Stačilo! a KSČM Roman Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.

Lídryně uskupení Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná později na síti X poznamenala na adresu Volt Česko, že „probruselská partička dostala políček a rumunský scénář se nekoná“, čímž odkázala na jarní volbu rumunského prezidenta. Tamní Ústavní soud první kolo volby zrušil kvůli ovlivňování volebního procesu Ruskem.

ÚS svým rozhodnutím potvrdil, že SPD postupuje při své kandidatuře do sněmovny v souladu se zákonem, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. „Ten (zákon) nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe,“ dodal. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. „Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány,“ uvedl šéf SPD.

Nahrávám video

Ústavní právníky verdikt nepřekvapil

Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Navíc oceňuji, že díky rychlému postupu (soudu) byly všechny pochybnosti rozptýleny ještě před volbami. Závěr ÚS, že stávající zákon zastřené koalice nezakazuje, takže nejde o protizákonný postup, a zároveň samotné to ustanovení zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, mi připadá správný,“ sdělil.

Antoš souhlasí i s poznámkou soudu, že rozhodnutí neznamená, že současná zákonná úprava je jediným možným ideálním řešením. „A že pokud parlament dojde k závěru, že je stávající liberální úprava koalic nevhodná, je oprávněn ji do budoucna změnit. Je to ale prostor pro zákonodárce, nikoliv pro soudy,“ dodal.

Nahrávám video

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo a očekával ho. „Odpovídá to i mé obecné představě, že by ÚS měl být zdrženlivý,“ uvedl Kysela, který patří mezi poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast domácí politiky. Soud podle něj v aktuálním případě vyhověl úmyslu zákonodárce, že předvolebním čase je nutné vše včas vyjasnit. „Ústavní soud do toho řízl rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, zvolil více formalistický přístup,“ dodal.

Ústavní právník Ondřej Preuss pokládá rozhodnutí za velmi správné a dobře formulované a napsané. Soudci se podle něj elegantně vypořádali už s otázkou, zda Volt Česko vůbec mohl stížnost podat. „Nakonec správně konstatovali, že koalicí je to, co se za ni samo označí,“ uvedl. Preuss vyzdvihl i to, že soud srozumitelně předložil argumenty, že neoznačit se za koalici s sebou nese i nevýhody.

Rozhodnutí podle Preusse padlo dostatečně včas před volbami, což uklidní veřejnost. Zároveň vidí prakticky nulovou šanci, že by Volt Česko mohl po volbách uspět se zvažovaným napadením výsledků voleb u Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pražský okruh u Slivence se v noci dvakrát uzavře kvůli usazení nosníku

Dopravu na Pražském okruhu u Slivence v noci na pondělí komplikují krátkodobé uzavírky kvůli usazování nosníku mostu. První přerušení provozu začalo ve 23:12, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC). Druhou uzavírku očekává Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) později v noci. Místo omezení je na 16,5 kilometru okruhu mezi sjezdy na Ořech a do ulice K Barrandovu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nedělní vzorky vody z oblasti Odolena Voda vyhověly limitu pro obsah olova

Všech 33 zveřejněných výsledků nedělních rozborů vody z oblasti Odolena Voda je pod limitem pro obsah olova. Nejvyšší naměřená hodnota byla 7,1 mikrogramu olova na litr, limit je deset mikrogramů. V horním vodojemu v Odoleně Vodě, kde v sobotu ranní vzorek obsahoval přes 41 mikrogramů olova na litr, v neděli vyhověly všechny zveřejněné výsledky. Voda přesto stále není pitná. Omezení platí od čtvrtka a týká se dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAgresivní jízda má být nově trestným činem

Vybržďování, ujíždění policii, organizování nelegálních závodů nebo účast na nich se mají nově posuzovat jako trestné činy. Přísnější postih má čekat také řidiče pod vlivem alkoholu či drog, pokud svým jednáním ohrozí život nebo zdraví dalších lidí. V některých případech jim má hrozit vězení a jednodušší má být i zabavení vozidla. Novela trestního zákona už prošla meziresortním připomínkovým řízením a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ji chce v nejbližších dnech předložit vládě. Změny vítají policisté i dopravní psychologové.
před 7 hhodinami

Kauza FAU. Opozice tepe postup úřadů z doby, kdy byl Babiš ministrem

Opozice kritizuje postup finanční správy proti firmě FAU z doby, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO). Úřady firmě zajistily majetek kvůli údajnému stamilionovému daňovému podvodu a podaly na ni obžalobu. Soud ale společnost, která po zásahu skončila v insolvenci, i jejího jednatele osvobodil. Opoziční politici postup celníků a finanční správy označují za nezákonný a spojují se zájmy holdingu Agrofert, v jehož areálu měla FAU sklad. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítají.
před 7 hhodinami

Macinka je pro společný postup s Hradem v zahraničí

Ministerstvo zahraničních věcí a prezident Petr Pavel by měli i po cestě na zasedání OSN pokračovat ve společném postupu v zahraničí, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Považuje to za prospěšné pro Česko. Podle něj se má odlišit zahraniční a domácí politika. Europoslanec Alexandr Vondra z opoziční ODS společný postup ministra zahraničí a hlavy státu v USA ocenil.
před 11 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 17 hhodinami

VideoSpeciální zásahové jednotky loni vyjížděly k téměř čtrnácti stům případů

K nebezpečným a ozbrojeným pachatelům nebo lidem, kteří vyhrožují odpálením výbušnin, vyrážejí speciální policejní zásahové jednotky. V Česku jich působí osm a jen loni zasahovaly téměř u čtrnácti set případů. Zadržely při nich pět set lidí, z toho 37 ozbrojených. Pražská zásahová jednotka ročně zasahuje u více než stovky případů, nejčastěji proti nebezpečným pachatelům nebo při zatýkání členů organizovaných skupin.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.