Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice

Nahrávám video
Brífink Ústavního soudu k nepřiznaným koalicím
Zdroj: ČT24

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Přiznané koalice, jako je například SPOLU, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli – ta pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné jedenáct. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa s tím, že soud musí být při zásazích do politické soutěže zdrženlivý.

Problém „skrytých koalic“ je tak podle Baxy vyřešený. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.

Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. „V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to – zůstala obdobná jako nyní.

Volt nevyloučil podání k Nejvyššímu správnímu soudu

Volt Česko po odmítnutí své stížnosti nevyloučila, že se po volbách do sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu, který řeší stížnosti stran na výsledky voleb. Mluvčí uskupení Duy Hoang Do po vyhlášení rozhodnutí sdělil, že jeho strana udělala vše pro to, aby se skryté koalice do dolní komory nedostaly takto neférovým způsobem.

„Měly zjednodušenou situaci. Teď je řada na voličích, jestli chtějí, aby se takto neférově dostali do sněmovny opět fašisti, komunisti a sociální demokraté,“ řekl mluvčí.

Stížnosti strany Volt Česko

Strana Volt Česko u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jakékoliv rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.

„Rozhodnutí je velmi konzervativní, ale je dobře, že padlo v tomto termínu s poměrně dostatečným předstihem před volbami,“ uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dále zmínil, že to, že SPD i Stačilo! mohou kandidovat tak, jak byly do voleb zaregistrovány, je dobrá zpráva, co se týče stability a předvídatelnosti.

Nahrávám video
Komentátor Seznam zpráv Martin Čaban k rozhodnutí ÚS o stížnosti na skryté koalice
Zdroj: ČT24

Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.

„Je třeba jednou provždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže,“ stálo v jedné ze stížností Volt Česko.

„ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout,“ uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. „Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém,“ doplnila.

„Výsledkem dnešního (středečního) odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí,“ uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.

Vyjádření SPD a Stačilo

„Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí,“ sdělil mluvčí hnutí Stačilo! a KSČM Roman Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.

Lídryně uskupení Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná později na síti X poznamenala na adresu Volt Česko, že „probruselská partička dostala políček a rumunský scénář se nekoná“, čímž odkázala na jarní volbu rumunského prezidenta. Tamní Ústavní soud první kolo volby zrušil kvůli ovlivňování volebního procesu Ruskem.

ÚS svým rozhodnutím potvrdil, že SPD postupuje při své kandidatuře do sněmovny v souladu se zákonem, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. „Ten (zákon) nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe,“ dodal. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. „Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány,“ uvedl šéf SPD.

Nahrávám video
Ústavní právník Jan Kysela o odmítnutí stížnosti na skryté koalice
Zdroj: ČT24

Ústavní právníky verdikt nepřekvapil

Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Navíc oceňuji, že díky rychlému postupu (soudu) byly všechny pochybnosti rozptýleny ještě před volbami. Závěr ÚS, že stávající zákon zastřené koalice nezakazuje, takže nejde o protizákonný postup, a zároveň samotné to ustanovení zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, mi připadá správný,“ sdělil.

Antoš souhlasí i s poznámkou soudu, že rozhodnutí neznamená, že současná zákonná úprava je jediným možným ideálním řešením. „A že pokud parlament dojde k závěru, že je stávající liberální úprava koalic nevhodná, je oprávněn ji do budoucna změnit. Je to ale prostor pro zákonodárce, nikoliv pro soudy,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Ústavní soud o koalicích
Zdroj: ČT24

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo a očekával ho. „Odpovídá to i mé obecné představě, že by ÚS měl být zdrženlivý,“ uvedl Kysela, který patří mezi poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast domácí politiky. Soud podle něj v aktuálním případě vyhověl úmyslu zákonodárce, že předvolebním čase je nutné vše včas vyjasnit. „Ústavní soud do toho řízl rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, zvolil více formalistický přístup,“ dodal.

Ústavní právník Ondřej Preuss pokládá rozhodnutí za velmi správné a dobře formulované a napsané. Soudci se podle něj elegantně vypořádali už s otázkou, zda Volt Česko vůbec mohl stížnost podat. „Nakonec správně konstatovali, že koalicí je to, co se za ni samo označí,“ uvedl. Preuss vyzdvihl i to, že soud srozumitelně předložil argumenty, že neoznačit se za koalici s sebou nese i nevýhody.

Rozhodnutí podle Preusse padlo dostatečně včas před volbami, což uklidní veřejnost. Zároveň vidí prakticky nulovou šanci, že by Volt Česko mohl po volbách uspět se zvažovaným napadením výsledků voleb u Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelské domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil ČTK zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
před 3 mminutami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 40 mminutami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 1 hhodinou

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 2 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 18 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 20 hhodinami
Načítání...