Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice

Nahrávám video

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Přiznané koalice, jako je například SPOLU, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli – ta pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné jedenáct. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa s tím, že soud musí být při zásazích do politické soutěže zdrženlivý.

Problém „skrytých koalic“ je tak podle Baxy vyřešený. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.

Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. „V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to – zůstala obdobná jako nyní.

Volt nevyloučil podání k Nejvyššímu správnímu soudu

Volt Česko po odmítnutí své stížnosti nevyloučila, že se po volbách do sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu, který řeší stížnosti stran na výsledky voleb. Mluvčí uskupení Duy Hoang Do po vyhlášení rozhodnutí sdělil, že jeho strana udělala vše pro to, aby se skryté koalice do dolní komory nedostaly takto neférovým způsobem.

„Měly zjednodušenou situaci. Teď je řada na voličích, jestli chtějí, aby se takto neférově dostali do sněmovny opět fašisti, komunisti a sociální demokraté,“ řekl mluvčí.

Stížnosti strany Volt Česko

Strana Volt Česko u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jakékoliv rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.

„Rozhodnutí je velmi konzervativní, ale je dobře, že padlo v tomto termínu s poměrně dostatečným předstihem před volbami,“ uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dále zmínil, že to, že SPD i Stačilo! mohou kandidovat tak, jak byly do voleb zaregistrovány, je dobrá zpráva, co se týče stability a předvídatelnosti.

Nahrávám video

Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.

„Je třeba jednou provždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže,“ stálo v jedné ze stížností Volt Česko.

„ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout,“ uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. „Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém,“ doplnila.

„Výsledkem dnešního (středečního) odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí,“ uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.

Vyjádření SPD a Stačilo

„Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí,“ sdělil mluvčí hnutí Stačilo! a KSČM Roman Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.

Lídryně uskupení Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná později na síti X poznamenala na adresu Volt Česko, že „probruselská partička dostala políček a rumunský scénář se nekoná“, čímž odkázala na jarní volbu rumunského prezidenta. Tamní Ústavní soud první kolo volby zrušil kvůli ovlivňování volebního procesu Ruskem.

ÚS svým rozhodnutím potvrdil, že SPD postupuje při své kandidatuře do sněmovny v souladu se zákonem, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. „Ten (zákon) nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe,“ dodal. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. „Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány,“ uvedl šéf SPD.

Nahrávám video

Ústavní právníky verdikt nepřekvapil

Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Navíc oceňuji, že díky rychlému postupu (soudu) byly všechny pochybnosti rozptýleny ještě před volbami. Závěr ÚS, že stávající zákon zastřené koalice nezakazuje, takže nejde o protizákonný postup, a zároveň samotné to ustanovení zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, mi připadá správný,“ sdělil.

Antoš souhlasí i s poznámkou soudu, že rozhodnutí neznamená, že současná zákonná úprava je jediným možným ideálním řešením. „A že pokud parlament dojde k závěru, že je stávající liberální úprava koalic nevhodná, je oprávněn ji do budoucna změnit. Je to ale prostor pro zákonodárce, nikoliv pro soudy,“ dodal.

Nahrávám video

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo a očekával ho. „Odpovídá to i mé obecné představě, že by ÚS měl být zdrženlivý,“ uvedl Kysela, který patří mezi poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast domácí politiky. Soud podle něj v aktuálním případě vyhověl úmyslu zákonodárce, že předvolebním čase je nutné vše včas vyjasnit. „Ústavní soud do toho řízl rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, zvolil více formalistický přístup,“ dodal.

Ústavní právník Ondřej Preuss pokládá rozhodnutí za velmi správné a dobře formulované a napsané. Soudci se podle něj elegantně vypořádali už s otázkou, zda Volt Česko vůbec mohl stížnost podat. „Nakonec správně konstatovali, že koalicí je to, co se za ni samo označí,“ uvedl. Preuss vyzdvihl i to, že soud srozumitelně předložil argumenty, že neoznačit se za koalici s sebou nese i nevýhody.

Rozhodnutí podle Preusse padlo dostatečně včas před volbami, což uklidní veřejnost. Zároveň vidí prakticky nulovou šanci, že by Volt Česko mohl po volbách uspět se zvažovaným napadením výsledků voleb u Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu.
10:58Aktualizovánopřed 2 mminutami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku.
před 7 mminutami

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 14 mminutami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 49 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 2 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami
Načítání...