Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice

Nahrávám video
Brífink Ústavního soudu k nepřiznaným koalicím
Zdroj: ČT24

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Přiznané koalice, jako je například SPOLU, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli – ta pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné jedenáct. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa s tím, že soud musí být při zásazích do politické soutěže zdrženlivý.

Problém „skrytých koalic“ je tak podle Baxy vyřešený. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.

Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. „V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to – zůstala obdobná jako nyní.

Volt nevyloučil podání k Nejvyššímu správnímu soudu

Volt Česko po odmítnutí své stížnosti nevyloučila, že se po volbách do sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu, který řeší stížnosti stran na výsledky voleb. Mluvčí uskupení Duy Hoang Do po vyhlášení rozhodnutí sdělil, že jeho strana udělala vše pro to, aby se skryté koalice do dolní komory nedostaly takto neférovým způsobem.

„Měly zjednodušenou situaci. Teď je řada na voličích, jestli chtějí, aby se takto neférově dostali do sněmovny opět fašisti, komunisti a sociální demokraté,“ řekl mluvčí.

Stížnosti strany Volt Česko

Strana Volt Česko u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jakékoliv rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.

„Rozhodnutí je velmi konzervativní, ale je dobře, že padlo v tomto termínu s poměrně dostatečným předstihem před volbami,“ uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dále zmínil, že to, že SPD i Stačilo! mohou kandidovat tak, jak byly do voleb zaregistrovány, je dobrá zpráva, co se týče stability a předvídatelnosti.

Nahrávám video
Komentátor Seznam zpráv Martin Čaban k rozhodnutí ÚS o stížnosti na skryté koalice
Zdroj: ČT24

Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.

„Je třeba jednou provždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže,“ stálo v jedné ze stížností Volt Česko.

„ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout,“ uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. „Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém,“ doplnila.

„Výsledkem dnešního (středečního) odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí,“ uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.

Vyjádření SPD a Stačilo

„Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí,“ sdělil mluvčí hnutí Stačilo! a KSČM Roman Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.

Lídryně uskupení Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná později na síti X poznamenala na adresu Volt Česko, že „probruselská partička dostala políček a rumunský scénář se nekoná“, čímž odkázala na jarní volbu rumunského prezidenta. Tamní Ústavní soud první kolo volby zrušil kvůli ovlivňování volebního procesu Ruskem.

ÚS svým rozhodnutím potvrdil, že SPD postupuje při své kandidatuře do sněmovny v souladu se zákonem, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. „Ten (zákon) nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe,“ dodal. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. „Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány,“ uvedl šéf SPD.

Nahrávám video
Ústavní právník Jan Kysela o odmítnutí stížnosti na skryté koalice
Zdroj: ČT24

Ústavní právníky verdikt nepřekvapil

Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Navíc oceňuji, že díky rychlému postupu (soudu) byly všechny pochybnosti rozptýleny ještě před volbami. Závěr ÚS, že stávající zákon zastřené koalice nezakazuje, takže nejde o protizákonný postup, a zároveň samotné to ustanovení zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, mi připadá správný,“ sdělil.

Antoš souhlasí i s poznámkou soudu, že rozhodnutí neznamená, že současná zákonná úprava je jediným možným ideálním řešením. „A že pokud parlament dojde k závěru, že je stávající liberální úprava koalic nevhodná, je oprávněn ji do budoucna změnit. Je to ale prostor pro zákonodárce, nikoliv pro soudy,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Ústavní soud o koalicích
Zdroj: ČT24

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo a očekával ho. „Odpovídá to i mé obecné představě, že by ÚS měl být zdrženlivý,“ uvedl Kysela, který patří mezi poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast domácí politiky. Soud podle něj v aktuálním případě vyhověl úmyslu zákonodárce, že předvolebním čase je nutné vše včas vyjasnit. „Ústavní soud do toho řízl rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, zvolil více formalistický přístup,“ dodal.

Ústavní právník Ondřej Preuss pokládá rozhodnutí za velmi správné a dobře formulované a napsané. Soudci se podle něj elegantně vypořádali už s otázkou, zda Volt Česko vůbec mohl stížnost podat. „Nakonec správně konstatovali, že koalicí je to, co se za ni samo označí,“ uvedl. Preuss vyzdvihl i to, že soud srozumitelně předložil argumenty, že neoznačit se za koalici s sebou nese i nevýhody.

Rozhodnutí podle Preusse padlo dostatečně včas před volbami, což uklidní veřejnost. Zároveň vidí prakticky nulovou šanci, že by Volt Česko mohl po volbách uspět se zvažovaným napadením výsledků voleb u Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna zřejmě schválí smlouvu mezi Českem a Slovenskem o spolupráci záchranářů

Poslanci ve čtvrtek zřejmě schválí česko-slovenskou smlouvu o spolupráci zdravotnických záchranářů v příhraničních oblastech obou zemí. Senát souhlasil s její ratifikací už loni v prosinci. Na programu sněmovního jednání jsou také mezinárodní dohody v úvodním kole a pravidelné interpelace na členy vlády.
před 11 mminutami

VideoBlízkovýchodní krize může trvat roky, říká Žáček. Koten varuje před „Vietnamem“

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

eDoklady mají téměř milion uživatelů. V budoucnu aplikaci nahradí digitální peněženka

Aplikace eDoklady funguje již více než dva roky. K pátku 17. dubna evidovala Digitální a informační agentura (DIA) téměř 975 tisíc uživatelů. Ti mohou mít díky aplikaci v telefonu digitální variantu občanského průkazu, kterým se mohou prokazovat na úřadech či ve školách, ale například také u voleb. V budoucnu eDoklady nahradí evropská digitální peněženka. Změny týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů by měla přinést i novela, kterou před nedávnem schválila vláda.
před 3 hhodinami

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 12 hhodinami

Svoboda veřejnoprávních médií bude zachována, uvedl Šťastný

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

VideoPožárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění

V Česku přibývá požárů skládek odpadů. Hasiči jich v posledních letech evidují kolem pěti set ročně. Letos už to bylo zhruba osm desítek případů, riziková sezona přitom teprve přichází. Kvůli riziku požárů se hasiči a inspektoři zaměřují na kontroly skládek, dosud udělili pokuty za skoro dva miliony korun. Stále častěji hraje roli i špatné třídění odpadu. Jeden z posledních zásahů hlásí hasiči na skládce u Dobřan na Plzeňsku, požár tam likvidovali ve středu ráno už podruhé za poslední týden. Příčina požáru tam není jasná.
před 12 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...