Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice

Nahrávám video

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Přiznané koalice, jako je například SPOLU, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli – ta pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné jedenáct. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa s tím, že soud musí být při zásazích do politické soutěže zdrženlivý.

Problém „skrytých koalic“ je tak podle Baxy vyřešený. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.

Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. „V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to – zůstala obdobná jako nyní.

Volt nevyloučil podání k Nejvyššímu správnímu soudu

Volt Česko po odmítnutí své stížnosti nevyloučila, že se po volbách do sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu, který řeší stížnosti stran na výsledky voleb. Mluvčí uskupení Duy Hoang Do po vyhlášení rozhodnutí sdělil, že jeho strana udělala vše pro to, aby se skryté koalice do dolní komory nedostaly takto neférovým způsobem.

„Měly zjednodušenou situaci. Teď je řada na voličích, jestli chtějí, aby se takto neférově dostali do sněmovny opět fašisti, komunisti a sociální demokraté,“ řekl mluvčí.

Stížnosti strany Volt Česko

Strana Volt Česko u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jakékoliv rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.

„Rozhodnutí je velmi konzervativní, ale je dobře, že padlo v tomto termínu s poměrně dostatečným předstihem před volbami,“ uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dále zmínil, že to, že SPD i Stačilo! mohou kandidovat tak, jak byly do voleb zaregistrovány, je dobrá zpráva, co se týče stability a předvídatelnosti.

Nahrávám video

Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.

„Je třeba jednou provždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže,“ stálo v jedné ze stížností Volt Česko.

„ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout,“ uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. „Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém,“ doplnila.

„Výsledkem dnešního (středečního) odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí,“ uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.

Vyjádření SPD a Stačilo

„Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí,“ sdělil mluvčí hnutí Stačilo! a KSČM Roman Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.

Lídryně uskupení Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná později na síti X poznamenala na adresu Volt Česko, že „probruselská partička dostala políček a rumunský scénář se nekoná“, čímž odkázala na jarní volbu rumunského prezidenta. Tamní Ústavní soud první kolo volby zrušil kvůli ovlivňování volebního procesu Ruskem.

ÚS svým rozhodnutím potvrdil, že SPD postupuje při své kandidatuře do sněmovny v souladu se zákonem, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. „Ten (zákon) nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe,“ dodal. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. „Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány,“ uvedl šéf SPD.

Nahrávám video

Ústavní právníky verdikt nepřekvapil

Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Navíc oceňuji, že díky rychlému postupu (soudu) byly všechny pochybnosti rozptýleny ještě před volbami. Závěr ÚS, že stávající zákon zastřené koalice nezakazuje, takže nejde o protizákonný postup, a zároveň samotné to ustanovení zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, mi připadá správný,“ sdělil.

Antoš souhlasí i s poznámkou soudu, že rozhodnutí neznamená, že současná zákonná úprava je jediným možným ideálním řešením. „A že pokud parlament dojde k závěru, že je stávající liberální úprava koalic nevhodná, je oprávněn ji do budoucna změnit. Je to ale prostor pro zákonodárce, nikoliv pro soudy,“ dodal.

Nahrávám video

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo a očekával ho. „Odpovídá to i mé obecné představě, že by ÚS měl být zdrženlivý,“ uvedl Kysela, který patří mezi poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast domácí politiky. Soud podle něj v aktuálním případě vyhověl úmyslu zákonodárce, že předvolebním čase je nutné vše včas vyjasnit. „Ústavní soud do toho řízl rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, zvolil více formalistický přístup,“ dodal.

Ústavní právník Ondřej Preuss pokládá rozhodnutí za velmi správné a dobře formulované a napsané. Soudci se podle něj elegantně vypořádali už s otázkou, zda Volt Česko vůbec mohl stížnost podat. „Nakonec správně konstatovali, že koalicí je to, co se za ni samo označí,“ uvedl. Preuss vyzdvihl i to, že soud srozumitelně předložil argumenty, že neoznačit se za koalici s sebou nese i nevýhody.

Rozhodnutí podle Preusse padlo dostatečně včas před volbami, což uklidní veřejnost. Zároveň vidí prakticky nulovou šanci, že by Volt Česko mohl po volbách uspět se zvažovaným napadením výsledků voleb u Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 6 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.