Volt Česko

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Postup hnutí Stačilo! a SPD a stran, které s nimi kandidují, představuje obcházení zákona, uvedl ve verdiktech k jejich registraci do sněmovních voleb jihočeský krajský soud. Stačilo! a SPD podle soudu jakožto faktické koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční, což ve volbách nastavuje nerovné podmínky. Českobudějovický soud stejně jako další krajské soudy ale návrhy na zrušení kandidátek zamítl, aby se vyhnul razantnímu zásahu do voleb.

Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Ministerstvo vnitra později uvedlo, že krajské soudy zamítly již všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby.

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

O proměně politiky po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, o rusko-ukrajinské válce či o prioritách v domácí politice debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili Matěj Gregor (Motoristé sobě), Adam Hruška (Volt Česko) a Jiří Nedvěd (Sociální demokracie).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.