O místa ve sněmovně se letos bude ucházet 26 seskupení

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Jedno z neparlamentních hnutí, které podalo kandidátní listiny ve všech regionech, je během registračního procesu stáhlo. Podobně v nabídce chybí i Demokratická strana zelených, která chtěla kandidovat jen v Plzeňském kraji. I některé další strany a hnutí se přihlásily do voleb jen v některých regionech.

Největší výběr budou mít voliči v Praze, kde o jejich hlasy bude usilovat 25 seskupení. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde bylo k volbám připuštěno osmnáct subjektů. Po 22 kandidátkách mají ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V jižních Čechách, Olomouckém a Zlínském kraji se do voleb přihlásilo 21 uskupení, v Plzeňském kraji dvacet. Ve zbývajících pěti regionech by měli mít lidé na výběr z devatenácti subjektů.

Z voleb se kromě Demokratické strany zelených odhlásilo hnutí Ano lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které na sebe upozornilo pod upraveným názvem v loňských volbách do Evropského parlamentu. Na svém webu oznámilo, že své omezené finanční prostředky chce zaměřit na komunální volby v příštím roce a nyní doporučilo volit liberální strany.

Název si počátkem srpna upravila také jedna z nových kandidujících stran, kterou vede bývalá místopředsedkyně hnutí Přísaha Karolína Kubisková. Z Vize 2025 se přeměnila na Výzvu 2025.

Sněmovní strany a hnutí kandidují ve všech krajích

Ve všech krajích kandidují všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice ale opět kandiduje pouze SPOLU, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb znovu hnutí ANO a nově Starostové, byť v některých regionech s podporou místních uskupení. Piráti jako bývalí koaliční partneři Starostů na kandidátní listiny tentokrát přibrali Zelené.

SPD má na kandidátkách zástupce Trikolóry, Svobodných a hnutí PRO. Zastoupení ve sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu. Kandidátky obou těchto uskupení chce počátkem příštího týdne zpochybnit u soudů strana Volt Česko, podle níž tyto nepřiznané koalice obcházejí volební práh, což ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.

Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do sněmovny pokoušejí zvlášť. Motoristy podporují Soukromníci a Přísaha má mezi lídry zástupce Hlasu samospráv, Hnutí PES a Změny 2020. Podle většiny průzkumů ale stejně jako většina neparlamentních uskupení nedosahují pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.

Kandidují i nové subjekty

K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vzniklo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Nové je i hnutí SMS – Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).

Naopak k už tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Strana Volte Pravý Blok a Balbínova poetická strana mají své kandidáty pouze v hlavním městě.

Zatím největší nabídku při vybírání tuzemských poslanců měli voliči v roce 2017, kdy spolu soupeřilo 31 uskupení. Z nich se do sněmovny dostalo devět. V minulých volbách se do dolní komory dostala čtyři uskupení včetně dvou koalic, což vedlo k vytvoření sedmi poslaneckých frakcí.

Zaregistrované subjekty dostanou v úterý volební čísla, která jim vylosuje Státní volební komise. Pod nimi budou uvedena v pořadníku na volebním webu Českého statistického úřadu a budou je moci využít i ve volební kampani. Její horká část začne 17. září. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 7 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.