O místa ve sněmovně se letos bude ucházet 26 seskupení

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Jedno z neparlamentních hnutí, které podalo kandidátní listiny ve všech regionech, je během registračního procesu stáhlo. Podobně v nabídce chybí i Demokratická strana zelených, která chtěla kandidovat jen v Plzeňském kraji. I některé další strany a hnutí se přihlásily do voleb jen v některých regionech.

Největší výběr budou mít voliči v Praze, kde o jejich hlasy bude usilovat 25 seskupení. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde bylo k volbám připuštěno osmnáct subjektů. Po 22 kandidátkách mají ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V jižních Čechách, Olomouckém a Zlínském kraji se do voleb přihlásilo 21 uskupení, v Plzeňském kraji dvacet. Ve zbývajících pěti regionech by měli mít lidé na výběr z devatenácti subjektů.

Z voleb se kromě Demokratické strany zelených odhlásilo hnutí Ano lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které na sebe upozornilo pod upraveným názvem v loňských volbách do Evropského parlamentu. Na svém webu oznámilo, že své omezené finanční prostředky chce zaměřit na komunální volby v příštím roce a nyní doporučilo volit liberální strany.

Název si počátkem srpna upravila také jedna z nových kandidujících stran, kterou vede bývalá místopředsedkyně hnutí Přísaha Karolína Kubisková. Z Vize 2025 se přeměnila na Výzvu 2025.

Sněmovní strany a hnutí kandidují ve všech krajích

Ve všech krajích kandidují všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice ale opět kandiduje pouze SPOLU, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb znovu hnutí ANO a nově Starostové, byť v některých regionech s podporou místních uskupení. Piráti jako bývalí koaliční partneři Starostů na kandidátní listiny tentokrát přibrali Zelené.

SPD má na kandidátkách zástupce Trikolóry, Svobodných a hnutí PRO. Zastoupení ve sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu. Kandidátky obou těchto uskupení chce počátkem příštího týdne zpochybnit u soudů strana Volt Česko, podle níž tyto nepřiznané koalice obcházejí volební práh, což ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.

Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do sněmovny pokoušejí zvlášť. Motoristy podporují Soukromníci a Přísaha má mezi lídry zástupce Hlasu samospráv, Hnutí PES a Změny 2020. Podle většiny průzkumů ale stejně jako většina neparlamentních uskupení nedosahují pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.

Kandidují i nové subjekty

K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vzniklo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Nové je i hnutí SMS – Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).

Naopak k už tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Strana Volte Pravý Blok a Balbínova poetická strana mají své kandidáty pouze v hlavním městě.

Zatím největší nabídku při vybírání tuzemských poslanců měli voliči v roce 2017, kdy spolu soupeřilo 31 uskupení. Z nich se do sněmovny dostalo devět. V minulých volbách se do dolní komory dostala čtyři uskupení včetně dvou koalic, což vedlo k vytvoření sedmi poslaneckých frakcí.

Zaregistrované subjekty dostanou v úterý volební čísla, která jim vylosuje Státní volební komise. Pod nimi budou uvedena v pořadníku na volebním webu Českého statistického úřadu a budou je moci využít i ve volební kampani. Její horká část začne 17. září. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 3 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 3 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 4 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 11 hhodinami
Načítání...