O místa ve sněmovně se letos bude ucházet 26 seskupení

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Jedno z neparlamentních hnutí, které podalo kandidátní listiny ve všech regionech, je během registračního procesu stáhlo. Podobně v nabídce chybí i Demokratická strana zelených, která chtěla kandidovat jen v Plzeňském kraji. I některé další strany a hnutí se přihlásily do voleb jen v některých regionech.

Největší výběr budou mít voliči v Praze, kde o jejich hlasy bude usilovat 25 seskupení. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde bylo k volbám připuštěno osmnáct subjektů. Po 22 kandidátkách mají ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V jižních Čechách, Olomouckém a Zlínském kraji se do voleb přihlásilo 21 uskupení, v Plzeňském kraji dvacet. Ve zbývajících pěti regionech by měli mít lidé na výběr z devatenácti subjektů.

Z voleb se kromě Demokratické strany zelených odhlásilo hnutí Ano lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které na sebe upozornilo pod upraveným názvem v loňských volbách do Evropského parlamentu. Na svém webu oznámilo, že své omezené finanční prostředky chce zaměřit na komunální volby v příštím roce a nyní doporučilo volit liberální strany.

Název si počátkem srpna upravila také jedna z nových kandidujících stran, kterou vede bývalá místopředsedkyně hnutí Přísaha Karolína Kubisková. Z Vize 2025 se přeměnila na Výzvu 2025.

Sněmovní strany a hnutí kandidují ve všech krajích

Ve všech krajích kandidují všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice ale opět kandiduje pouze SPOLU, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb znovu hnutí ANO a nově Starostové, byť v některých regionech s podporou místních uskupení. Piráti jako bývalí koaliční partneři Starostů na kandidátní listiny tentokrát přibrali Zelené.

SPD má na kandidátkách zástupce Trikolóry, Svobodných a hnutí PRO. Zastoupení ve sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu. Kandidátky obou těchto uskupení chce počátkem příštího týdne zpochybnit u soudů strana Volt Česko, podle níž tyto nepřiznané koalice obcházejí volební práh, což ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.

Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do sněmovny pokoušejí zvlášť. Motoristy podporují Soukromníci a Přísaha má mezi lídry zástupce Hlasu samospráv, Hnutí PES a Změny 2020. Podle většiny průzkumů ale stejně jako většina neparlamentních uskupení nedosahují pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.

Kandidují i nové subjekty

K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vzniklo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Nové je i hnutí SMS – Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).

Naopak k už tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Strana Volte Pravý Blok a Balbínova poetická strana mají své kandidáty pouze v hlavním městě.

Zatím největší nabídku při vybírání tuzemských poslanců měli voliči v roce 2017, kdy spolu soupeřilo 31 uskupení. Z nich se do sněmovny dostalo devět. V minulých volbách se do dolní komory dostala čtyři uskupení včetně dvou koalic, což vedlo k vytvoření sedmi poslaneckých frakcí.

Zaregistrované subjekty dostanou v úterý volební čísla, která jim vylosuje Státní volební komise. Pod nimi budou uvedena v pořadníku na volebním webu Českého statistického úřadu a budou je moci využít i ve volební kampani. Její horká část začne 17. září. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo financí poprvé zveřejní maximální ceny paliv na další den

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejní maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Je to součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Dalšími kroky jsou zastropování marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu. Ceny paliv od začátku března výrazně zvyšuje konflikt na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 9 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 9 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 15 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 17 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 21 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 22 hhodinami
Načítání...