Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
Podobně jako v minulých letech ne všechna uskupení přihlásila adepty na poslance ve všech krajích. Největší výběr by mohli mít voliči v Praze, kde bylo podáno 26 kandidátních listin. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde se přihlásilo devatenáct uskupení. Platit to bude v případě, že všechny podané kandidátní listiny budou v polovině srpna k volbám zaregistrovány.
Do voleb se podle očekávání přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice kandiduje SPOLU, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb opět ANO a nově Starostové, jejichž bývalí koaliční partneři Piráti na kandidátní listiny přibrali Zelené. Podobně SPD má na kandidátkách zástupce Trikolory, Svobodných a hnutí PRO.
Zastoupení ve sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu.
Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do sněmovny pokoušejí zvlášť. Podle posledních průzkumů naopak stejně jako další uskupení nemají šanci na překonání pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.
Strany měly možnost přihlásit se do voleb jen v některých krajích, snižují tak ale své šance na vstup do sněmovny. Pro menší a regionální strany představují sněmovní volby obvykle hlavně příležitost zviditelnit se během předvolební kampaně v rámci zákonem vymezeného prostoru vysílání České televize a Českého rozhlasu.
K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vznikla strana Vize 2025 v čele s bývalou místopředsedkyní hnutí Přísaha Karolínou Kubiskovou nebo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Za liberální proevropskou stranu Volt Česko kandiduje bývalý místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.
Novým je i hnutí SMS – Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).
Naopak k uskupením, které se přihlásily po několikáté, patří monarchistická strana Koruna Česká, Demokratická strana zelených, strana Volte Pravý Blok, ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě, Balbínova poetická strana nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Do voleb chce zasáhnout rovněž hnutí ANO – lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které pod upraveným názvem loni kandidovalo v evropských volbách.
Krajské úřady a pražský magistrát v nadcházejících dnech zkontrolují, zda strany a hnutí a jejich kandidáti splnili všechny náležitosti požadované volebním zákonem. „Strany, které chtějí kandidovat ve všech krajích, musí podat čtrnáct kandidátních listin třinácti krajským úřadům a hlavnímu městu Praze,“ vysvětlil ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec. Dodal, že poté poběží lhůta na přezkum jednotlivých kandidátních listin. Pokud vzniknou nesrovnalosti, dává krajský úřad volebním stranám lhůtu k doplnění.
„Mezní doba pro doplnění kandidátní listiny na základě výzvy je 14. srpna, a 15. srpna je poslední den, kdy registrační úřad vydá rozhodnutí buď o registraci kandidátní listiny, nebo o odmítnutí,“ uvádí Jirovec. Státní volební komise pak bude 19. srpna losovat čísla jednotlivých kandidátních listin. Do úterý volebního týdne, tedy do 30. září, je také podle něj termín pro to, kdy mají starostové jednotlivých měst a obcí zajistit volební lístky do poštovních schránek voličů. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
Základním tématem voleb bude podle politologa a filozofa Daniela Kroupy Západ nebo Východ. V souvislosti s bitcoinovou kauzou, kvůli které rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti z ODS Pavel Blažek, Kroupa zmínil, že její potenciál se pro politické oponenty již vyčerpal.
„On ani na začátku nebyl ani nijak moc silný, protože lidé si uvědomovali, že je to pochybení jednoho politika, nikoli celé vládní koalice.“ Vyčerpaná je podle něj i kauza Čapí hnízdo, ve které figuruje lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Horká část kampaně se podle Kroupy rozjede až po prázdninách.
Politolog Jüptner: Neočekávám pozitivní kampaň
Podle politologa a ředitele Institutu politologických studií Petra Jüptnera jsou parlamentní volby pro voliče důležité. „Je to vidět na volební účasti. Existují voliči, kteří pravidelně ignorují například krajské volby, evropské, v některých případech i komunální, ale z volební účasti i z průzkumů, na kterých se u nás na univerzitě podílíme, je jasně patrné, že parlamentním volbám přikládají zásadní význam,“ uvedl.
V souvislosti s rozhodováním voličů řekl, že programy nejsou tak zásadní, naopak důležité je rozhodování na poslední chvíli, protože je tu velký segment voličů, kteří se takto rozhodují. „Zásadní roli bude hrát politická komunikace a kampaň stran v té takzvané horké fázi těsně před volbami,“ zmínil. Dodal, že neočekává pozitivní kampaň.
„Voliči mají rádi vymezování, vracejí se k poptávce po silných a výrazných osobnostech, nevadí jim konflikty. V některých případech se s těmi konflikty ztotožňují. Máme tu určité uzavřené bubliny, ve kterých politici komunikují se svými voliči, takže kampaň bude spíše tvrdá a vymezující se, samozřejmě s ostrůvky pozitivní odchylky tam, kde to stranám nebo stratégům bude dávat smysl,“ dodal.
Politolog Petr Just zmínil, že současné volby jsou mimořádné nejen z pohledu politických stran. „Z pohledu politologů je netradiční velké množství kandidujících koalic nebo uskupení, což se v poslední době stává fenoménem s cílem minimalizovat propady hlasů a minimalizovat to, že před čtyřmi lety celá řada politických stran skončila těsně pod pětiprocentní hranicí,“ dodal.
