Kandidátní listina

V pátek a v sobotu 20. a 21. září se ve 13 krajích České republiky uskuteční krajské volby. Voliči v nich můžou udělit až čtyřem kandidátům preferenční hlas pomocí kroužků. Jak kroužkovat, aby byl hlas platný, a co lze přednostními hlasy ovlivnit?

K sobotním novým volbám, které se konaly v deseti obcích, přišlo 53 procent voličů. V malých obcích nekandidovaly žádné politické strany, pouze místní sdružení a nezávislí kandidáti, kteří tedy dostali i všechny hlasy. V některých obcích šlo do voleb více konkurenčních uskupení, ale v části byla pouze jedna kandidátní listina s minimálním nutným počtem kandidátů. Tam také volby přitáhly zdaleka nejméně hlasujících.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

V sedmi obcích se v sobotu konaly nové komunální volby. Dosavadní zastupitelstva nevydržela osm měsíců od řádných voleb, a tak museli obyvatelé rozhodnout znovu. V jedné obci se měly konat dodatečné volby, ale nakonec se ani tentokrát nepodařilo sehnat dostatek kandidátů, kteří by mohli v zastupitelstvu usednout.

Ústavní soud (ÚS) na středečním brífinku oznámil, že stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud už dříve vyřadil z voleb prezidenta, je zjevně neopodstatněná. Už v úterý přitom Český rozhlas s odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského informoval, že soudci stížnosti Rohanové nevyhověli, a ta se tak nebude moci prezidentské volby účastnit. Nyní to zástupci soudu potvrdili oficiálně.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Jaroslav Budek se rozhodl k 31. lednu odstoupit z funkce starosty Otrokovic. Vedly ho k tomu neshody s ANO, za které jako nestraník v podzimních komunálních volbách kandidoval. Budek byl starostou od roku 2008, dříve vedl město coby člen ČSSD.