Ústavní soud (ÚS) na středečním brífinku oznámil, že stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud už dříve vyřadil z voleb prezidenta, je zjevně neopodstatněná. Už v úterý přitom Český rozhlas s odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského informoval, že soudci stížnosti Rohanové nevyhověli, a ta se tak nebude moci prezidentské volby účastnit. Nyní to zástupci soudu potvrdili oficiálně.
Ústavní soud potvrdil vyřazení Denisy Rohanové z prezidentské volby
ÚS nevyhověl stížnosti Denisy Rohanové (zdroj: ČT24)
ÚS stížnost Rohanové odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Kandidátní listinu pro prezidentskou volbu lze podle soudu odevzdat až po vyhlášení samotných voleb, nikoli dříve, jak Rohanová učinila. Výsledek řízení novinářům oznámil generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Rohanová argumentovala tím, že zákon výslovně neříká, od kdy lze kandidátní listiny podávat, a že NSS svým výkladem nepřípustně dotváří právo. Podle ústavních soudců je den vyhlášení voleb určujícím datem, pomyslnou „dělicí čárou“, která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku.
Soudci byli jednotní
„V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani ,na poslední chvíli‘,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.
Z usnesení také plyne, že podpisy občanských podporovatelů mohou kandidáti na prezidenta sbírat už před oficiálním vyhlášením volby. Poslanci a senátoři ale mohou kandidáty navrhovat až poté. „Nominující poslanci, v okamžiku vyhlášení volby již bývalí poslanci, nebyli oprávněni k navržení stěžovatelky na kandidátku pro volbu prezidenta republiky, protože aktivní návrhová legitimace poslanců se opírá o mandát získaný ve volbách, na rozdíl od občanů, jejichž aktivní volební právo má zdroj jiný,“ řekl Göttinger.
Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na ÚS obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně. Podle Göttingera nyní nezbývá žádný nerozhodnutý podnět související s prezidentskou volbou.
„Je vidět, že moje ústavní stížnost obsahovala znaky, které bylo třeba, aby Ústavní soud posoudil, proto ji neodmítl, ale zamítl. Zabýval se jí. Jsem velmi zvědavá na odůvodnění. Ustálená judikatura Ústavního soudu celou dobu říká, že soudy si nesmí dotvářet právo, a z toho zamítnutí zřejmě plyne, že smí,“ reagovala Rohanová v úterý. O dalším postupu se prý rozhodne, až bude mít celé rozhodnutí k dispozici.
Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud (NSS) ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu. NSS to dokonce označil za „chytračení“. Vnitro prý ke kandidátní listině Rohanové nemělo vůbec přihlížet.