V pátek a v sobotu 20. a 21. září se ve 13 krajích České republiky uskuteční krajské volby. Voliči v nich můžou udělit až čtyřem kandidátům preferenční hlas pomocí kroužků. Jak kroužkovat, aby byl hlas platný, a co lze přednostními hlasy ovlivnit?
PŘEHLEDNĚ: Kroužkováním mohou voliči zamíchat složením zastupitelstev krajů
V krajských volbách rozhodují voliči každé čtyři roky o složení zastupitelstva v kraji, kde mají trvalý pobyt. Počet členů zastupitelstva určuje počet obyvatel v daném kraji. V krajích s více než 900 tisíci obyvatel se volí celkem 65 zastupitelů, v krajích, které mají mezi 600 a 900 tisíci obyvateli, 55 členů, a v krajích s populací pod 600 tisíc 45 zastupitelů. Voliči mohou dát hlas jednak vybrané straně, hnutí nebo koalici, jednak konkrétnímu kandidátovi či kandidátce prostřednictvím přednostních hlasů.
Přednostní hlas mohou voliči dát až čtyřem kandidátům na jednom hlasovacím lístku. „Volič tak musí učinit zakroužkováním pořadového čísla před jménem příslušného kandidáta na vybraném hlasovacím lístku kandidující strany, hnutí nebo koalice,“ vysvětluje Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Pokud volič do úřední obálky a následně do urny vhodí více než jeden hlasovací lístek, je jeho hlas celkově neplatný.
Pořadí na kandidátce a přednostní hlasy
Mandáty v zastupitelstvu si mezi sebou po volbách rozdělují vítězná uskupení, tedy ta, která získala v kraji minimálně pět procent hlasů. O tom, kdo mandát získá, pak rozhoduje pořadí na hlasovacím lístku. Když například strana ve volbách získá tři mandáty, obsadí je první tři lidé na hlasovacím lístku. Voliči však mohou do zastupitelstva „vykroužkovat“ i kandidáty z nižších pozic.
Pokud některý z kandidátů dostane nejméně pět procent přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro stranu v daném kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. V případě shodného počtu přednostních hlasů je pak znovu rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku.
V minulých krajských volbách v roce 2020 „poskočili“ díky přednostním hlasům někteří kandidáti i o několik desítek míst, a získali tak mandát v zastupitelstvu. V případě koalic, kdy do voleb jde společně více politických uskupení, pak přednostní hlasy mohou rozhodnout o tom, která ze stran koalice mandát získá. Na hlasovacím lístku musí být kromě jména, věku a povolání kandidáta uvedena také stranická příslušnost.
Jak kroužkovat
Pokud volič zakroužkuje méně než čtyři kandidáty, jeho preferenční hlasy se i přesto počítají. Naopak zakroužkování více než čtyř kandidátů znamená, že se do výsledku voleb nezapočítá ani jeden z přednostních hlasů. „Pokud udělí více, tak to sice nemá vliv na platnost hlasovacího lístku jako celku, ale komise nebude moci přihlédnout k uděleným přednostním hlasům,“ upozorňuje Malá.
Hlasovací lístek je platný, i když se volič rozhodne, že své přednostní hlasy nevyužije. „V takovém případě se žádné přednostní hlasy kandidátům od daného voliče nezapočítávají. Volič tak udělil hlas kandidující politické straně, hnutí nebo koalici, ale nikomu z jejích kandidátů,“ upřesňuje Malá.
Podoba hlasovacích lístků
Hlasovací lístky pro většinu voleb včetně těch do krajských zastupitelstev jsou od roku 2019 jednostranné. Důvodem pro tuto změnu byly chyby při sčítání přednostních hlasů ze zadní strany lístku.
Kvůli chybám při sčítání přednostních hlasů v letošních volbách do Evropského parlamentu doznají změn také sčítací archy, do kterých volební komise zapisují jednotlivé hlasy. Sčítací archy by měly mít nově například barevně odlišené řádky, což by mělo zamezit tomu, aby komisaři omylem nepřipsali přednostní hlas jinému kandidátovi.
Počet kandidátů na jednom hlasovacím lístku ovlivňuje počet obyvatel daného kraje. „Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o pět kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva,“ uvádí ministerstvo vnitra.
Na jednom hlasovacím lístku tak může být až 70 kandidátů. Volič si ještě před termínem voleb může rozmyslet, komu dá svůj přednostní hlas. „Je čistě věcí voliče, zda provede úpravu hlasovacího lístku doma, nebo až takzvaně za plentou. Úřední obálku však dostane vždy až ve volební místnosti od okrskové volební komise,“ popisuje mluvčí resortu Malá.
Kdy a kde
Voliči by měli hlasovací lístky ve svých schránkách najít nejpozději 17. září. Samotné volby se pak uskuteční v pátek 20. září od 14 do 22 hodin a v sobotu 21. září od 8 do 14. Hlasovat v krajských volbách budou voliči ze všech českých krajů kromě Prahy. Ta své zastupitelstvo volí také každé čtyři roky, ale v komunálních volbách.
Ve stejném termínu jako krajské volby se uskuteční také senátní volby ve 27 volebních obvodech. Při nich se však přednostní hlasy neudělují, každý kandidát má totiž vlastní hlasovací lístek.
