PŘEHLEDNĚ: Kroužkováním mohou voliči zamíchat složením zastupitelstev krajů

V pátek a v sobotu 20. a 21. září se ve 13 krajích České republiky uskuteční krajské volby. Voliči v nich můžou udělit až čtyřem kandidátům preferenční hlas pomocí kroužků. Jak kroužkovat, aby byl hlas platný, a co lze přednostními hlasy ovlivnit?

V krajských volbách rozhodují voliči každé čtyři roky o složení zastupitelstva v kraji, kde mají trvalý pobyt. Počet členů zastupitelstva určuje počet obyvatel v daném kraji. V krajích s více než 900 tisíci obyvatel se volí celkem 65 zastupitelů, v krajích, které mají mezi 600 a 900 tisíci obyvateli, 55 členů, a v krajích s populací pod 600 tisíc 45 zastupitelů. Voliči mohou dát hlas jednak vybrané straně, hnutí nebo koalici, jednak konkrétnímu kandidátovi či kandidátce prostřednictvím přednostních hlasů.

Přednostní hlas mohou voliči dát až čtyřem kandidátům na jednom hlasovacím lístku. „Volič tak musí učinit zakroužkováním pořadového čísla před jménem příslušného kandidáta na vybraném hlasovacím lístku kandidující strany, hnutí nebo koalice,“ vysvětluje Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Pokud volič do úřední obálky a následně do urny vhodí více než jeden hlasovací lístek, je jeho hlas celkově neplatný.

Pořadí na kandidátce a přednostní hlasy

Mandáty v zastupitelstvu si mezi sebou po volbách rozdělují vítězná uskupení, tedy ta, která získala v kraji minimálně pět procent hlasů. O tom, kdo mandát získá, pak rozhoduje pořadí na hlasovacím lístku. Když například strana ve volbách získá tři mandáty, obsadí je první tři lidé na hlasovacím lístku. Voliči však mohou do zastupitelstva „vykroužkovat“ i kandidáty z nižších pozic.

Pokud některý z kandidátů dostane nejméně pět procent přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro stranu v daném kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. V případě shodného počtu přednostních hlasů je pak znovu rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku.

V minulých krajských volbách v roce 2020 „poskočili“ díky přednostním hlasům někteří kandidáti i o několik desítek míst, a získali tak mandát v zastupitelstvu. V případě koalic, kdy do voleb jde společně více politických uskupení, pak přednostní hlasy mohou rozhodnout o tom, která ze stran koalice mandát získá. Na hlasovacím lístku musí být kromě jména, věku a povolání kandidáta uvedena také stranická příslušnost.

Jak kroužkovat

Pokud volič zakroužkuje méně než čtyři kandidáty, jeho preferenční hlasy se i přesto počítají. Naopak zakroužkování více než čtyř kandidátů znamená, že se do výsledku voleb nezapočítá ani jeden z přednostních hlasů. „Pokud udělí více, tak to sice nemá vliv na platnost hlasovacího lístku jako celku, ale komise nebude moci přihlédnout k uděleným přednostním hlasům,“ upozorňuje Malá.

Hlasovací lístek je platný, i když se volič rozhodne, že své přednostní hlasy nevyužije. „V takovém případě se žádné přednostní hlasy kandidátům od daného voliče nezapočítávají. Volič tak udělil hlas kandidující politické straně, hnutí nebo koalici, ale nikomu z jejích kandidátů,“ upřesňuje Malá.

Podoba hlasovacích lístků

Hlasovací lístky pro většinu voleb včetně těch do krajských zastupitelstev jsou od roku 2019 jednostranné. Důvodem pro tuto změnu byly chyby při sčítání přednostních hlasů ze zadní strany lístku.

Kvůli chybám při sčítání přednostních hlasů v letošních volbách do Evropského parlamentu doznají změn také sčítací archy, do kterých volební komise zapisují jednotlivé hlasy. Sčítací archy by měly mít nově například barevně odlišené řádky, což by mělo zamezit tomu, aby komisaři omylem nepřipsali přednostní hlas jinému kandidátovi.

Počet kandidátů na jednom hlasovacím lístku ovlivňuje počet obyvatel daného kraje. „Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o pět kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Na jednom hlasovacím lístku tak může být až 70 kandidátů. Volič si ještě před termínem voleb může rozmyslet, komu dá svůj přednostní hlas. „Je čistě věcí voliče, zda provede úpravu hlasovacího lístku doma, nebo až takzvaně za plentou. Úřední obálku však dostane vždy až ve volební místnosti od okrskové volební komise,“ popisuje mluvčí resortu Malá.

Kdy a kde

Voliči by měli hlasovací lístky ve svých schránkách najít nejpozději 17. září. Samotné volby se pak uskuteční v pátek 20. září od 14 do 22 hodin a v sobotu 21. září od 8 do 14. Hlasovat v krajských volbách budou voliči ze všech českých krajů kromě Prahy. Ta své zastupitelstvo volí také každé čtyři roky, ale v komunálních volbách.

Ve stejném termínu jako krajské volby se uskuteční také senátní volby ve 27 volebních obvodech. Při nich se však přednostní hlasy neudělují, každý kandidát má totiž vlastní hlasovací lístek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39AktualizovánoPrávě teď

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 51 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 5 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 6 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 10 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 12 hhodinami
Načítání...