Strany

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl odvolání vicepremiéra Petera Kmece (Hlas). Ministerský předseda v prohlášení napsal, že nedovolí, aby jeho vláda byla spojována s pochybnostmi při nakládání s veřejnými penězi. Členy slovenské vlády jmenuje a odvolává prezident, který je podle ústavní praxe příslušnému personálnímu návrhu premiéra povinen vyhovět. Z vyjádření Kmecova stranického šéfa z Hlasu Matúše Šutaje Eštoka vyplývá, že vicepremiér plánoval rezignovat.

Lidovci mířící do opozice navrhnou na předsedu Poslanecké sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po středečním jednání poslanců KDU-ČSL to sdělil stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela dolní komory parlamentu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.

Evropská politická Strana evropských socialistů (PES) v pátek vyloučila ze svých řad stranu Smer slovenského premiéra Roberta Fica, potvrdil zdroj z řad evropských socialistů. Stalo se tak na kongresu Strany evropských socialistů, který se v těchto dnech koná v Amsterdamu. Socialisté už v roce 2023 pozastavili členství Smeru a jeho současného koaličního partnera, strany Hlas. Představitelé Smeru v reakci uvedli, že strana je konečně svobodná a že má nabídku od skupiny Patrioti pro Evropu.

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Opoziční hnutí ANO bude letos obhajovat vítězství v krajských volbách pod číslem 39. ODS bude mít číslo 85, KDU-ČSL 35, STAN 61, Piráti 21 a SPD 18. Odlišná čísla vylosovala Státní volební komise pro koalice těchto stran a hnutí s ohledem na jejich krajské zaměření či propojení s dalšími převážně regionálními uskupeními. Například jedničku získala koalice Spolu pro Liberecký kraj.

Letošní senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty zejména pro hnutí Starostové a nezávislí a pro sociální demokracii. Nejvíce si naopak polepší pokladna občanských demokratů. Vyplývá to z výpočtů ČTK na základě údajů ze serveru volby.cz.

Na dvoudenní konferenci Občanské demokratické aliance se hovořilo o údajných rozporech ve straně. Teze o výrazném názorovém rozkolu byla nakonec vyvrácena a do funkce předsedy byl všemi přítomnými znovu zvolen Jan Kalvoda. Prvním místopředsedou se stal ve 2. kole Daniel Kroupa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Strany ODS a HZDS se i přes dřívější rozpor dohodly na postupu, jak rozdělit Českou a Slovenskou federativní republiku, a stanovily nástin harmonogramu. Do konce září měl být přijat zákon o způsobech zániku federace, v říjnu pak zákon o oddělení majetku. V listopadu měly přijít na řadu zásady budoucí spolupráce mezi Českem a Slovenskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V médiích se začaly objevovat informace o probíhajícím rozkolu v Československé sociální demokracii. Hovořilo se o vzniku tří frakcí. Jak na to reagovali přední představitelé strany? Jaký by měl být její předseda? A mělo by vedení zůstat stejné?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Předseda HZDS Vladimír Mečiar opakovaně odmítl plánované setkání s ODS v Praze. V dopise, který poslal Václavu Klausovi předchozí týden, kritizoval postup poslaneckého klubu ODS ve Federálním shromáždění a označoval jej za zpochybnění vzájemných dohod.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Bývalý ministr kultury Milan Uhde se stal novým předsedou České národní rady. Česká národní rada si pak schválila čtyři místopředsedy – Jiřího Vlacha z ODS, Jana Kasala z KDU-ČSL, Karla Ledvinku z ODA a Pavla Tollnera z KDS. Hlavním problémem ustavující schůze se ukázalo obsazení zbývajících míst v předsednictvu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Tuniská justice začala vyšetřovat dvě největší parlamentní strany kvůli podezření z přijetí peněz ze zahraničí na volební kampaň v roce 2019. Oznámila to s odvoláním na justiční zdroj v Tunisku agentura Reuters. Jde o strany An-Nahda a Srdce Tuniska, které kritizovaly nedělní rozhodnutí prezidenta odvolat premiéra a pozastavit činnost parlamentu, ale podle Reuters s tím vyšetřování nesouvisí.

Před 30 lety se v Praze konal ustavující sněm Občanského hnutí, na kterém vystoupila i řada zahraničních hostů. Občanské hnutí se stalo podle slov Pavla Rychetského dědicem Občanského fóra, zároveň ve svém proslovu nezapomněl vymezit politickou orientaci nově založeného hnutí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Hlasy, které v letošních říjnových volbách odevzdají voliči žijící v zahraničí, půjdou kandidátům do Ústeckého kraje. Určil to los Státní volební komise. V posledních volbách se hlasy ze zahraničí započítávaly do výsledků ve Středočeském kraji.