V Rumunsku zvítězil prozápadní Nicušor Dan

Nahrávám video

Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál liberální a prozápadní primátor Bukurešti Nicušor Dan, napsala agentura AFP s odkazem na téměř úplné výsledky. Obdržel 54,79 procenta hlasů. Jeho soupeř, nacionalista George Simion, získal 45,21 procenta. Simon odmítl už úvodní exit polly a prohlásil se vítězem. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.

Liberál Dan v prvním povolebním projevu uvedl, že rumunská společnost prokázala působivou sílu. Zároveň podle BBC varoval své příznivce, že je čekají těžké ekonomické časy. Slíbil také, že bude bojovat proti korupci. Reformu justice a administrativy označil za cestu vpřed.

„Rumunsko zítra zahajuje novou etapu a potřebuje každého z vás,“ řekl Dan a oznámil, že rekonstrukce země začne v pondělí. „Musíme společně budovat Rumunsko bez ohledu na to, koho jste volili,“ vzkázal příznivcům svého rivala.

Lídr krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) Simion odhady neuznal a hovořil o podvodu. „Jsem nový prezident a vracím moc Rumunům,“ prohlásil nacionalista po zveřejnění prvních čísel. Simion trvá na tom, že podle vlastních odhadů má před rivalem náskok 400 tisíc hlasů.

Volební účast byla vysoká – kolem 65 procent, uvedla britská stanice. Zájem o hlasování byl velký, před volebními místnostmi se tvořily fronty, informovala odpoledne zpravodajka ČT Barbora Maxová. V Rumunsku je téměř osmnáct milionů oprávněných voličů, z toho více než jeden milion jich žije v zahraničí.

Nahrávám video

První obvinění

„Simion přišel na síti X s poměrně vážným obviněním, když uvedl, že na seznamech voličů se objevují jména dávno zemřelých lidí. Nic takového se ale zatím nepotvrdilo. Zapadá to do rétoriky Simiona, který uvedl, že jeho tým bude přepočítávat hlasy, a obvinil Moldavsko z manipulací, protože právě v Moldavsku v prvním kole velká rumunská diaspora volila nikoli Simiona, ale jeho protikandidáta,“ komentovala průběh hlasování Maxová.

Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov v neděli prohlásil, že odmítl žádost západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku. Neuvedl žádné podrobnosti, k příspěvku ale doplnil emoji bagety, což by mohlo naznačovat Francii, napsala agentura Reuters.

Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.

„Za těchto prezidentských voleb v Rumunsku opět vidíme znaky ruského vměšování. Virální kampaň falešných zpráv na Telegramu a dalších sociálních sítích má za cíl ovlivnit volební proces. To se dalo očekávat a rumunské úřady tyto dezinformace vyvrátily,“ zdůraznil mluvčí rumunského ministerstva zahraničí.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandidoval jako nezávislý centrista. Tento prounijní politik, jenž je také zastáncem Severoatlantické aliance, podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, bránící se už přes tři roky plnohodnotné ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.

„Příznivci Dana mluví o tom, že chtějí, aby Rumunsko zůstalo na evropské cestě, že chtějí vyznávat hodnoty, za něž bojovali během pádu komunismu. Na rozdíl od toho příznivci Simiona mluví o tom, že jsou velice zklamaní z politických elit, které se nedokázaly vypořádat s hospodářskými a sociálními problémy Rumunska, a chtějí sebevědomého prezidenta,“ přiblížila názory obou táborů Maxová.

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kdyby Simion zvítězil ve druhém kole a stal se prezidentem, mohlo by to podle některých analytiků a diplomatů přivést Rumunsko do izolace, narušit soukromé investice a destabilizovat východní křídlo NATO. Agentura Reuters už dříve napsala, že Simion by rozšířil řady euroskeptických lídrů unijních zemí, mezi které započítala slovenského premiéra Roberta Fica a šéfa maďarské vlády Viktora Orbána.

Nahrávám video

Průzkumy naznačovaly těsný souboj

Dan v průzkumu veřejného mínění zveřejněném v pátek mírně vedl před Simionem, ale sondáž ukazovala na velmi těsný souboj, napsala agentura Reuters. V průzkumu, který provedla společnost AtlasIntel pro zpravodajský web HotNews.ro, se 48,7 procenta dotázaných vyslovilo pro Dana a 47,8 procenta pro Simiona. Zbylí nebyli rozhodnutí nebo uvedli, že by svůj hlas zneplatnili.

První kolo před dvěma týdny jasně vyhrál Simion s takřka 41 procenty, zatímco Dan za ním zaostal o dvacet procentních bodů.

Opakované hlasování

Prezidentské volby se v Rumunsku opakovaly, protože ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského. Ústavní soud to zdůvodnil tím, že Georgescu mohl údajně vyhrát díky ruské vlivové operaci. Opakovaných voleb se účastnit nesměl.

Prezident má v Rumunsku důležitou roli zejména v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá Radě obrany státu, která rozhoduje například o otázkách vojenské pomoci. Má také dohled nad zahraniční politikou a může vetovat rozhodnutí Evropské unie, pokud vyžadují jednomyslný souhlas členských států.

Nový prezident bude také muset jmenovat premiéra, jehož úkolem bude vyjednat většinu v parlamentu, snížit rozpočtový deficit Rumunska, který je největší v EU, a také uklidnit investory a pokusit se zabránit snížení úvěrového ratingu země. Hlava státu v Rumunsku může být zvolena pouze na dvě pětiletá období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 24 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled