V Rumunsku zvítězil prozápadní Nicušor Dan

15 minut
Komentáře k prvním odhadům výsledků prezidentských voleb v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál liberální a prozápadní primátor Bukurešti Nicušor Dan, napsala agentura AFP s odkazem na téměř úplné výsledky. Obdržel 54,79 procenta hlasů. Jeho soupeř, nacionalista George Simion, získal 45,21 procenta. Simon odmítl už úvodní exit polly a prohlásil se vítězem. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.

Liberál Dan v prvním povolebním projevu uvedl, že rumunská společnost prokázala působivou sílu. Zároveň podle BBC varoval své příznivce, že je čekají těžké ekonomické časy. Slíbil také, že bude bojovat proti korupci. Reformu justice a administrativy označil za cestu vpřed.

„Rumunsko zítra zahajuje novou etapu a potřebuje každého z vás,“ řekl Dan a oznámil, že rekonstrukce země začne v pondělí. „Musíme společně budovat Rumunsko bez ohledu na to, koho jste volili,“ vzkázal příznivcům svého rivala.

Lídr krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) Simion odhady neuznal a hovořil o podvodu. „Jsem nový prezident a vracím moc Rumunům,“ prohlásil nacionalista po zveřejnění prvních čísel. Simion trvá na tom, že podle vlastních odhadů má před rivalem náskok 400 tisíc hlasů.

Volební účast byla vysoká – kolem 65 procent, uvedla britská stanice. Zájem o hlasování byl velký, před volebními místnostmi se tvořily fronty, informovala odpoledne zpravodajka ČT Barbora Maxová. V Rumunsku je téměř osmnáct milionů oprávněných voličů, z toho více než jeden milion jich žije v zahraničí.

3 minuty
Události: Druhé kolo prezidentských voleb v Rumunsku
Zdroj: ČT24

První obvinění

„Simion přišel na síti X s poměrně vážným obviněním, když uvedl, že na seznamech voličů se objevují jména dávno zemřelých lidí. Nic takového se ale zatím nepotvrdilo. Zapadá to do rétoriky Simiona, který uvedl, že jeho tým bude přepočítávat hlasy, a obvinil Moldavsko z manipulací, protože právě v Moldavsku v prvním kole velká rumunská diaspora volila nikoli Simiona, ale jeho protikandidáta,“ komentovala průběh hlasování Maxová.

Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov v neděli prohlásil, že odmítl žádost západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku. Neuvedl žádné podrobnosti, k příspěvku ale doplnil emoji bagety, což by mohlo naznačovat Francii, napsala agentura Reuters.

Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.

„Za těchto prezidentských voleb v Rumunsku opět vidíme znaky ruského vměšování. Virální kampaň falešných zpráv na Telegramu a dalších sociálních sítích má za cíl ovlivnit volební proces. To se dalo očekávat a rumunské úřady tyto dezinformace vyvrátily,“ zdůraznil mluvčí rumunského ministerstva zahraničí.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandidoval jako nezávislý centrista. Tento prounijní politik, jenž je také zastáncem Severoatlantické aliance, podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, bránící se už přes tři roky plnohodnotné ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.

„Příznivci Dana mluví o tom, že chtějí, aby Rumunsko zůstalo na evropské cestě, že chtějí vyznávat hodnoty, za něž bojovali během pádu komunismu. Na rozdíl od toho příznivci Simiona mluví o tom, že jsou velice zklamaní z politických elit, které se nedokázaly vypořádat s hospodářskými a sociálními problémy Rumunska, a chtějí sebevědomého prezidenta,“ přiblížila názory obou táborů Maxová.

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kdyby Simion zvítězil ve druhém kole a stal se prezidentem, mohlo by to podle některých analytiků a diplomatů přivést Rumunsko do izolace, narušit soukromé investice a destabilizovat východní křídlo NATO. Agentura Reuters už dříve napsala, že Simion by rozšířil řady euroskeptických lídrů unijních zemí, mezi které započítala slovenského premiéra Roberta Fica a šéfa maďarské vlády Viktora Orbána.

6 minut
Zpravodajka ČT Barbora Maxová k průběhu prezidentských voleb v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Průzkumy naznačovaly těsný souboj

Dan v průzkumu veřejného mínění zveřejněném v pátek mírně vedl před Simionem, ale sondáž ukazovala na velmi těsný souboj, napsala agentura Reuters. V průzkumu, který provedla společnost AtlasIntel pro zpravodajský web HotNews.ro, se 48,7 procenta dotázaných vyslovilo pro Dana a 47,8 procenta pro Simiona. Zbylí nebyli rozhodnutí nebo uvedli, že by svůj hlas zneplatnili.

První kolo před dvěma týdny jasně vyhrál Simion s takřka 41 procenty, zatímco Dan za ním zaostal o dvacet procentních bodů.

Opakované hlasování

Prezidentské volby se v Rumunsku opakovaly, protože ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského. Ústavní soud to zdůvodnil tím, že Georgescu mohl údajně vyhrát díky ruské vlivové operaci. Opakovaných voleb se účastnit nesměl.

Prezident má v Rumunsku důležitou roli zejména v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá Radě obrany státu, která rozhoduje například o otázkách vojenské pomoci. Má také dohled nad zahraniční politikou a může vetovat rozhodnutí Evropské unie, pokud vyžadují jednomyslný souhlas členských států.

Nový prezident bude také muset jmenovat premiéra, jehož úkolem bude vyjednat většinu v parlamentu, snížit rozpočtový deficit Rumunska, který je největší v EU, a také uklidnit investory a pokusit se zabránit snížení úvěrového ratingu země. Hlava státu v Rumunsku může být zvolena pouze na dvě pětiletá období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 29 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...