V prvním kole rumunských prezidentských voleb vyhrál Simion

6 minut
Horizont ČT24: Prezidentské volby v Rumunsku
Zdroj: ČT24

První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu. Kvůli výsledku voleb rezignoval na funkci sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. O budoucí hlavě rumunského státu rozhodne druhé kolo 18. května.

„Vzhledem k výsledkům hlasování nemá koalice vytvořená s liberály a stranou rumunských Maďarů v současné podobě již žádnou legitimitu,“ prohlásil podle agentury AFP premiér Ciolacu, který tak reagoval na neúspěch Antonescua.

Ten za Danem zaostal o zhruba 87 tisíc hlasů, v pondělí po půlnoci uznal porážku. Prohlásil také, že výsledek ještě před sečtením zbývajících hlasů již považuje za nezvratný. Volební komise mezitím na svém webu oznámila, že je sečteno sto procent hlasů, a to i se započítáním volebních lístků ze zahraničí, kde hlasovalo přes 973 tisíc rumunských občanů.

Vítězství Simionovi připisovaly i předchozí odhady, podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského však nečekaly takový náskok oproti ostatním kandidátům. Podle něj bude důležité, koho podpoří bývalý rumunský premiér Victor Ponta, jenž skončil na čtvrtém místě a dostal 13,05 procenta hlasů. Simion má podle zpravodaje „velmi dobře našlápnuto“, aby zvítězil i ve druhém kole.

O úřad prezidenta se v nynějším kole ucházelo jedenáct kandidátů. Hlasování se zúčastnilo 9,57 milionu lidí, což odpovídá 53,2 procenta oprávněných voličů.

10 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský k prezidentským volbám v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Simionovy postoje

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách tamního parlamentu. Staví se proti poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Po zveřejnění odhadů výsledků Simion řekl, že nezklame důvěru, kterou mu rumunští voliči vyjádřili, a slíbil, že zůstane „oddaný“ Calinu Georgeskovi, který nečekaně zvítězil loni v listopadu v prvním kole původních prezidentských voleb.

Ústavní soud ale v prosinci hlasování zrušil a nařídil uspořádat nové volby, když vyšlo najevo, že proruský krajně pravicový politik Georgescu mohl vyhrát díky vlivové operaci ze strany Moskvy. Opakovaných voleb se Georgescu účastnit nesměl. Nynější hlasování označil za podvod. Podle zpravodaje Miřejovského nejsou zatím žádné zprávy, že opakované volby jsou podobně ovlivňovány.

„Není to jen volební vítězství, je to vítězství rumunské důstojnosti. Je to vítězství těch, kteří neztratili naději, těch, kteří stále věří v Rumunsko – svobodnou, respektovanou a suverénní zemi,“ nechal se slyšet Simion. Ještě před vyhlášením výsledků označil AUR za „trumpovskou stranu, která bude vládnout Rumunsku a která ze země udělá silného partnera v NATO a silného spojence USA“. Simion ovládl 36 ze 47 volebních obvodů, což svědčí o jeho silné domácí podpoře. K tomu získal 61 procent hlasů Rumunů žijících v zahraničí, přičemž v případě Dana to bylo 25 procent.

Dan označil druhé kolo za „střet s izolacionistickým kandidátem“. „Nebude to debata mezi jednotlivci, bude to debata mezi prozápadním a protizápadním směřováním Rumunska,“ prohlásil s tím, že „úkolem je nyní přesvědčit Rumuny, že země potřebuje prozápadní směr“.

Šance ve druhém kole

O konečném vítězi prezidentských voleb se rozhodne ve druhém kole naplánovaném na 18. května. Podle politických analytiků by Simionovo vítězství mohlo přivést Rumunsko do izolace, znejistit soukromé investory a vnést nestabilitu na východní křídlo Severoatlantické aliance.

Dan bude mít podle pozorovatelů menší šance než Antonescu porazit ve druhém kole Simiona, zejména kvůli nepřátelství mezi ním a vládními stranami. Mnozí z jejich členů totiž sdílejí více názorů se Simionem než s Danem, píše Reuters.

Prezident se v Rumunsku volí na pět let. Hlava státu má vliv především na zahraniční politiku, zastupuje Rumunsko na summitech EU a Severoatlantické aliance. Vede nejvyšší radu obrany, která odpovídá za obrannou strategii a národní bezpečnost země.

Reuters připomíná, že Simion není jediným prezidentským kandidátem ve středovýchodní Evropě, který za svůj vzor považuje současného šéfa Bílého domu. S Trumpem se před několika dny sešel Karol Nawrocki, který se uchází o post polského prezidenta za největší opoziční stranu v zemi, národně-konzervativní Právo a spravedlnost. Polsko první kolo prezidentských voleb čeká 18. května, případné druhé pak o dva týdny později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 16 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...