V prvním kole rumunských prezidentských voleb vyhrál Simion

6 minut
Horizont ČT24: Prezidentské volby v Rumunsku
Zdroj: ČT24

První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu. Kvůli výsledku voleb rezignoval na funkci sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. O budoucí hlavě rumunského státu rozhodne druhé kolo 18. května.

„Vzhledem k výsledkům hlasování nemá koalice vytvořená s liberály a stranou rumunských Maďarů v současné podobě již žádnou legitimitu,“ prohlásil podle agentury AFP premiér Ciolacu, který tak reagoval na neúspěch Antonescua.

Ten za Danem zaostal o zhruba 87 tisíc hlasů, v pondělí po půlnoci uznal porážku. Prohlásil také, že výsledek ještě před sečtením zbývajících hlasů již považuje za nezvratný. Volební komise mezitím na svém webu oznámila, že je sečteno sto procent hlasů, a to i se započítáním volebních lístků ze zahraničí, kde hlasovalo přes 973 tisíc rumunských občanů.

Vítězství Simionovi připisovaly i předchozí odhady, podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského však nečekaly takový náskok oproti ostatním kandidátům. Podle něj bude důležité, koho podpoří bývalý rumunský premiér Victor Ponta, jenž skončil na čtvrtém místě a dostal 13,05 procenta hlasů. Simion má podle zpravodaje „velmi dobře našlápnuto“, aby zvítězil i ve druhém kole.

O úřad prezidenta se v nynějším kole ucházelo jedenáct kandidátů. Hlasování se zúčastnilo 9,57 milionu lidí, což odpovídá 53,2 procenta oprávněných voličů.

10 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský k prezidentským volbám v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Simionovy postoje

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách tamního parlamentu. Staví se proti poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Po zveřejnění odhadů výsledků Simion řekl, že nezklame důvěru, kterou mu rumunští voliči vyjádřili, a slíbil, že zůstane „oddaný“ Calinu Georgeskovi, který nečekaně zvítězil loni v listopadu v prvním kole původních prezidentských voleb.

Ústavní soud ale v prosinci hlasování zrušil a nařídil uspořádat nové volby, když vyšlo najevo, že proruský krajně pravicový politik Georgescu mohl vyhrát díky vlivové operaci ze strany Moskvy. Opakovaných voleb se Georgescu účastnit nesměl. Nynější hlasování označil za podvod. Podle zpravodaje Miřejovského nejsou zatím žádné zprávy, že opakované volby jsou podobně ovlivňovány.

„Není to jen volební vítězství, je to vítězství rumunské důstojnosti. Je to vítězství těch, kteří neztratili naději, těch, kteří stále věří v Rumunsko – svobodnou, respektovanou a suverénní zemi,“ nechal se slyšet Simion. Ještě před vyhlášením výsledků označil AUR za „trumpovskou stranu, která bude vládnout Rumunsku a která ze země udělá silného partnera v NATO a silného spojence USA“. Simion ovládl 36 ze 47 volebních obvodů, což svědčí o jeho silné domácí podpoře. K tomu získal 61 procent hlasů Rumunů žijících v zahraničí, přičemž v případě Dana to bylo 25 procent.

Dan označil druhé kolo za „střet s izolacionistickým kandidátem“. „Nebude to debata mezi jednotlivci, bude to debata mezi prozápadním a protizápadním směřováním Rumunska,“ prohlásil s tím, že „úkolem je nyní přesvědčit Rumuny, že země potřebuje prozápadní směr“.

Šance ve druhém kole

O konečném vítězi prezidentských voleb se rozhodne ve druhém kole naplánovaném na 18. května. Podle politických analytiků by Simionovo vítězství mohlo přivést Rumunsko do izolace, znejistit soukromé investory a vnést nestabilitu na východní křídlo Severoatlantické aliance.

Dan bude mít podle pozorovatelů menší šance než Antonescu porazit ve druhém kole Simiona, zejména kvůli nepřátelství mezi ním a vládními stranami. Mnozí z jejich členů totiž sdílejí více názorů se Simionem než s Danem, píše Reuters.

Prezident se v Rumunsku volí na pět let. Hlava státu má vliv především na zahraniční politiku, zastupuje Rumunsko na summitech EU a Severoatlantické aliance. Vede nejvyšší radu obrany, která odpovídá za obrannou strategii a národní bezpečnost země.

Reuters připomíná, že Simion není jediným prezidentským kandidátem ve středovýchodní Evropě, který za svůj vzor považuje současného šéfa Bílého domu. S Trumpem se před několika dny sešel Karol Nawrocki, který se uchází o post polského prezidenta za největší opoziční stranu v zemi, národně-konzervativní Právo a spravedlnost. Polsko první kolo prezidentských voleb čeká 18. května, případné druhé pak o dva týdny později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...