Prezident Petr Pavel na pondělní schůzce pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Oznámil to Hrad. Pavel dostane programové prohlášení k dispozici, až bude hotové, řekl po setkání Babiš. Doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince.
„Jsem rád, že mě dnes pan prezident pověřil sestavením vlády. Čeká nás teď finalizace koaliční smlouvy a programového prohlášení, a jakmile budou tyto dokumenty hotové, budeme řešit personální složení vlády. Věřím, že splníme to, co jsem si předsevzal, tedy že vláda bude moci vzniknout nejpozději do poloviny prosince,“ napsal Babiš odpoledne na síti X.
Předseda ANO podle Hradu přislíbil, že Pavlovi předá text koaliční smlouvy a programových priorit případné budoucí vlády v druhé polovině týdne. „Andrej Babiš zatím nepředstavil prezidentu republiky personální obsazení budoucí vlády, ale zmínil některá jména, o kterých vedou politické strany diskusi,“ uvádí Hrad v tiskové zprávě.
Pavel očekává, že Babiš předloží složení vlády, které nebude oslabovat principy demokratického státu zosobněné v ústavě. Prezident se zajímal zejména o části týkající se zahraniční a bezpečnostní politiky.
„Všechno pokračuje podle plánu,“ tvrdí Babiš
ANO, SPD a Motoristé podle Babiše nyní budou dál jednat o textu koaliční smlouvy a programového prohlášení. Teprve po dokončení obou dokumentů se chystá předložit prezidentovi návrh na personální obsazení vlády. Pavel podle předsedy ANO bude chtít pravděpodobně se všemi uchazeči jednotlivě mluvit. „Všechno pokračuje podle plánu,“ sdělil Babiš po jednání na Hradě.
Pavla během pondělní schůzky na Hradě informoval o programových prioritách budoucího kabinetu v oblasti zahraniční politiky. Prezident byl podle předsedy hnutí ANO spokojený. Další rozhovory o možné koalici jsou v plánu ve středu. Asi dva nebo tři rozpory v programu mezi stranami zůstávají a je nutné si je vysvětlit, řekl expremiér.
„Já jsem s kapitolou životního prostředí spokojen. Myslím, že z toho jednání odcházeli spokojení i zástupci hnutí ANO i zástupci hnutí SPD, takže tam bych problém nehledal,“ poznamenal šéf Motoristů Petr Macinka.
Babiš se vyjádřil rovněž ke střetu zájmů souvisejícímu s Agrofertem. „Když to budu mít vyřešené, tak budu informovat pana prezidenta,“ uvedl.
„Jsem mírně optimistický. Myslím, že jedeme maximální možnou rychlostí. Jednání (o vládě) probíhají, řekl bych v téměř vzácné shodě na mnoha tématech až na nějaké drobnosti. Jsem rád, že se k tomu pan prezident postavil státotvorně,“ uvedl poslanec Radek Koten (SPD).
Těžko hodnotit, zda se Babišovi podaří kabinet sestavit do poloviny prosince, uvedla místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová. „Předpokládám, že pokud má takovou ambici, tak se bude snažit ten termín splnit. Byla by to dobrá zpráva pro Českou republiku, kdyby přechod na novou vládu byl hladký,“ konstatovala politička.
„Dává to veškerý smysl. Je to takový ústavní úzus vzhledem k tomu, že hnutí ANO vyhrálo volby. Nicméně z našeho pohledu se to nedá blíže komentovat. Neznáme ani znění programového prohlášení, které bude klíčové,“ okomentovala pověření Babiše sestavováním vlády místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Kateřina Stojanová.
Krok, kdy prezident někoho po volbách pověří jednáním o sestavení kabinetu, je v Česku zvykem, který nemá oporu v ústavě a má spíše symbolický charakter. O vládě jednal Babiš s potenciálními koaličními partnery už krátce po sečtení hlasů. Ústavním krokem je až jmenování předsedy vlády. Vznik nového kabinetu je možný po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, která začne za týden. Po jejím skončení podá nynější vláda Petra Fialy (ODS) demisi do rukou prezidenta a bude spravovat zemi do doby, než se ujme moci nová ministerská sestava.
Otázka rozpočtu
Expremiér dále zdůraznil, že návrh státního rozpočtu na příští rok upravený podle představ vznikající koalice by měla sněmovna schválit ve třetím čtení letos, aby nebylo provizorium.
„My se k tomu vrátíme v situaci, kdy už bude ustavená Poslanecká sněmovna a kdy to vůbec přichází do úvahy. Zásadně se změnila rétorika hnutí ANO. To nejprve říkalo, že je vše špatně, že rozpočet za nic nestojí. Teprve v posledních týdnech řekli, že jsou připraveni ho schválit v prvním čtení,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Návrh státního rozpočtu od dosluhující vlády počítá na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Do sněmovny kabinet návrh poslal na konci září. Mezitím se uskutečnily volby, návrhem se proto noví poslanci zabývat nemohou.
Reakce expertů
„Je to poměrně důležitá zpráva,“ komentoval politolog Lukáš Vomlela ze Slezské univerzity v Opavě informace o oficiálním pověření Babiše jednáním o novém kabinetu. Vliv prezidenta na výběr konkrétních ministrů „není bezvýznamný“, upozornil expert. „Na druhou stranu je to kompetencí osoby, která sestavuje vládu jako celek, aby vybrala průchodná jména,“ dodal Vomlela.
„Myslím, že není důležité, zda prezident výslovně pověří, nebo nepověří Babiše k jednáním o sestavení vlády, protože on to stejně už dělá, respektive ty týmy příslušných politických stran. Spíše bude klíčové, co se bude dít po ustavující schůzi sněmovny, kdy by asi Babiš měl být jmenován,“ podotkl dříve ústavní právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy.
Podle politického analytika Lukáše Jelínka je zajímavé, že se se vznikem nové vlády „nikam moc nespěchá“. „Tempo vyjednávání je poměrně pomalé. Nejspíš si i prezident republiky nechává jakýsi ústupový prostor,“ poznamenal expert k pondělní schůzce na Hradě.
„Myslím, že pan prezident trochu teď substituuje i ty demokratické strany a snaží se o to, aby Babiš nebyl vehnán příliš do extremistických pozic. Kdyby prezidentem byl někdo radikálnější v postojích, tak bychom měli vyhrocenější situaci,“ soudí politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.
Prezident bude velmi opatrný v jakýchkoli dalších ústavních krocích, dokud Babiš jasně nevysvětlí, jak zabrání svému střetu zájmů, míní hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová.
„Babiš po volbách tvrdil, že má několik možností, jak tuhle problematiku vyřešit. Myslím, že na to čekají jak voliči opozice, tak vládních stran. Asi málokdo si dovede představit, jak chce Babiš tuto situaci vyřešit, aby vyhověl jak požadavkům prezidenta, tak třeba i zákona,“ sdělil politolog Pavel Maškarinec z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Rozdělení ministerstev
Na společné vládě se domlouvají ANO, SPD a Motoristé, jejichž kluby budou mít v nové sněmovně dohromady 108 poslanců. Jen pár dní po volbách si rozdělili resorty: ANO má mít kromě premiéra vedení ministerstev financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, spravedlnosti a pro místní rozvoj. Odborníci za SPD mají být v čele obrany, zemědělství a dopravy. Motoristé mají získat zahraničí, kulturu, životní prostředí a nový resort sportu, prevence a zdraví.
V týdnu od 20. října zástupci tří uskupení debatovali o programu. V pátek místopředseda ANO Karel Havlíček prohlásil, že je z 95 procent hotovo. O snadném hledání shody informovali všichni politici zapojení do vyjednávání.
O personálních otázkách hovořili zástupci vznikající koalice hned první dny po volbách. Filip Turek tvrdil, že je pravděpodobným kandidátem na ministra zahraničí. Poté se však objevily záznamy řady jeho starších postů na sociálních sítích, které byly urážlivé k menšinám a ženám.
Turek tvrdí, že ty nejproblematičtější nepsal a ostatní byly míněny v žertu. Vznikající koalice pak přestala personální otázky komentovat. Prezident se vyjádřil, že pokud jsou příspěvky skutečně Turkovy, nemůže být ministrem.
„Pro Babiše to určitě není příjemná situace, nicméně jako pragmatický politik, který je zvyklý hledat řešení v různých komplikovaných situacích, tak očekávám, že i tuto otázku vyřeší ku prospěchu všech, a především ku prospěchu České republiky,“ poznamenal politolog Marián Sekerák z Vysoké školy AMBIS.
Pavel také dříve uvedl, že proces vzniku vlády není možné uspěchat i vzhledem k ústavní a legislativní proceduře. Za zásadní při skládání kabinetu považuje principy, na kterých stojí demokratický stát a které zosobňuje ústava.
Prezident zmínil pevné zakotvení v Evropské unii, zahraniční politiku kladoucí důraz na lidská práva, členství v NATO či nezávislost médií veřejné služby, justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších státních orgánů.
